Praha - Pokud nám vláda nepředloží skutečně řádně doplněný materiál k zákonu o církevních restitucích a nebude s námi jednat, na příští schůzi sněmovny prosadíme další odklad. Takový vzkaz poslali rebelové z ODS vládě.
V jejich čele je Vlastmil Tlustý, doplňují ho Juraj Raninec a Jan Schwippel, nově také Jan Klas.
Podle Tlustého jde vládní návrh proti restitučním zákonům a taky proti zákonu o oceňování majetku. Tlustý uvedl, že znalci, kteří pro něj vládní návrh posuzovali, by za takovou práci, kterou odvedla vláda, mohli jít do vězení za porušení zákona.
"Po obdržení materiálu jsem jednal se třemi soudními znalci. Kdyby kdokoli z nich ty čtyři stránky podepsal a orazítkoval, dostal by dvanáct - ne tisíc, ale let," řekl Tlustý.
| Vláda znovu neuspěla. Církve se odkládají na červen |
Juraj Raninec a Jan Schwippel v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlují, co přesně jim na stávajícím zákoně vadí a proč jsou znovu schopni jeho projednávání ve sněmovně zablokovat.
A.cz: Ministři Jehlička a Gandalovič přinesli minulý týden doplněnou důvodovou zprávu k zákonu, vy jste přesto hlasovali pro odklad, proč?
Juraj Raninec: Už jsme několikrát řekli, že nám to doplnění nestačí. Já věřím tomu, že tím, že se na této schůzi o tom zákoně jednat nebude, vzniká prostor nějakých pěti, šesti týdnů na to, aby probíhalo nějaké jednání. Pokud někdo neví, jak by se ta důvodová zpráva měla doplnit, tak je možné se nás třeba zeptat. Nic nebrání vládě v tom, aby to v průběhu těch týdnů doplnila, předložila a my pak budeme rádi hlasovat pro to, aby ten zákon prošel.
Jan Schwippel: Je zajímavé, že se v médiích nikdy neobjevilo, jak k této situaci došlo. Na klubu ODS bylo řečeno, že se k těm věcem nebudeme vracet a dokonce mezi klíčovými body schůze vůbec nebyla otázka církevních restitucí zmíněna. Nějakou zvláštní technickou chybou - chci tomu věřit, že to bylo technickou chybou - se tento bod ocitl na programu sněmovny. Pak došlo k překvapivému zlomu, že předseda sněmovny Miloslav Vlček řekl, že tento bod je zařazen. A my jsme jen hlasovali proti tomuto svévolnému kroku předsdy sněmovny a v souladu s tím, na čem jsem se dohodli na klubu.
Jak to šlo se zákonem
- 2. dubna - ministři poslali do parlamentu klíčový zákon, kterým se stát vyrovnává s církvemi
Vláda schválila vyrovnání církví. Kdo co zaplatí? - 25. dubna - Vlastimil Tlustý tvrdí, že církevní zákon prolomí princip klasických restitucí. Padá i další kritika
Poslanci ODS: Církevní restituce se nám nelíbí - 29. dubna - rebelové z ODS v čele s Vlastimilem Tlustým docílil přerušení projednávání zákona. Žádají jeho doplnění
Církevní restituce se budou měnit. Rebel Tlustý vítězí - 30. dubna - ministr kultury Václav Jehlička a zemědělství Petr Gandalovič přes noc sepsali doplňující dodatek k zákonu, jak požadovali rebelové z ODS. Jim ale doplnění nestačí
- 6. května - Vláda už podruhé neuspěla ve sněmovně s pokusem dostat do dalšího kola projednávání zákona o vyrovnání s církvemi. Rebelové z ODS procedurálním hlasováním odsouvají spolu s opozicí projednávání zákona na příští jednání schůze sněmovny
Vláda znovu neuspěla. Církve se odkládají na červen
A.cz: Co je tedy za problém, proč to nestačí?
Juraj Raninec: Nestačí to proto, že oproti tomu původnímu obsahu důvodové zprávy se to příliš nekonkretizuje. My bychom ještě chtěli, aby bylo specifikováno, kolik tisíc hektarů je v Praze, poblíž Prahy, u velkých měst, kolik je na venkově. A u každé té položky, která dá dohromady nějaké to číslo, které tam je uváděno dneska, tak by měly být ceny. Z toho pak samozřejmě vyjde konečná cena, která může být stejná jako ta průměrná, kterou tam napsali (83 miliard, poz. red.).
