Sobotka dostal od Zemana pověření. Vyhráno však nemá

Jakub Novák
Aktualizováno 21. 11. 2013 17:50
Sobotku čekají náročná jednání zejména o daních a budoucnosti církevních restitucí.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na schůzce v Lánech pověřil šéfa sociální demokracie Bohuslava Sobotku jednáním o sestavení vlády.

"Nejdůležitější závěr dnešního jednání je, že jsem dostal oficiální pověření ze strany prezidenta republiky. Ten mě, na základě výsledku voleb, oficiálně požádal, abych na politické scéně vedl jednání k ustanovení vlády, která bude mít nadpoloviční většinu ve Sněmovně," řekl po jednání s prezidentem Sobotka.

O tom, kdy by mělo dojít k posunu od pověření ke jmenování premiérem, se však podle Sobotky s prezidentem nebavili. "Konkrétní termín jmenování předsedy vlády jsme neprobírali. Nejprve je potřeba absolvovat ustavující schůzi Poslanecké sněmovny a dokončit koaliční vyjednávání. Ale stále je tu ambice, abych ještě do konce letošního roku představil konkrétní návrh na jmenování nových ministrů," dodal Sobotka.

Boj pokračuje

Pověřením to však pro Sobotku ani zdaleka nekončí, to nejtěžší ho totiž teprve čeká. Navzdory pokroku v koaličním vyjednávání totiž dosud není jisté ani to, zda nakonec nebude sociální demokracie vládnout sama, například s podporou poslanců hnutí ANO a lidovců.

Právě lidovci totiž s vládním angažmá stále váhají a na základě dřívější dohody platí, že pokud nebudou ve vládě oni, nebude tam ani hnutí ANO. Problém mají lidovci zejména s požadavky sociálních demokratů na revizi církevních restitucí.

KDU-ČSL také nesouhlasí s tím, aby byl ve vedení dolní komory Parlamentu zástupce komunistické strany. S tímto požadavkem však Sobotka nesouhlasí. "KSČM, která skončila ve volbách jako třetí, má nárok na to, aby měla svého zástupce ve vedení Sněmovny," řekl Sobotka novinářům.

"Ale nemyslím si, že na tom koalice ztroskotá," dodal. A to stále není všechno.

Největší problém: daně

Mezi potenciálními koaličními partnery navíc stále zůstávají významné třecí plochy zejména v oblasti rozpočtové a daňové politiky, jasněji stále není ani o budoucí organizaci Poslanecké sněmovny. Dobře to ilustruje boj o post šéfa dolní komory, který si nárokuje jak sociální demokracie, tak hnutí ANO.

Pokrok by měla přinést sobotní schůzka sociálních demokratů a hnutí ANO, kde by se mělo kromě obsazení postů ve vedení Sněmovny jednat také o personálním obsazení vlády a zejména o zmíněných úpravách daňového systému. "Pokud sobotní schůzka dopadne dobře, začali bychom jednat s předsedy obou zbývajících stran už o konkrétním obsazení ministerských postů," nechal se ve čtvrtek v podvečer slyšet Sobotka.

Kdo a kam?

"Celkem ráda jsem si vyslechla, že byla naplněna ústavní tradice. Alespoň se posouváme dál, ztratili jsme už hodně času. Budeme se snažit do konce roku připravit návrh vlády, to je to, co od nás veřejnost čeká," reagovala v České televizi na čtvrteční vývoj událostí první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová. O případných personálních požadavcích nechce podle svých slov spekulovat, přiznala však, že ministerstvo pro místní rozvoj je jedním z těch, o nichž ANO mluví.

"Debata o ministerstvech je nyní předčasná. Máme priority týkající se nižšího zdanění rodiny, lichvy, zemědělství nebo problematiky venkova. Ale o konkrétních ministerstvech hovořit nechceme," nechal se vzápětí slyšet druhý muž KDU-ČSL Marian Jurečka.

Až od příštího týdne se začnou zástupci stran potenciální trojkoalice scházet také ve formátu tří stran - doposud byly totiž všechny schůzky postaveny na bilaterálním formátu.

Zatímco v případě Jiřího Rusnoka postupoval Zeman podle ústavy a před jeho jmenováním premiérem žádné "pověřování" neprobíhalo, v případě Sobotky přistoupil na "ústavní zvyklost" svých předchůdců.

Havel, Klaus a nyní Zeman

Samotné pověření totiž není nijak legislativně ošetřeno, ústava v tomto případě pracuje pouze se samotným jmenováním předsedy vlády. S tímto "nástrojem" přišel Václav Havel po volbách v roce 1996, kdy došlo k patové situaci a žádná jasná sněmovní většina tehdy neexistovala.

Havel v té době proto pověřil sestavením vlády Václava Klause, kterého následně také jmenoval. Po pádu Klausova kabinetu pověřil stejným úkolem tehdejšího lidoveckého šéfa Josefa Luxe, tentokrát však premiérem nově vzniklého úřednického kabinetu jmenoval Josefa Tošovského. Po volbách v roce 1998 a situaci, kdy se v dolní komoře objevila sněmovní většina, potom jmenoval premiérem právě současného prezidenta Miloše Zemana.

Praxi "pověřování" po Havlovi převzal také Václav Klaus, který ji uplatnil jak v případě Mirka Topolánka, tak později u Petra Nečase.

Jeho nástupce při svém prvním pokusu rovnou jmenoval "svého" premiéra Jiřího Rusnoka. V případě Sobotky ale dlouho váhal.

Prezident si tak ponechává "míč na své straně" - pokud nebude s některými Sobotkovými kroky nebo ministerskými návrhy souhlasit, nic mu nebrání jmenovat premiérem nakonec někoho jiného.

Podle ústavy navíc prezident jmenuje jednotlivé ministry právě na návrh předsedy vlády - v případě "pověřeného" Sobotky však nic takového neplatí.

Sobotka tak nyní bude muset nejen najít shodu v rámci koaličních vyjednávání, ale zároveň si svůj premiérský post vybojovat i před prezidentem. Samotné čtvrteční pověření mu spánek příliš neulehčí.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Finále Muchové se odkládá, v Soulu prší

Finále na tenisovém turnaji v Soulu mezi Karolínou Muchovou a Magdou Linetteovou z Polska nezačne kvůli dešti dřív než v 11:00 SELČ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy