Praha - Věda a výzkum je jedinou oblastí, kterou nepostihnou škrty.

Z letošních 25,4 miliardy stoupnou příští rok výdaje na tuto oblast na 25,9 miliardy korun.

Na dnešním zasedání Akademického sněmu to řekl premiér Petr Nečas.

Uvedl rovněž, že současná metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje je chybná a že je potřeba vypracovat novou.

O potřebě nové metodiky hovořil v projevu také předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Vláda už založila komisi, která má nalézt nový systém hodnocení.

"Je to nepříjemný úkol, kterého se ale nesmíme bát," uvedl Nečas. Připustil, že dosavadní systém hodnocení je nevyvážený a mnohdy vyvolává dravou honbu za penězi.

Podle Nečase je úkolem pro nejbližší dobu také nalezení nového, průhledného systému financování vědy, který by byl kontrolovatelný a nezpochybnitelný.

"Jakákoliv cesta zpochybňování základního výzkumu by byla kulturním barbarstvím nejvyšší úrovně," uvedl Nečas s tím, že v organizaci vědy nelze zabíhat do extrému. Akademikové již delší dobu kritizují tendence odvádět značné částky peněz ze základního výzkumu na pochybné projekty ve výrobní sféře.

Na tyto snahy podle nich doplatila Akademie věd, které se loni krátil rozpočet o půl miliardy a v příštím roce má klesnout o dalších 100 milionů korun.

Předseda vlády zmínil ve svém projevu význam center vědecké excelence. Jsou podle něj nutná nejenom kvůli financím, ale i kvůli efektivnějšímu využití špičkových vědců. Česko jich nebude mít nazbyt i kvůli tomu, že je malou zemí s deseti miliony obyvatel, uvedl.

Dodal, že i ve vysokém školství musí vzniknout zhruba pět univerzit zaměřených na vědecký výzkum na vysoké úrovni a na výchovu mladé vědecké generace. Ostatní vysoké školy by se měly zaměřovat na výchovu vysokoškoláků pro praxi.