Tato věta asi nejvýstižněji charakterizuje muže, kterého si premiér Jiří Paroubek navzdory kritice z Hradu i mnohých odborných organizací prosadil jako nástupce exministryně zdravotnictví Milady Emmerové.
Dlouholetý prezident České lékařské komory a někdejší odborový vůdce platí déle než deset let za nejviditelnějšího kritika směřování českého zdravotnictví.
Za rok trojnásobek
Svého času o něm kolovaly anekdoty, stal se oblíbeným terčem karikaturistů, kteří nikdy neopomněli namalovat mu pod krkem typického motýlka. A veřejnost mu na sklonku roku 1995, kdy inicoval stávku lékařů a otevřela se před ním "velká politika" - fandila.
Právě tehdy pronášel své nejznámější výroky. Jako třeba ten, že prvotním cílem státu musí být razantně zlepšit mzdové a sociální postavení lékařů. Coby šéf lékařských odborů říkal: "Plat lékaře by měl být trojnásobkem průměrné mzdy v ČR." A vládě dal na splnění tohoto požadavku celý rok.
Ještě intenzivněji než platy v resortu však kritizoval a dodnes kritizuje práci zdravotních pojišťoven. Zejména útoky na VZP se táhnou celou kariérou Davida Ratha nejprve odboráře a posléze šéfa ČLK jako červená nit. "VZP nese hlavní vinu za finanční potíže resortu," tvrdí.
Dlouhodobě VZP vytýká zpožďování plateb, vysoké provozní náklady, honosná sídla či "mrhání" penězi pro některé preventivní programy pojišťovny.
Jakkoli by jeho kritiku zřejmě většina zdravotníků podepsala, mnohdy se Ráthovi vlastní slova vrátila obloukem jako bumerang. To když třeba před časem ostře napadl VZP, která zvažovala pořádat plošná výběrová řízení, v jejichž důsledku by mohla být ohrožena existence ambulancí. Rath tehdy říkal, že existující síť ambulancí je výchozí hodnota, která by se neměla zásadním způsobem měnit.
Letos však na jednání s sám VZP navrhl, že by ambulance v nemocnicích vůbec být nemusely a měly by být jen v terénu.
Pragmatik a taktik
Blízcí spolupracovníci o Rathovi tvrdí, že je čirý pragmatik.
Tuto jeho vlastnost lze dokreslit na mnoha případech. Třeba: Jako odborář Rath označoval spoluúčast pacientů jako na jeden ze způsobů řešení finanční situace zdravotnictví. I v dalších letech požadoval, že by měla ze zhruba devíti procent stoupnout na 18 až 20 procent a měla by být zavedena nejen na léky, ale na veškerou péči, která není přímo spojena s ohrožením života. Spolu s tím navrhoval i zvýšení povinného zdravotního pojištění.
Pro ČSSD navíc půl roku před volbami však spoluúčast není téma, které by chtěla strana otevírat. Rath tak dnes takticky dodává, že jde o politické téma, a pokud má sociální demokracie v programu, že spoluúčast pacienta stoupat nebude, bude politické zadání respektovat.
O hulvátství
Zejména tato pragmatičnost Rathovi s postupem let znásobila podíl názorových odpůrců.
Je jím například Jan Jelínek, místopředseda Sdružení praktických lékařů, který ještě na konci 90. let Rathovi hodně pomáhal při jeho nástupu do čela komory. Dnes se žádný jejich střet neobejde bez invektiv. "Taktizuje a projevuje politickou angažovanost. To se mi nelíbí. Komora je nepolitická organizace a nemá se do politiky co plést. Rath zneužívá svého postavení," kritizoval jej před měsícem Jelínek. Krátce na to přišla Rathovi pozvánka do vlády.
Podobně však Jelínek hodnotil Ratha už třeba v roce 1999, kdy lékaři "válčili" s tehdejším ministrem zdravotnictví Ivanem Davidem. Rath s ministrem jednal a do větších útoků se nepouštěl: "Fakticky ho podporuje. Vlastním mlčením se prezident ČLK podílí na chybách ministerstva," tvrdil tehdy Jelínek.
Paradoxně ani ministr David jej nehodnotil v lepších barvách: "Dr. Raht maskuje své arogantní hulvátství uhlazeným zevnějškem," napsal o něm.
Stále více kolegům v bílém se přestávalo líbit, jak Rahtova moc roste i jak mu chutná. V roce 2002 sice Rath obhájil na brněnském sjezdu svou funkci prezidenta ČLK, mnozí jej však veřejně kritizovali, že ztrácí schopnost sebereflexe.
O rok později byl dokonce na sjezdu podroben hlasování o důvěře. Obstál, ale desítky delegátů kvůli údajnému zmanipulování sjezdu sál před hlasováním opustily.
Rath vždy podobná nařčení rozhodně odmítal ostatně, rozhodnost je vlastnost, které jak sám říká, si cení nejvíce. Právě proto obdivuje někdejší britskou premiérku Margaret Thatcherovou. Je též obdivovatelem T.G.Masaryka či býv.amerického prezidenta Ronalda Reagana.