A my chceme vědět, jak se k té průměrné ceně došlo. Protože opravdu říkat, že 44 korun za metr čtvereční je hodně nebo málo na základě těchto podkladů, to se prostě nedá posoudit. A já jako poslanec potřebuju vědět, o čem hlasuju. Mně je v zásadě jedno, pokud se přijde na to, že to má být 100 miliard, tak ať to je 100 miliard a nemám nic proti 83 miliardám. Ale musím vědět, že to bylo objektivně spočítáno.
Jan Schwippel: Já nemám nic proti tomu, když se přijde na to, že správná částka je dejme tomu 60 miliard. Je ale třeba říci, že kdyby poslanci ve druhém čtení chtěli navrhovat jakékoliv změny k těm konkrétním číselným vyjádřením nebo oceněním, tak potřebují rozdělení zemědělských a lesních půd do jednotlivých kategorií. Respektive v případě budov i jejich rozlčenění na jednotlivé kategorie, protože jinak bychm se dostali do stejné situace, v jaké jsme teď. A ty návrhy by nemohly být o nic lepší, než jak teď vypadá vládní návrh. Čili i na to, aby ve druhém čtení mohly být jakékoliv pozměňovací návrhy předkládány, tak je potřeba konkrétnější rozlišení.
| První část rozhovoru: Nejsme rebelové bez příčiny, říkají poslanci ODS |
A.cz: Ministerstvo kultury ale říká, že to, co předložilo, je dostatčné. Co s tím?
Juraj Raninec: Není prostor pro nějaké zpracovávání, je třeba jednat. Já doufám, že ten postup bude jiný. Před tím to bylo tak, že večer sněmovna odhlasovala nějaké usnesení a už ráno tady byl ten čtyřstránkový doplňující dokument. Já si myslím, že je třeba se o tom začít bavit a pak to nějakým způsobem zpracovat. No a pak se to může oficiálně předložit jako doplnění sněmovního tisku. Nevidím důvod, proč by to mělo být formulováno tak, že se už nic doplňovat nebude a takto to stačí.
Poslanecká sněmovna je suverén a ta si jednoznačně stanovila požadavky a jenom ona rozhoduje o tom, jestli je to takto dostatečné, nebo ne. Takže jestli nebude žádné doplnění, tak se může stát, že 3. června budeme ve stejném bodě, jako jsme teď, a to si myslím, že by ničemu neprospělo.
Jan Schwippel: Politická dohoda je možná, ovšem musíme vědět, co lze kvantitativně vyjádřit a jaká část toho návrhu je předmětem politické dohody. A pokud má být předmětem politické dohody, tak to musí být skutečná politická dohoda. Musí se jednat jak s opozicí, tak s koaličními poslanci.
A.cz: Zákon o vyrovnání státu s církvemi je tedy podle vás ukázkou špatné práce vlády?
Juraj Raninec: Je zde minimálně špatná komunikace. Kdyby se lépe komunikovalo nejen s jednotlivými církvemi, ale i s opozicí a koaličními poslanci, nemuselo dojít k tomu, že je to přerušeno. A to je ještě dobrý výsledek. Mohlo to být taky zamítnuto nebo vráceno k dopracování.
Jan Schwippel: Není to dobrá vizitka pro vládu. Velmi silně mi to připomíná situace z loňského roku, kdy se projednával ve sněmovně tzv. Topolánkův batoh. Vláda jej označovala za super pritoritu. Poslaneckému klubu byl představen několik minut předtím, než byl předán novinářům. Pan předseda vlády odvyprávěl něco, pak vystoupili dva ministři a pak pan předseda řekl, že nemá čas, že musí do rádia. Tímto způsobem probíhalo projednávání tzv. super priority. A toto je něco podobného. Tady je taky super priorita, ale jak k tomu vláda přistupuje? Vůběc se svými poslanci nediskutuje. Takže jestli se pak snaží svalit odpovědnost na nás, kteří vidí nedostatky v zákoně, tak to mi přijde dost nefér.
