Poplatky pro chudé budou nižší, slibuje ministr Heger

Petr Holub
17. 7. 2010 20:40
Rozhovor Aktuálně.cz s novým ministrem zdravotnictví
Leoš Heger, nový ministr zdravotnictví, po boku kolegů.
Leoš Heger, nový ministr zdravotnictví, po boku kolegů. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V nemocnici se bude platit sto korun za den, naopak se nebude platit třicet korun za položku na receptu, ale za celý recept. Zvýší se poplatky u ambulantních specialistů, pokud je pacient navštíví bez doporučení praktického lékaře.

Poplatková agenda byla kulisou pro jmenování nového ministra, kterým se stal rentgenolog a jeden z nejuznávanějších odborníků na financování zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal své další plány s poplatky.

„Až vyjdeme z té poslední poplatkové mánie, která vznikla při koaličním jednání, je možné udělat něco konkrétního. Jde o to, aby poplatky byly únosné. To může zajistit tvrdší, pevnější sociální limit, kolik může jeden pacient za rok zaplatit. Budu se snažit celý systém zjednodušit, aby neexistovala spousta výjimek, na co se limit nevztahuje. Také budu chtít, aby byl daleko víc sociálně diferencovaný. Řečeno jednoduše, tak pro chudé lidi by byl velice nízký," řekl nový ministr v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Podle něj se nabízí poplatek pro chudé úplně zrušit. "Ale i ti chudí musí být trochu regulováni, aby bezbřeze nečerpali. Jsou známy případy, kdy chodí ke svému lékaři, jenom aby měli nějaké sociální společenství. I ti musí zaplatit aspoň korunu, aby je to trošičku odradilo na jejich finanční úrovni. U nejbohatších by se mohl sociální strop hodně omezit nebo úplně zrušit," říká nový ministr zdravotnictví.

Kdo je Leoš Heger
Autor fotografie: Oficiální web Leoše Hegera

Kdo je Leoš Heger

  • Jeden z bývalých sympatizantů ODS, kteří na sklonku éry Mirka Topolánka posílili politickou konkurenci z TOP 09.
  • Letos mu bylo dvaašedesát let a většinu dosavadní politické a pracovní kariéry prožil v Hradci Králové.
  • Je vystudovaný lékař a v životopise na svých stránkách píše, že čtyři roky lékařské kariéry strávil v cizině (v USA, v Kuvajtu a bývalé NDR).
  • Posledních čtrnáct let byl ředitelem fakultní nemocnice v Hradci Králové a patři ke kritikům reforem, které v Topolánkově vládě připravoval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
  • Leoš Heger byl v roce 2002 zvolen na kandidátce ODS do královéhradeckého zastupitelstva a v roce 2008 v barvách stejné strany neúspěšně kandidoval do Senátu.

Ambulance v nemocnicích nezruším

A.cz: Navrhujete vyšší poplatky u specialistů, kam půjde pacient bez doporučení praktika. Nabídku ambulantních specialistů jde přitom omezit i účinnějším způsobem. V některých zemích nabízejí speciální služby buď jenom nemocnice anebo privátní ordinace. Proč u nás nezrušit ambulantní specialisty v nemocnicích?

O tom se vedla velká diskuse v několika vlnách. Vždycky se odvolávala na německý model, který ale už byl v zásadě zrušen. Ambulantní služby nemocnic dnes mají znovu své racionální důvody, protože se používají velmi složité přístroje. Samozřejmě může existovat třeba obrovská privátní urologie, kde se také využívají špičkové rentgeny a laboratorní přístroje. Ale u jednotlivých lékařů tomu tak není. Na složitější věci je lepší chodit do nemocnice, která už technologie má.

A.cz: Tady podle vás stačí, když pojišťovny nastaví různé úrovně ambulantních služeb, aby se zbytečně nekřížily?

Tak to přece už funguje. Pacienti zpravidla postupují od nižší úrovně. Takový ambulantní chirurg v okresním nebo menším městě nemůže operovat. Může na svém sálku dělat menší věci, něco sešít, vypustit podkožní abces, sádrovat lehčí zlomeniny. Na větší věci si těžko může troufnout, ale může být užitečný.
Teď se vzedmula vlna vášní kvůli rušení nemocnice v Opočně. To je typická městská nemocnice a může se na ní použít model, který je nastaven v Broumově. Chirurgie by tam nebyla, zůstane tam jen privátní, kam budou lidé chodit na kontroly, kde se udělají základní lehké výkony. Na ty vážnější věci, které jsou také vzácnější, by jezdili do nemocnice do Hradce Králové. To pokládám za racionální.

A.cz: Prostě pojišťovny budou platit síť ambulantních specialistů, každému přidělí určitý paušál a přístup se omezí vyššími poplatky.  Dostupná speciální péče za rozumnou cenu bude zaručena?

Ambulance v sobě mají obecně jeden nedořešený problém v oblasti úhrad. Po zkušenostech s platbami za každý provedený výkon, které v devadesátých letech téměř přivedly zdravotnický systém k bankrotu, se pojišťovny této oblasti spíše bojí a tlačí ambulance stále do paušálu. Ten má nevýhodu, že pacienti nepřidají ambulanci nebo nemocnici žádné peníze. Chování poskytovatelů to velmi výrazně ovlivňuje. Kdyby s sebou nějaké peníze nesl, zdravotnické zařízení by o jeho zájem soutěžilo.

Průhledné účty pojišťoven

A.cz: Kde ty peníze pacient vezme?

Představme si ambulanci nebo polikliniku, které začnou ubývat pacienti. Pojišťovna by chtěla méně platit, tím se však vyvolá politická bouře, že se ruší péče a že peníze dostanou jinde. Systém musí fungovat tak, aby pojišťovna mohla říct: my peníze na pacienta stále dáváme, ale že chodí do vedlejšího města, to je váš problém. Tak dostanete ještě rok šanci, a když se to nezlepší, tak si můžete ambulanci zavřít. Nebylo by to politické rozhodnutí, ale administrativní a byla by to volba pacientů.

A.cz: To by ale musely být účty pojišťoven průhledné. S tím počítáte?

To by musely být. V královéhradeckém kraji jsme měli letitý problém s Chlumcem a Novým Bydžovem poté, co se tam zavřely nemocnice. Kraj tehdy rozhodl, že přenese paušály do krajské nemocnice v Jičíně. Ale z Bydžova natož z Chlumce je to do Jičína poměrně za roh, zato do Hradce je to příznivější. Naši lékaři tyto pacienty moc nechtěli, protože na ně nedostali peníze. Ředitelství může nařizovat, že se tito lidé mají léčit a vyvolá to několik bouří. Ale pokud problém nevyřešíte přirozeně a pacienti nepřijdou s platbami, tak stále existuje.

A.cz: Tím bude problém se specialisty vyřešen?

U ambulantních lékařů bude i nadále třeba zachovat určité limity, aby se jejich aktivity nerozrůstaly. Velmi bych si přál zavádět nebo zkoušet jakési pobídkové mechanismy pro praktické lékaře a s pomocí poplatků přesvědčit občany, aby nejdříve šli k praktickému lékaři s tou výjimkou, že kdo na to má a je dostatečně znalý, aby si sám našel svého specialistu. Svým chováním prodražuje systém, když zajde k nevhodnému specialistovi a zbytečně vyčerpá péči za peníze pojišťoven. Může tam chodit, ale ať si za to zaplatí.

Méně akutních lůžek

A.cz: Nemocnicím také postavíte nějaké mantinely?

Tam je třeba udělat revizi, která jasně stanoví, co je akutní lůžkový fond, a ten se snažit omezovat. Naopak posílit dlouhodobý lůžkový fond a ten alokovat do bývalých městských nemocnic, protože tam jsou pacienti blízko rodinám, které je potřebují navštěvovat.
S tím, že dlouhodobá péče má taky své limity.  Uvažovalo se o limitu tři měsíce, do kdy bude pojišťovna proplácet péči. Pokud už je člověk zastabilizován a opravdu není naděje, že se jeho stav nějak výrazně zlepší, pak je třeba předat tyto lidi do sociální a ošetřovatelské péče. Protože to jsou lidé, kteří jsou třeba nemocní a jsou na tom špatně, ale potřebují víceméně teplou postel a laskavé slovo, dohled praktického lékaře, k tomu ošetřovatelskou péči, aby se postarala o jejich inkontinenci, proleženiny a základní rehabilitaci. Pak už drahá zdravotní péče není prakticky nutná.

A.cz: V nemocnicích se také zachovají paušály?

Platba za výkon podporuje aktivitu v určitém směru, a čím je platba víc směrem k paušálu, tak aktivity omezuje a lékaři musí počítat, aby s tím paušálem vyšli.
Dá se využít DRG, o kterém se mluví už patnáct let. To by byl dobrý prostředek, kdyby se kultivoval a začal využívat ve větší míře. Spojuje racionalitu obou přístupů, jak platby za výkon, tak paušály. V kultivaci sazebníků a úhradových mechanismů je třeba pokračovat.

 

Právě se děje

Další zprávy