Julínkova reforma přivedla lidi ke drahým lékům

Petr Holub
5. 10. 2009 14:24
Pojišťovny varují, že na drahé léky už nemají peníze
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Rok po zavedení poplatků za recept se ukazuje, že nefungují.

Spotřeba léků je vyšší než kdykoli v posledních pěti letech. Pouze se méně užívají laciné léky a boom zaznamenaly nejdražší přípravky, kdy jedno balení přijde nad 10 tisíc korun.

Například ve druhém čtvrtletí letošního roku se jich použilo o třetinu více, než rok předtím.

Slabá místa za tři miliardy

Ukazují to data Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a zmíněný výklad potvrzují také zástupci pojišťoven.

Podle pojišťoven vyrostly v prvním pololetí výdaje za léky na recept o 17 procent. SÚKL uvádí, že celková cena za léky, kterou požadují výrobci, dosáhla 29 miliard korun a zvýšila se proti loňsku o 11,5 procenta. Jsou to největší náklady i nejrychlejší růst cen v historii.

Stalo se tak rok poté, co byly zavedeny poplatky, které měly výdaje pojišťoven snížit. Zároveň byl zaveden nový systém, který určuje maximální cenu léků a maximální úhradu, kterou smějí za léky platit pojišťovny.

Zástupci ústavu pro léčiva tvrdí, že nová regulace má slabá místa. Uvádějí k tomu dva důkazy.

Co se děje v nemocnicích

Za prvé, nerostou ceny ani úhrady konkrétních léků, zvyšuje se však spotřeba. V prvním pololetí Češi spotřebovali o šest procent víc denních dávek léků, než loni, přitom spotřeba průběžně roste měsíc od měsíce.

Za druhé, pacienti dostávají stále dražší léky. Nezvyšuje se spotřeba levných přípravků, které si lidé sami kupují v lékárnách, případně platí regulační poplatky. O čtvrtinu však vyrostla spotřeba středně drahých léků v ceně od pěti set do 5 tisíc korun za balení. Tyto léky obvykle předepisují lidem specialisté.

O třetinu víc než loni se užívají nejdražší léky s cenou nad deset tisíc. Neplatí to pouze pro onkologii a biologickou léčbu revmatických nemocí, kde se zavádějí nové přípravky, ale v první řadě pro kardiologii, kde se léky na světové úrovni zavedly již před pěti lety.

"Pacienti jsou více léčeni novými, dražšími přípravky, jejichž výdej je běžně vázán na předpis nebo přímo na žádanku. Většinou se jedná o přípravky podávané za hospitalizace nebo se jejich výdej přímo váže na specializovaná zdravotnická zařízení oddělení," vysvětluje mluvčí ústavu pro léčiva Veronika Petláková.

Volná ruka speciálním centrům

S analýzou expertů souhlasí i Jiří Schlanger ze správní rady VZP. "Náš report z prvního pololetí konstatuje totéž," říká Schlanger.

Připouští i to, že specialisté předepisují víc středně drahých léků, protože se obávají, že se stát vrátí k finančním limitům, jak velkou částku smějí v lécích předepsat. Proto předepisují víc, aby se dostali na vyšší referenční rovinu.

Boom nejdražších léků umožnilo nové pravidlo, podle kterého mohou specializovaná centra předepisovat drahé přípravky označené šifrou "S", aniž musí žádat o souhlas revizního lékaře pojišťovny. V ústavech, kde léčí nejvážnější nemoci srdce a rakovinu, svou spotřebu prostě jen jednou za půl roku vyúčtují.

"Výdaje rostou tím, že se zvyšuje dostupnost moderní léčby," potvrzuje Schlanger.

Platíme, na co nemáme

Pojišťovny a ústav pro léčiva se ovšem neshodnou, kdo nese za raketový nárůst hlavní vinu a co se dá s raketovým nárůstem dělat. "Žádáme ústav, ať sníží úhrady pojišťoven za léky. Správní řízení je ale časově příliš náročné," míní radní Schlanger.

Mluvčí ústavu Petláková to vidí jinak: "Regulovat rostoucí množství předpisů a přesun od levnějších k dražším lékům je možné z pozice zdravotních pojišťoven, které tuto péči platí."

Schlanger však upozorňuje, že VZP si nemůže příliš drastické šetření dovolit. "Pokud se napíše, že neproplácíme nějaké léky, přejdou naši klienti k jiným pojišťovnám. A tím přijdeme o příjmy. Pohybujeme se v kruhu," říká radní.

 

Právě se děje

Další zprávy