Praha - Něco takového si nedokázali představit ani vyhlášení skeptici v černých předpovědích. Schodek čtvrt bilionu je dnes nejpravděpodobnějším výsledkem hospodaření státu a dalších veřejných rozpočtů za rok 2009.
Potvrzují to dva zdroje.
Především důvodová zpráva k návrhu rozpočtu na příští rok, která letos očekává schodek 220 miliard. Tím se potvrzuje pravidlo, že se vládní předpovědi schodku zvyšují tempem o 50 miliard korun za čtvrt roku.
Experti však upozorňují, že počátkem roku se politici věnovali "lakování na růžovo" víc aktivně a že současný odhad se už blíží realitě. "Ministr financí Eduard Janota se vrátil k praxi konzervativních odhadů," míní jeden z jeho předchůdců Jiří Rusnok.
Druhým zdrojem je zpráva ministerstva financí o příjmech a výdajích rozpočtu. Pokud budou příjmy a výdaje ve 4. čtvrtletí kopírovat vývoj v předchozích devíti měsících, dosáhne schodek 220-225 miliard.
Výběr daní a pojistného se ale v průběhu roku stále zhoršuje. Pokud se tempo nezpomalí, zhorší se deficit koncem roku právě na 250 miliard.
150 miliard krize, 60 miliard balíček
Viníkem propadu je podle ministra financí Eduarda Janoty krize, která snížila výběr daní a pojistného.
Tuzemští finančníci používají formuli, že při snížení předpokládaného ekonomického výkonu o procento vypadne ze státních příjmů 10 až 15 miliard korun.
Dosud nerevidovaný rozpočet počítá s pětiprocentním růstem HDP, ekonomika však podle aktuálních předpovědí naopak o pět procent poklesne. Tím se vysvětlí výpadek příjmů o 100 až 150 miliard.
Schodek původně plánovaný na 38 miliard tak dosáhne až 188 miliard.
Dalších 50-60 miliard odplynulo po protikrizovém balíčku, který v únoru vypracovala vládní rada NERV a v dubnu schválila sněmovna.
Z toho přišel rozpočet o 22 miliard tím, že ministerstvo financí odpustilo daňové zálohy živnostníkům a malým firmám, dalších 18 miliard ztratí slevami na sociálním pojistném pro podniky, o 10 miliard zaplatí podnikatelé méně na daních zásluhou rychlejších odpisů, tři miliardy firmy odečtou z DPH za nákup služebních vozidel.
Co odnese prosincová smršť
O tom, jestli rozpočet skutečně naplní temná očekávání a schodek překročí 250 miliard, rozhodnou tradičně poslední měsíce roku. Zaměstnanci státu se zvláště v prosinci snaží za každou cenu utratit své provozní fondy. Finišují také podpisy smluv na velké státní investice.
Například loni utratily státní úřady z provozních 130 miliard v prosinci 30 miliard, ze 108 miliard na investice vydaly v prosinci 15 miliard.
Důvod je pochopitelný. Například státní investoři loni zaspali a nestihli utratit 20 miliard, které propadly. Například Státní fond dopravní infrastruktury tak přišel o 13 miliard, o stejnou částku se tím ovšem zlepšila bilance celého rozpočtu.
Letos se státním investorům také nedaří a z přidělených 134 miliard utratili za tři čtvrtě roku teprve 60 procent. Pokud investice zrychlí, poroste rychleji také schodek.
Nejlepší v historii
Lakování rozpočtu narůžovo je v českých poměrech novinkou. Ministr financí Miroslav Kalousek ji použil v přípravě letošního rozpočtu i při prezentaci výsledků rozpočtu na rok 2008.
Oznámil, že schodek dosáhl pouhých 19,4 miliardy, což média přivítala titulky typu Stát hospodařil nejlépe za 11 let. Sám Kalousek uvedl, že to je výsledkem vládní politiky: "Schodek rozpočtu je nižší hlavně díky reformám na výdajové straně. Pokud bychom žádné reformy neudělali, byl by deficit minimálně o 50 miliard vyšší."
Tehdejší Kalouskův náměstek Janota však připustil, že bilanci zlepšilo rozpuštění padesátimiliardové vládní rezervy.
Minulý týden vydal Český statistický úřad definitivní čísla o loňském rozpočtu a dal za pravdu Janotovi: deficit dosáhl 77,4 miliardy korun, tedy o 58 miliard víc, než v lednu oznámilo ministerstvo financí.
