Praha - Pár hodin před dalším kolem nekonečných poslaneckých debat o církevních restitucích přišel vlivný člen ČSSD Milan Urban s tvrzením, jak si chce vláda zajistit většinu pro prosazení svého plánu.
Navrácení církevního majetku si chce koalice podle Urbana pojistit dohodou s Věcmi veřejnými.
Zatímco koaliční poslanci zvednou ruku pro novelu horního zákona, která ruší paragrafy o vyvlastňování domů a pozemků, pod nimiž se nacházejí zásoby uhlí a dalších surovin. A véčkaři budou na oplátku souhlasit s navrácením majetku církvím.
"Jestli někdo něco takového tvrdí, je to účelová lež," reagoval na Urbanovu teorii véčkařský poslanec a litvínovský starosta Milan Šťovíček, který je hlavním zastáncem novely horního zákona.
Rychlé schvalování novely
Obě předlohy jsou na programu poslanecké schůze, která začala v úterý. Poslanec Urban ještě před úterním projednáváním novely horního zákona uvedl, že chce navrhnout, aby se projednávání novely horního zákona přerušilo a na program se vrátilo až po ukončení diskuse o církevních restitucích.
To se mu ale nepodařilo - sněmovna v úterý odpoledne v prvním čtení horní zákon schválila a poslala k jednání do parlamentních výborů.
"Je potřeba vyvrátit pochybnosti o tom, že je to politická dohoda," řekl Aktuálně.cz Urban, podle něhož jeho informaci o politickém handlu podporuje i to, jak rychle se novela horního zákona projednává.
Bezprostředně poté, co novela zamířila z ministerstva průmyslu na vládu, dostala se na program jednání kabinetu. A hned poté, co ji vláda schválila, se objevila na sněmovní schůzi.
"Rychlost, jakou se to dělá, není úplně obvyklá," tvrdí Urban, podle něhož přitom u novely horního zákona nehrozí prodlení.
Dohoda neexistuje, říká Šťovíček
Véčkař Šťovíček odmítl, že by církevní restituce a novela horního zákona byly spojené s politickou dohodou. "Já jsem u žádné takové dohody nebyl a ani o žádné dohodě nevím," prohlásil.
Po vládní krizi, po níž Věci veřejné opustily vládu, sice Šťovíček zůstal véčkařským poslancem, ale kabinet podporuje - pokud se bude držet svého programového prohlášení. A jeho součástí je i novela horního zákona, která má těžařům vzít možnost vyvlastnit privátní či obecní nemovitosti.
"Veřejně jsem mluvil o tom, že pro mě je tato novela zásadní věcí," konstatoval Šťovíček, který věří tomu, že parlament vyvlastňovací paragrafy vyškrtne.
Ohrožený Litvínov
Litvínov, kde je Šťovíček starostou, je totiž povrchovou těžbou přímo ohrožen. Pokud by se povrchový důl rozšířil za těžební limity a pohřbil by Horní Jiřetín a Černice, zastavila by se obří rypadla jen několik stovek metrů od Litvínova.
Poslanec Milan Urban z ČSSD je naopak přesvědčen o tom, že novela horního zákona je špatná. Napřed by se podle něho měla dokončit státní energetická koncepce a surovinová politika a až posléze rozhodovat o dílčích novelách.
Podle Urbana je navíc novela v rozporu s jiným plánem vlády usnadnit vyvlastnění při přípravách liniových staveb. Poslanec ČSSD varuje i před tím, aby si nějaký odpůrce těžby nekoupil metr pozemku a pak donekonečna neblokoval těžbu.
Vyvlastňovalo se jen jednou
Podle Jana Rovenského z české pobočky Greenpeace by to ale v případě Horního Jiřetína v severozápadních Čechách ani nebylo zapotřebí, protože asi polovina tamních obyvatel uvedla, že své domy těžařům neprodají.
Rovenský dodal, že po listopadu 1989 se vyvlastňovací paragrafy využily pouze jednou, a to v případě těžby bentonitu na jižní Moravě. Podle Rovenského ovšem hrozbu vyvlastnění zneužívají některé menší těžební firmy k tomu, aby přinutili lidi k prodeji jejich majetku.
