Židlochovice u Brna - Vláda má negativní stanovisko k návrhu služebního zákona, přesto jej poslala k projednání do Poslanecké sněmovny.
"K novele služebního zákona jsme přijali negativní stanovisko, protože v té formě, ve které se návrh nachází, je nepoužitelný. Nereflektuje změny od schválení zákona, možná i rozpor s Ústavou," řekl po jednání vlády premiér v demisi Jiří Rusnok.
Podle něj má návrh celou řada legislativních i věcných nedostatků, ty ale nemají žádný vliv na další projednávání.
Tím ale situace kolem zákona, jehož projednání v prvním čtení si prezident Miloš Zeman vyžaduje před tím, než jmenuje Bohuslava Sobotku premiérem, nekončí.
"Příští týden se budeme zabývat vládní novelou tohoto zákona, kterou připravujeme několik měsíců v rámci MPSV," dodal Rusnok s tím, že zákon po projednání poputuje do Poslanecké sněmovny.
Novelu služebního zákona podali poslanci ČSSD, slibují si od něj například odpolitizování státní správy a zvýšení odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodnutí.
O služebním zákonu se ale mluví především v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů a hlavně s možným jmenováním šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí.
Babiš totiž nemá negativní lustrační osvědčení a prezident Miloš Zeman se již dříve nechal slyšet, že pro něj bude dostatečnou garancí právě nový služební zákon, který lustrace od ministrů nevyžaduje. Bude mu stačit, pokud ve Sněmovně projde alespoň prvním čtením.
Dolní komora by se mohla zákonem zabývat nejdříve 21. ledna, dřív to kvůli zákonným lhůtám není možné.
"Poté, co vláda zákon projedná, běží desetidenní lhůta, po kterou věc nelze projednat," vysvětlil deníku Aktuálně.cz předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že schůze by mohla být oficiálně svolána příští pondělí.
Podmínku, aby služební zákon neumožnil vykonávat funkci ministra tomu, kdo aktivně spolupracoval s StB, chtějí nicméně do služebního zákona prosadit lidovci. "Pro nás je důležité, aby v rámci zákona o státní službě se v principu projevilo opatření, aby ministr, případně náměstci byli lidé, kteří aktivně nespolupracovali s StB," uvedl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka v České televizi. Svůj návrh chtějí projednat v rámci koalice i s opozicí.
Zástupci stran budoucí možné koalice ale Jurečkův názor nesdílí. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Věry Jourové by Jurečkou uvedená podmínka ve služebním zákoně být neměla. "Tato podmínka nikdy nezazněla. Já si myslím, že ho (zákon o státní službě) nebudeme zanášet věcmi, které jsou jinak řešeny v lustračním zákoně," řekla v ČT.
Šestnáct platových tříd
Služební zákon má Česko už od roku 2002. Jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Odložena byla pětkrát, naposledy na leden 2015.
Předloha ČSSD by zrušila smluvní platy a zavedla by šestnáct platových tříd místo dvanácti. Zvýšila by ale zhruba dvojnásobně na osm měsíčních platů pokutu za nesprávný úřední postup a zrušila by některé výhody.
Norma taky ruší oprávnění vlády upravit organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Jeho funkční období má být ze zákona šestileté.
Novela by dále zrušila možnost vysokých odměn, jejich celkový roční úhrn by nesměl překročit čtvrtinu ročního platu. Úředníci by taky neměli výsluhu, tedy příspěvek k důchodu jako sociální zajištění státních zaměstnanců.
Celkové dopady normy na státní rozpočet důvodová zpráva nevyčísluje. Uvádí, že vznik Generálního ředitelství státní služby bude letos stát 60 milionů korun a o třicet vzroste počet zaměstnanců Úřadu vlády. Předloha by měla být účinná od příštího roku.
