Praha - Rozhodnutí úředníka nad zákon. Tak by se dalo shrnout dění kolem registrů majetkových přiznání, která museli politici od ministrů přes poslance a senátory až po radní a starosty těch nejmenších obcí povinně zveřejnit do konce června.

Mnohé radnice a krajské úřady si totiž začaly zákon o střetu zájmů vykládat po svém. Žadatele tak čeká stále opakující se martýrium, kdy musí neustále žádat o nové vstupní údaje, takže nahlížení do dokumentů přes internet de facto ztrácí smysl.

"Přístupové údaje budou platné za hodinu od vytvoření Vašeho účtu a skončí jim platnost za 24 hodin od vytvoření účtu," stojí například v odpovědi úředníků libereckého hejtmanství, při žádosti o vstup do elektronického registru majetkových přiznání krajských politiků.

Přitom o žádné lhůtě zmíněný zákon nemluví. Proč tedy čtyřiadvacet hodin? "Omezení nám nastavil administrátor, který systém vytvořil a se kterým má kraj smlouvu," vysvětloval zprvu mluvčí hejtmanství Jiří Langer.

Při opětovném dotazu, z jakého důvodu tedy nezajistí kraj službu tak, aby bylo možné nahlížet do registru neomezeně, jak povoluje zákon, odpověděl přímo šéf právního odboru.

"Považujeme dlouhodobý přístup do registru za nevhodný, protože by bylo komplikovanější vést evidenci jednotlivých vstupů. Navíc to považuji za zbytečné, protože čestné prohlášení se podává vždy k 30. červnu za minulý rok a pak se už celý další rok nemění," míní Karel Ulmann.

Že sám úřad si je vědom, že k omezení nemá žádná oprávnění, však hovoří skutečnost, že po několika žádostech o neomezený přístup do registru prodloužili dobu k nahlédnutí na čtrnáct dní a následně dokonce až do 30. července.

Ke stejnému výkladu se kloní i v sousedním Královéhradeckém kraji. I zde lze získat elektronický přístup jen na 24 hodin.
"Našim právníkům se zdá, že je to spravedlivější. Člověk, který přijde osobně, taky musí druhý den žádat znovu," vysvětlovala Alena Koukalová, která má žádosti o vstup do registru na starost.

A nejsou jedinými hejtmanstvími. Stejné pravidlo zavedl i Moravskoslezský kraj. Například Liberecký kraj pak spravuje registry podle svých pravidel i dalším městům v regionu. Limit 24 hodin tak platí například v Liberci.

Zvolila si ho ale i některá města, jež si spravují registry samy. "Zákon skutečně nic o limitu neříká. Nemyslím si ale, že by měl mít někdo přístup nadosmrti," míní tajemník Jablonce nad Nisou Jiří Nesvadba. 

Neomezený přístup naopak umožňují veškerá ministerstva, Poslanecká sněmovna nebo například Ústecký kraj či město Chomutov.

Odborníci s omezováním přístupu z rozhodnutí úřadů nesouhlasí. "Je to zcela v rozporu se zákonem, smysl internetového přístupu je právě odbourat omezení fyzického přístupu, které může trvat jen nějaký určitý čas. Přijde mi to šikanozní," reagoval na informaci o praktikách úředníků Tomáš Kramár z občanského sdružení Oživení, které se transparentností veřejné správy zabývá.

Foto: Ludvík Hradilek

"Veřejná správa smí dělat jen to, co ji zákon umožňuje. V tomto případě by se dalo říci, že zneužívají svou pravomoc," dodal odborník.

Ke stejným závěrům došlo i občanské sdružení Transparency International, které se na tvorbě zákona podílelo. "Pokud se jedná o přístup do registru v elektronické formě, tak se jednoznačně jedná o přístup stálý. Tedy že jednorázově se přidělí heslo a uživatelské jméno a vy pak můžete nahlížet bez omezení," uvádí právnička společnosti Katarina Oboňová.

"Obce a kraje, které omezují přístup na 24 hodin, tak postupují zcela nedůvodně a domnívám se, že v rozporu s tímto ustanovením zákona," konstatovala Oboňová.

Zákon o střetu zájmů začal platit před dvěma lety. Jeho hlavním účelem má být kromě vytvoření pravidel pro slučitelnost postů, také větší a snazší kontrola hospodaření politiků při podezření z korupce.

Podle zákona do jejich majetkových přiznání může nahlédnout každý, kdo o to zažádá. A to buď osobně, kdy přijde na úřad a listuje v nich přímo, nebo pomocí internetu. V obou případech musí uvést své jméno, adresu a podpis.