Praha - Senát pravděpodobně zavedení přímé volby prezidenta schválí, i když tato změna ústavy podle všeho nebude mít v senátorských klubech jednotnou podporu.
Proti se staví například předsedové obou menších frakcí, tedy lidoveckých senátorů a klubu TOP 09 a STAN. Zástupci obou nejsilnějších uskupení, tedy ČSSD a ODS nicméně deklarovali dodání potřebné podpory.
"Nejsem pro přímou volbu. Nedomnívám se, že by to byl nějaký posun, který by znamenal větší demokracii," řekl předseda šestičlenného lidoveckého klubu Václav Koukal, který je nestraník. Připomněl ale, že KDU-ČSL jako strana přímou volbu prezidenta podporuje.
Rozdílné názory panují i v pětičlenném klubu vládní TOP 09 a STAN, kde je na rozdíl od šéfky frakce Soni Paukrtové pro přímou volbu například místopředseda klubu Jaromír Štětina. "Jsem pro ni proto, poněvadž chci, aby prezidentem byl Karel Schwarzenberg. A přímá volba je pro něj mechanismus výhodnější," uvedl na dotaz Štětina.
Pro zavedení přímé volby se podle listopadového průzkumu Mladé fronty Dnes vyslovilo 55 ze 78 oslovených senátorů. K přijetí ústavní změny je v horní komoře třeba souhlasu tří pětin přítomných senátorů. Při účasti všech 81 členů horní komory by tak bylo třeba alespoň 49 hlasů.
Rozhodne se v příštím roce
Senát se bude ústavní novelou zabývat v příštím roce, na rozdíl od běžných zákonů nemá na její schválení měsíční lhůtu. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) už ale deklaroval, že se zasadí o to, aby při projednávání nenastaly zbytečné průtahy.
Ústavní novela počítá s tím, že místo zákonodárců budou hlavu státu vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50.000 občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Účinnosti má novela nabýt 1. října příštího roku.
Lidé mají prezidenta podle ústavní novely volit mezi 60 a 30 dnem před koncem mandátu dosavadní hlavy státu. Václavu Klausovi skončí funkční období 7. března 2013, přímá volba by se tedy měla poprvé konat mezi 6. lednem a 5. únorem stejného roku. Přímou volbu má vyhlašovat předseda Senátu. Měl by tak učinit nejpozději 90 dnů před jejím konáním, tedy nejpozději do 8. listopadu příštího roku.
Ústavní novela není jediným zákonem, který musí platit, aby obyvatelé mohli vybírat prezidenta přímo. Musí být přijat i volební zákon s detaily o organizaci volby. Ministerstvo vnitra s těmito pravidly přímé volby počítá ve svém volebním kodexu.
