Rusko uspělo, Češi jsou proti radaru, slyšeli poslanci

Kateřina Eliášová
2. 3. 2009 10:35
Ruští agenti ovlivnili veřejné mínění o radaru, říká rozvědka

Praha - Ruští agenti operující na území České republiky pomohli ovlivnit mínění veřejnosti v otázce radaru.

I to slyšeli poslanci obranného výboru od tajných služeb, když minulý týden rozebírali výroční zprávu vojenské rozvědky.

"Slyšeli jsme, že ruské síly tady pracují dál a vhledem k tomu výsledku veřejného mínění myslím, že úspěšně," řekl deníku Aktuálně.cz aktér schůzky, který setkání popisoval pouze pod podmínkou anonymity.

Ve zprávě z loňského září se mimo jiné píše o zvýšeném pohybu ruských špionů na našem území a jejich zájmu o projekt protiraketové obrany.

Poslanci obranného výboru si proto pozvali zástupce tajných služeb na své jednání, aby si vyslechli detailnější informace o pohybu agentů. Zpráva rozvědky je nicméně v režimu utajení, a tak ani sami zákonodárci neznají přesné údaje, jak a hlavně s kým ruští agenti pracovali.

Foto: repro Aktuálně.cz
Vše o zprávě tajných služeb
Cizí agenti chtěli zprávy o radaru, potvrdila rozvědka
BIS: Rusko chce vyvolat v Česku odpor proti radaru

Dvě třetiny Čechů radar nechtějí

Poslední výzkum veřejného mínění v otázce radaru provedlo loni v listopadu Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Vyplynulo z něj, že protiraketovou obranu si nepřeje stabilně šest až sedm Čechů z deseti. Počet příznivců se nikdy nedostal nad třetinu.

Tajné služby podle citovaného zdroje přiznaly, že značný podíl na tom mají právě ruští agenti. "Pokoušejí se ovlivnit politické rozhodování, rozhodování na úrovni státní zprávy a pracují i s médii. Snaží se ovlivnit veřejné mínění ve svůj prospěch," vysvětlil.

Rusko má podle tajných služeb v Česku "své" lidi pod různým krytím, například jako novináře či diplomaty. Ti pracují na negativním mediálním obrazu protiraketového štítu, v Rusku samotném pak zaznívají různá oficiální a polooficiální negativní prohlášení, například ruských generálů.

"Rusko využívá pro své účely i lidi přímo v Čechách, jsou to například bývalí agenti StB. Konkrétní jména ale tajná služba poslancům nikdy nesdělí, hrozí vysoké procento úniku těchto citlivých informací," vysvětlil aktér schůzky.

BIS se snaží nad agenty vyhrát

Veškeré aktivity cizích špionů monitoruje jak vojenské zpravodajství, tak civilní tajná služba, BIS. Čeští agenti se snaží práci těch cizích zhatit, také proto nedostává veřejnost (potažmo poslanci) konkrétní informace. Jakýkoliv únik by totiž mohl jejich práci ohrozit.

Podle důvěryhodných zdrojů se poslanci obranného výboru snažili na schůzce s tajnými službami zjistit, zda ruští agenti ovlivňovali i jejich kolegy v parlamentu. Ani to se ovšem nedozvěděli. Pokud něco takového BIS zjistí, kontaktuje poslance samotného a upozorní jej na to, že se kolem něj pohybuje člověk, který může chtít získat citlivé informace.

Rusové platili kampaň

Podle zjištění českých tajných služeb Rusové rovněž mohli platit negativní kampaně vedené proti umístění radarové základny v Brdech. "Rusko investovalo i peníze, každá negativní kampaň něco stojí. Ale konkrétní penězovody zůstávají také utajeny," slyšeli poslanci na schůzce.

V této souvislosti se nejčastěji mluvilo o občanském sdružení Ne základnám, které vede masovou negativní kampaň proti radaru.

Jejich představitel Jan Májíček už dříve deníku Aktuálně.cz spolupráci s ruskými agenty popřel.

"Žádná instituce nedodala jasný důkaz, že jsme řízeni nebo financováni cizími tajnými službami, " prohlásil tehdy. "Do hlavy nikomu nevidím, ale pokud by se objevil jen náznak podezření, musel by takový člověk Iniciativu opustit. Byla by to od něj hloupost a medvědí služba protiradarovému hnutí,“ dodává dnes.

Poslanci sami pohyb a působení ruských agentů ovlivnit nemohou, mohou ale pracovat s informacemi, které jim podají tajné služby.

Právě zjištění, že se Rusové podíleli na ovlivňování veřejného mínění a že byli úspěšní, může být pro mnoho z nich klíčové. Například při rozhodování, zda pro radar zvednout ve sněmovně ruku. Jedním z argumentů odpůrců radaru je totiž právě fakt, že dvě třetiny Čechů radar nechtějí.

"Musíme být při vědomí, že se jim podařilo Čechy ovlivnit. My bychom se ale tímto faktem neměli nechat ovlivnit. Pak by to byl úspěch Rusů," uvedl jeden z poslanců obranného výboru.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy