Státníci doporučili Rusku stáhnout armádu od Ukrajiny

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 4. 2014 15:00
Prezident Miloš Zeman navrhl, aby Česko plnilo roli prostředníka při usmiřovacích rozhovorech Ruska a Ukrajiny.
Miloš Zeman a slovenský prezident Ivan Gasparovič na summitu Východního partnerství.
Miloš Zeman a slovenský prezident Ivan Gasparovič na summitu Východního partnerství. | Foto: ČTK

Praha - Účastníci vrcholné schůzky Východního partnerství chtějí vyzvat Rusko, aby stáhlo své jednotky od ukrajinských hranic. Moskva má tímto činem zabránit eskalaci konfliktu.

Český prezident Miloš Zeman zároveň na pražské schůzce navrhl, aby Česko v rámci Východního partnerství plnilo roli zprostředkovatele usmiřovacích rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.

"Dohodli jsme se, že zvolíme formu, které nebudeme říkat výzva, ale doporučení," řekl Zeman. Snížení napětí je podle prezidenta důležité kvůli tomu, aby současná situace nepřerostla v "rozsáhlé ozbrojené boje s množstvím obětí".

Kyjev by měl zahájit práce na decentralizaci země a směřovat k demokratickým prezidentským volbám, řekl Zeman na úvod druhého dne pražského mítinku.

"Účastníci tohoto setkání by doporučili Ruské federaci, aby jako mírové gesto přispívající k deeskalaci napětí stáhla svá vojska z ukrajinských hranic," pronesl Zeman. "Dokud se vyjednává, tak se neválčí. Až se válčit začne, tak veškeré naše výzvy se stanou planými slovy," řekl také prezident.

Česko nabízí oběma zemím své služby

Česká republika podle Zemana nabízí oběma zemím zprostředkovatelské služby, které by měly zabránit tomu, aby napětí přerostlo v ozbrojené boje. "Mediační role je podmíněná přáním obou stran," dodal Zeman.

Zprostředkovatelská role má podle něj být uskutečněna stylem "kyvadlové diplomacie". Vyjednávací tým by měl létat mezi Kyjevem a Moskvou, neměl by mít jedno stálé sídlo, například v Praze.

Za první dva kroky mediační role Prahy Zeman označil dnešní výzvy na stažení ruských vojsk a decentralizaci Ukrajiny.

Dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič na tiskové konferenci v české metropoli uvedl, že by se Bratislava mohla do rozhovorů také zapojit. "Slovensko by asi umělo sehrát významnou úlohu," řekl novinářům.

Decentralizace země a demokratické prezidentské volby

Dalším bodem je návrh, aby Kyjev v duchu ženevských dohod uskutečnil decentralizaci země, uvedl Zeman.

Polský prezident Bronislaw Komorowski podle něj na pražském mítinku navrhl doporučit Ukrajině uspořádání demokratických prezidentských voleb. "A já s tímto návrhem naprosto souhlasím a osvojuji si ho," řekl Zeman.

Pokud Moskva i Kyjev přijmou nabídku vyplývající ze schůze členů Východního partnerství, Česko by se mohlo stát zprostředkovatelem dialogu obou znesvářených stran na periferii Evropské unie. Podle Zemana by taková jednání vedla k dalšímu snižování napětí.

Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 během českého předsednictví Evropské unii zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s Unií.

Na jednání o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a prezidenti Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Litvy. Za EU se účastní eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy