Praha - Elektrárny, hutě, chemičky a další velcí znečišťovatelé ovzduší nebudou muset platit miliony korun za vypouštění exhalací.
Poslanci těsnou většinou hlasů podpořili při projednávání zákona o ochraně ovzduší návrh poslance Jana Bureše z ODS, aby podniky od roku 2016 nemusely platit za vypouštění síry, oxidů dusíku a těkavých látek. Od roku 2022 by pak měly přestat platit i za exhalace prachových částic.
Poslanci zvedli ruku pro tento návrh i přes zamítavé stanovisko ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Pro návrh hlasovalo 77 poslanců, přičemž zapotřebí bylo 73 hlasů. S návrhem souhlasili především komunističtí poslanci, většina poslanců z ODS a část z ČSSD. Přidalo se i několik zákonodárců z TOP 09 - viz ZDE.
Poplatky za znečišťování ovzduší míří do Státního fondu životního prostředí, který je následně využívá na ekologické projekty zlepšující i kvalitu ovzduší. Pokud zákon schválí i Senát a podepíše prezident, úřad přijde o stovky milionů korun ročně.
Fond platí i vyčištění vzduchu na Ostravsku
Fond aktuálně platí například akce na vyčištění ovzduší na Ostravsku, které patří podle měřitelných ukazatelů k nejšpinavějším regionům v Evropě.
Ekologické Hnutí Duha připomnělo, že poslanci zrušili hutím, uhelným elektrárnám a dalším podnikům poplatky za exhalace do ovzduší zrovna v době, kdy nejpostiženější regiony trápí smog.
"Poslanci by právě v době těžkého smogu měli hlavní viníky motivovat k vyčistění výroby - ale oni jim naopak úplně odpustili poplatky za zamořování vzduchu. Je to nehoráznost," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
"Poplatky za vypouštěné emise představovaly motivaci, aby velcí znečišťovatelé raději zainvestovali do čistějších technologií, než soustavně odváděli státu peníze na poplatcích," řekla Vendula Krčmářová z ostravské pobočky sdružení Arnika. "Navíc představovaly pouze zlomek financí, kterými lze vyčíslit dopad znečištění na životní prostředí."
Velký tlak na zrušení poplatků
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ještě před závěrečným hlasováním o novém zákonu o ochraně životního prostředí cítil velký tlak na zrušení poplatků napříč poslaneckými kluby.
"Představa snížení či zrušení poplatků před rokem 2016 by měla fatální vliv na ufinancovatelnost operačního programu životní prostředí," sdělil Aktuálně.cz Chalupa ještě před konečným hlasováním.
"Jsem si vědom, že v nadcházejících letech bude průmysl zatížen mnoha novými povinnostmi a náklady včetně emisních povolenek a výrazně tvrdšími emisními limity, na druhou stranu mám za to, že určitý princip poplatkové povinnosti by měl pokračovat i po roce 2016," dodal Chalupa.
Jeho ministerstvo přitom navrhovalo, aby se poplatky za znečištění mezi lety 2017 až 2021 postupně zvyšovaly až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zdvojnásobit. Poslanci ovšem nakonec provedli pravý opak - poplatky od roku 2016 zrušili. Do roku 2021 se bude pouze platit 4200 korun za tunu prachových částic.
"Nejsem z tohoto pozměňovacího návrhu nadšený, ale oceňuji, že byla v novém zákoně zachována poplatková agenda a že sněmovna nepodpořila pozměňovací návrh hospodářského výboru, který poplatky od roku 2015 rušil úplně," uvedl Chalupa.
Ať si podniky nekupují odpustky
Poslanec Jan Bureš prosadil zrušení poplatků, přestože "naším cílem by mělo býti samozřejmě snížit exhaláty, které se na naše obyvatele valí".
Podle Bureše by se to ovšem mělo dělat obrácenou metodou, kdy by byly firmy pokutovány za porušení přísných předpisů a limitů, které v současnosti připravuje i Evropská unie.
"Nemělo by to býti opačnou metodou, tedy kupováním si odpustků," prohlásil Bureš, když ve sněmově zdůvodňoval svůj návrh. Připomněl, že v příštích letech porostou náklady pro průmysl, ale i teplárny, protože si například budou muset kupovat emisní povolenky.
"Jenom u naší městské teplárny v mém městě Ostrově, které má 17 tisíc obyvatel, tam v případě, že by platila vládní verze, by tyto poplatky stouply z dnešních 650 tisíc korun na 10 milionů. To si myslím, že je i pro obyvatele, kterým by to teplárna musela promítnout do ceny, sociálně velmi neúnosné," uvedl Bureš.
Dálkové teplo je diskriminováno
Ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek uvedl, že současný ekonomický model diskriminuje dálkové vytápění před lokálními a domácími kotelnami.
"Přijatý model poplatků chápeme jako mezní kompromis v době, kdy teplárenství čekají masivní investice do modernizace a snižování emisí, zatímco provozovatelé individuálního vytápění nemusí pro zlepšení ovzduší dělat nic," řekl Hájek.
"Ekonomická diskriminace teplárenství se tím sice zmírňuje, ale zůstává zachována, protože teplárny si na rozdíl od individuální výroby tepla budou od příštího roku muset kupovat povolenky a nadále také platí ekologickou daň ze zemního plynu, ze které mají domácnosti a domovní kotelny v zákoně výjimku," dodal Hájek.
Připomněl, že téměř 4 miliony domácností připojených na dálkové vytápění za emise platí, protože poplatky se promítají do ceny tepla, zbytek občanů nikoli.
Čekají nás přísné limity
Evropská unie chystá podle Hájka po roce 2015 natolik přísné emisní limity a stropy, že podniky už těžko mohou být jakkoliv ekonomicky motivovány k dalšímu snižování emisí.
"Současně výrazně poklesnou emise a význam velkých zdrojů jako znečišťovatelů ovzduší se zásadně sníží ve srovnání s individuálním vytápěním a dopravou," tvrdí Hájek, podle něhož přizpůsobení novým požadavkům vyjde na desítky miliard korun.
"Poplatky za emise zůstávají zachovány u tuhých emisí, které jsou jednak z hlediska překračování imisních limitů nejproblematičtější, jednak se na nich velké zdroje podílejí ještě významným způsobem," poznamenal Hájek.
