Praha - Poslanci už mají připraven způsob, jak do případných předčasných voleb přijmou některé nové zákony či novely zákonů, i když bude fungovat jen jedna parlamentní komora.
Sněmovna by totiž měla být podle plánované cesty k předčasným volbám v úterý rozpuštěna, a tak schválení nových zákonů povede přes senát.
Ten sice převezme po rozpuštění sněmovny část jejích pravomocí, nemůže však schválit zákony v pravém slova smyslu - musí je vyhlásit jako takzvané zákonné opatření senátu.
K provizornímu způsobu přijímání zákonů se politici uchylují poté, co Ústavní soud zrušil původně vyhlášené předčasné volby a dal tak politikům najevo, že by při změnách v legislativě měli dodržovat stanovená pravidla.
Ztráta veta
Pokud se pro tuto cestu politici opravdu rozhodnou, bude mít takové přijímání zákonů v Česku premiéru.
Postup je takový:
Poslanecký návrh novely či zákona si "vezme za svůj" vláda, což může vypadat tak, že se jen přepíše hlavička zákona.
Následně jej předloží senátorům.
Pokud ti ho podpoří, musí normu podepsat prezident, zákon či novela začne platit, přičemž prezident v tomto případě ztrácí právo veta, které má u standardně přijímaných zákonů.
Nové podmínky
Nestandardní způsob přijímání zákonů má své podmínky.
"Nevztahuje se to například na ústavní zákony, volební zákon a podobně. Vláda musí zdůvodnit, že to co navrhuje, nesnese odklad," líčí Václav Pavlíček z Fakulty ústavního práva Univerzity Karlovy.
"Zákonné opatření by mohlo být použito třeba v případě náhlých povodní nebo při nutném projednání tématu související s členstvím v Evropské unii," dává příklad přední český expert na ústavní právo. Mezinárodní smlouvy jsou ale pro senát také tabu.
Aby zákonné opatření získalo punc rovnocenného zákona, musí jej jediným hlasováním na své první schůzi přijmout také nová sněmovna. Ta je ale usnášeníschopná, až když má zvolené vedení, a to například v roce 2006 trvalo několik měsíců.
První zákon připraven
V případě jedné novely je už plán vyzkoušet dosud neprobádané oblasti českého zákonodárství připraven.
Jedná se o zákon poslance za ODS Waltera Bartoše o pedagogických pracovnících, který se díky lhůtám jednacího řádu sněmovny nedostal na její právě probíhající jednání.
Ve stručnosti jde o to, pomoci učitelům bez pedagogického vzdělání. Ti museli podle stávající legislativy začít do pěti let studovat vysokou pedagogickou školu, a pokud lhůtu nestihli, budou muset školství opustit.
Termín končí 31. prosince a Bartoš by jej rád posunul o dalších pět let, tedy do roku 2014.
"Podle informací ministerstva školství se jedná až o 20 procent učitelů. Jsou to lidé velice kvalifikovaní s praxí, a vina nemusí být jen na jejich straně," zastává se pedagogů, kteří nestihli pětiletou lhůtu, poslanec Bartoš.
Dostat tyto lidi ze škol by podle něho byla chyba.
Ministryně souhlasí
První podmínku se v případě zmíněné novely podařilo splnit. Ministryně školství Miroslava Kopicová s plánem poslance Bartoše souhlasí.
"Za jiných okolností bych nic takového nepodporovala, ale ti pedagogové by nám chyběli," dodává.
Takto přijaté zákonné opatření Senátu by se mohlo dostat před Ústavní soud.
Pro návrh by stačily podpisy 17 senátorů, mohl by jej podat i prezident a za specifických okolností vláda nebo senát Ústavního soudu.
"Je pak otázka, jak by to například v popisovaném případě zhodnotil, zda to skutečně nesneslo odklad. Ještě nic obdobného neřešil, takže těžko odhadovat výsledek," konstatoval Václav Pavlíček s tím, že podle něj podobné téma podmínku nesplňuje.
