Počet žen, které strany navrhují do Senátu se zvyšuje. Ve třetině obvodů, kde se letos volí senátoři, se za posledních deset let počet kandidátek zvýšil z 22 na 38.
Organizace Fórum 50%, která se zabývá vyrovnaným zastoupením žen a mužů ve veřejném životě, dále uvedla, že klesá také počet obvodů, kde žádné ženy nekandidují. V roce 1996 jich bylo osm, v roce 2000 devět a v nadcházejících volbách stále ještě takových obvodů existuje šest.
V senátních volbách přitom kandiduje nejvíce političek za dvě největší politické strany ODS a ČSSD. "Podíl nominovaných žen sice stále ještě nepřekračuje třicetiprocentní hranici, ale 22 procent kandidátek ČSSD a v případě ODS dokonce 26 procent můžeme považovat za velice slušný výsledek," řekla Monika Klimentová z Fórum 50%.
Komunisté a lidovci nabízejí muže
ODS a ČSSD navíc oproti prvním senátním volbám v roce 1996 významně počet svých žen-kandidátek zvýšily (ČSSD čtyřikrát, ODS více než dvakrát). Obě strany nominovaly ženské kandidátky ve většině případů ve stejných obvodech.
Jen málo žen nabízí KDU-ČSL, pouze 10 procent. KSČM dokonce letos pro Senát nominovala pouze dvě ženy. "Ve volbách 2000 přitom tvořily 30 procent všech kandidujících," uvádí nezisková organizace.
Těžkosti s hledáním potenciálních senátorek mezi členy malých stran mají zřejmě i Strana zelených a SNK ED. Za Stranu zelených kandidují pouze tři političky, za Evropské demokraty dvě. "Obě strany přitom mají tématiku rovnosti žen a mužů ve své agendě, Zelení dokonce jako první, a zatím jediná strana, zavedla vnitrostranické kvóty," říká Klimentová.
Naopak politické uskupení Politika 21, které postavilo kandidáty ve 12 volebních obvodech, vybralo pro sedm z nich ženy. "Podle volebního programu, kde najdeme také zrušení senátu, se nicméně nezdá, že by strana stavěla politickou agendu na svém ženství a prosazovala rovnost obou pohlaví na politické scéně," dodala Klimentová.
Silný Liberec, slabá Praha
Organizace také spočítala, kolik žen je na radnicích a kolik jich strany vysílají do komunálních voleb. Výsledky jsou známé jen v největších českých městech.
Průměrné zastoupení žen v zastupitelstvech českých statutárních měst je podle Fóra 50% něco málo přes 16 procent. V radě města pak získalo post pouhých 13 procent žen. Na nejvyšší pozici primátora a primátorky dosáhly v Česku pouze tři ženy - v Chomutově, Frýdku-Místku a v Havířově.
Nejvíce žen na radnici má Liberec - v zastupitelstvu 28 procent, v radě 30 procent, a na pozicích náměstkyň primátora jsou tři ženy na čtyřech náměstkovských postech. Nejméně žen v městských orgánech a funkcích mají naopak Praha, Brno, Plzeň a Ostrava.
Nevolitelná místa pro ženy
Podle Klimentové se přitom nedá říct, že by nekandidoval dostatek žen. "Ve volbách v roce 2002 bylo na kandidátních listinách tehdejších 19 statutárních měst a Prahy v průměru 29,6 procent žen, letos je to na necelých 31 procent. Bohužel jsou, jak už je u nás zvykem, nominovány většinou na nevolitelných místech," konstatuje organizace.
Nejméně žen nabízejí kandidátní listiny ODS (21%). Čtvrtinu nominovaných tvoří ženy u ČSSD, KSČM a KDU-ČSL s kandidujícími ženami překročily třicetiprocentní hranici. Za Křesťanské demokraty kandiduje v Kladně v první desítce dokonce 8 žen.
Strana zelených má ale na kandidátkách dokonce 43,2 procent žen. Kandidátní listiny byly ve 14 ze sledovaných měst sestaveny s využitím zipového pravidla, a to i v největších městech Praze a Brně.
