Praha - Sociální demokraté by měli mít na paměti, co zažili, než se po volbách spojí s komunisty, vzkázal českým oranžovým bývalý šéf české diplomacie, senátor Karel Schwarzenberg.
Schwarzenberg komentuje důvod, proč se mnozí socialisté spolupráce s komunisty nebojí. Strana podle něj ztrácí svoji identitu.
"Kdo v sociální demokracii je sociální demokrat?" ptá se Schwarzenberg.
V obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří také o tom, v čem spatřuje nebezpečí spojení se s komunisty v roce, kdy si Češi připomínají 20 let od pádu železné opony.
| Další část rozhovoru s Karlem Schwarzenbergem Schwarzenberg: Vznik nových stran nejistý. Chybí puč |
A.cz: Letos slavíme nejen my, ale celá východní Evropa dvacet let od pádu komunismu. Už jste se nějakých oslav účastnil?
Ne. Oslavy koneckonců ještě ani nebyly, očekávám je spíše v listopadu. Ale to už budeme jinde. My jsme se tehdy vydali na cestu na západ a už budeme na cestě zpět.
A.cz: Myslíte tím, že levicová vláda po volbách otočí kormidlo dějin?
Všude, hlavně ale v Čechách, propukají v poslední době staré zlozvyky a slabosti, vrací se stejné uvažování. Zdá se, že nejsme schopni si sami vládnout ani udržet vládu práva. Prostě jsme se na ten Západ podívali, řekli si, že to tam je moc hezké a zajímavé, ale nic pro nás.
Sociální demokracie nás posunula blíže východu
A.cz: Co je podle vás projevem takového obratu?
Když svrhli vládu uprostřed předsednictví, byla to nezodpovědnost vůči státu. Neříkám to jen z raněné ješitnosti, považuji to za velmi významný počin. To, co se děje, naznačil Sergej Lavrov (pozn. red.: ruský ministr zahraničí), když nás zahrnul do té východní skupiny států. Samozřejmě jsem tehdy protestoval, ale zdá se, že jsme mu chtěli dát za pravdu.
A.cz: I z toho, co říkáte, vyplývá, že o dvacáté výročí pádu komunismu panuje absolutní nezájem. Myslel jste to tak?
Samozřejmě. Na té cestě, po které jsme se tehdy vydali, jsme se ztratili a jdeme zpátky. A tak zájem není. Také hodně lidem nedělá vzpomínání dobře, protože by se mohlo dojít k tomu, co oni v té době dělali. Dnešní hlavní hráči byli v nejlepším případě někde v šedé zóně, mnozí byli řadovými členy strany. V roce 1989 se změnily poměry, pak nadšení vymizelo a vracíme se ke starým pořádkům.
Sociální demokrat? Špidla
A.cz: Sociální demokraté dnes otevřeně mluví o tom, že po volbách je legitimní možností vznik menšinové vlády s tichou podporou komunistů. Říkají, že dvacet let po listopadu není třeba dělat z komunistů strašáka. Měli bychom v tom vidět nebezpečí?
Sociální demokraté by měli mít na paměti, co zažili. Ve Vídni jsem se seznámil se Zdeňkem Mlynářem (pozn. red.: v roce 1968 člen politbyra KSČ, později disident) a později jsem byl v Praze na Olšanech na jeho pohřbu. Po obřadu jsme postávali venku a za mnou přišel tehdejší poslanec sociální demokracie Wagner. Věděl, že jsem v Rakousku dobře znal kancléře Kreiského a všechny významné postavy sociální demokracie, některé i v Německu. Ptal se mě, jak vidím vývoj jejich strany. Odpověděl jsem: Nepochybně vyhrajete příští volby, ale postavit sociálnědemokratickou stranu bez sociálních demokratů, to je poněkud obtížný úkol. Odpověděl: Máte úplnou pravdu.
V tom je ten hlavní problém. Kdo v sociální demokracii je sociální demokrat? Tam je spousta bývalých členů rodné strany. A většina jsou takoví, kteří přišli nevím odkud. Prostě si řekli: musíme najít něco nového. Tak se přidali - jako Paroubek, nebo i Zeman, který byl politicky úplně jinde.
Nepochybně byl sociální demokrat Špidla, ale toho se rychle zbavili, protože by překážel.
A.cz: Co by museli členové ČSSD udělat, abyste je uznal za sociální demokraty?
Aby se chovali jako jiní sociální demokraté, to znamená odpovědně vůči státu, aby nenahrávali populismu, nekonali takové čistky.
