Praha - Počet poslanců by se mohl snížit z 200 na 199. Na jednání v Kramářově vile se na tom shodli zástupci koaličních stran.

Občanští demokraté, lidovci a zelení takřka od posledních voleb zvažovali, jak změnit volební systém, aby se nemohl opakovat povolební pat, který nastal v roce 2006.

Vláda nakonec před necelým měsícem vybrala takzvaný řecký model, který je spravedlivější k malým stranám a vítězi dává bonus, který mu umožní sestavit vládu. Nešlo přitom o novinku - v Česku platil do roku 1998.

To se ovšem nezamlouvalo představitelům KDU-ČSL. Straničtí experti tvrdili, že se vládní návrh pohybuje na hraně ústavnosti, protože by ve vyhrocené situaci mohl znamenat i 10 procentní bonus pro vítěze, tedy 20 mandátů.

"Vládní návrh jde správným směrem, ovšem vidíme problémy v ústavnosti, pokud by se ve druhém skrutiniu rozdělovalo více, než 10 mandátů. Zapracujeme na tom a sněmovně předložíme akceptovatelný návrh," řekl po jednání premiér Mirek Topolánek (ODS).

Doplnil, že do hry vrátí i návrh na snížení počtu poslanců na 199. "Samozřejmě víme, že by byl problém v případě prezidentské volby, kdy by byl sudý počet zákonodárců. Ovšem to by se vyřešilo při přímé volbě prezidenta," dodal premiér.

Snížení počtu poslanců proto vláda doplní do zákona o přímé volbě prezidenta, který čeká na projednání ve sněmovně. 

Spokojenost byla u SZ i ODS

Z koaličního jednání odcházeli spokojeni i zelení. Těm se nelíbilo, že se nedaří ve sněmovně prosazovat vládní zákony. Kvůli jednomu takovému - zákonu o vlivu na životní prostředí (EIA) - dokonce šéf SZ Martin Bursík pohrozil odchodem z kabinetu Mirka Topolánka.

Špičky koaličních stran se nakonec dohodly, že se pokusí lépe jednat v klubech. Bursíkovi to stačí.

"Ukázalo se, že koaliční jednání bylo na místě. Je třeba, aby se o nevyjasněných věcech více diskutovalo a koaliční strany se v těchto případech držely vládního programu," komentoval výsledek Bursík.

Svou nakonec prosadili i občanští demorkaté. Lidovci jim ustoupili v otázce schvalování Lisabonské smlouvy. Původně chtěli, aby Senát smlouvu ratifikoval ještě v březnu. Nakonec ale souhlasili, že počkají až na schválení novely jednacího řádu.

"Zohlednili jsme fakt, že jednací řády, které obsahují vázaný mandát, ještě neprojednala sněmovna. Pro nás je důležitá úspěšná ratifikace, a tak zvolíme optimální načasování," doplnil místopředseda lidovců Roman Línek.