Praha - Poté, co převážná část české politické scény odsoudila novoroční amnestii prezidenta Václava Klause, přichází vicepremiérka Karolína Peake s ústavním zákonem, který by hlavu státu této pravomoci skutečně zbavil.
Návrh je jednoduchý - ze současné ústavy vicepremiérka škrtá mezi pravomocemi prezidenta větu "má právo udělovat amnestii". Klíčovým argumentem, proč to udělat, je prý snaha o ochranu obětí trestných činů.
Do Poslanecké sněmovny pošle Karolína Peake svoji novelu právě dnes. Aktuálně.cz má návrh včetně důvodové zprávy k dispozici.
Klaus a Nečas? To je málo
"V demokratickém právním státě, který má řešit nedostatky, případně výjimečná opatření na poli trestního práva prostřednictvím legitimního legislativního procesu, se jeví jako nepřípustné, aby rozhodnutí o aktu amnestie, které je vždy rozsáhlým zásahem do účelu a cílů trestního práva, bylo svěřeno fakticky dvěma osobám," píše se v důvodové zprávě.
Ta dále pokračuje výčtem, v jakém rámci se institut amnestie pohybuje v ostatních evropských státech. Z přehledu vyplývá, že pokud je amnestie vetknuta do právního řádu země, až na výjimky přísluší parlamentu.
"Mezinárodní zkušenosti ukazují, že takováto úprava amnestie je ojedinělá," shrnuje důvodová zpráva sesbíraná data.
Amnestie a vězeňství
- šest a půl tisíce propuštěných vězňů
- úspora hrubým odhadem 180 milionů korun ročně
- definitivní konec (nikdy nezřízené) věznice ve Vidnavě a uzavření věznice v Drahonicích
- zakonzervování 3 poboček věznic - Velké Přílepy u Prahy (v provozu jako ženská věznice), Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku (teprve připravovaná jako mužská věznice) a Poštorná u Břeclavi (také ještě nezprovozněné).
Po vzoru zbraňové amnestie
Podle vicepremiérky však zrušením amnestijní pravomoci hlavy státu nezmizí institut amnestie jako takový.
Karolína Peake připomíná, že český právní řád zná amnestii (byť v modifikované podobě) vyhlášenou zákonem, který prošel běžným legislativním procesem a projednáním v zákonodárném sboru. Jako příklad uvádí takzvanou zbraňovou amnestii, která slíbila beztrestnost lidem, kteří drželi nelegálně zbraně.
"Navrhovaná úprava má za účel rovněž zahájení diskuse napříč odbornými kruhy ohledně nalezení vhodné legislativní úpravy procesu udílení amnestie, včetně zvážení změny orgánu, který o amnestii rozhoduje," nastiňuje, kam by se úvahy o amnestii mohly do budoucna ubírat.
Amnestie už nevadí
Po vlně rozhořčení, kterou Klausova amnestie vzbudila, zůstává Peake ve svém záměru překvapivě osamocena.
"Pokud vím, tak prezident Zeman nechce tento institut po dobu svého mandátu použít, a věc je tedy bezpředmětná," míní předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Zemanovi v tom, že si svou proklamaci nerozmyslí, věří. "Toto splní určitě," tvrdí.
Do změny ústavy se příliš nechce ani předsedům vládních poslaneckých klubů. "Není důvod, že by se měla rušit celá amnestie. Ne každý případ lze univerzálně postihnout zákonem," míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Svůj postoj vysvětluje konzervativním zaměřením své strany i tím, že je pro zachování amnestie kvůli její "humanitární rovině".
Na námitku, že první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek jen několik hodin po vyhlášení Klausovy amnestie tvrdil, že její institut je v moderní ústavě přežitkem, Gazdík řekl, že on si za svými slovy stojí.
Hlavně komplexně
Škrtat amnestii z moci prezidenta se nechce příliš ani ODS, šéf jejího poslaneckého klubu Marek Benda však podotýká, že se zde diskuse na toto téma ještě neuskutečnila. On sám si prý myslí, že se nejedná o rozumný krok. Benda má přitom v případě přípravy legislativy v ODS rozhodující slovo.
Benda s Gazdíkem se rovněž shodli, že se jim nezamlouvá jednorázovost novely a že by raději řešili ústavu komplexně. Oba dva si zároveň nedovedou představit, že by o amnestii rozhodoval parlament jako celek.
"Víte dobře, jak dlouho trvá, než je přijat zákon. Vytvářelo by to dovnitř věznic výbušné prostředí," líčí své obavy Benda.
"Když byla amnestie vyhlášená rozhodnutím dvou lidí, všichni se akorát pohoršovali a měli plná ústa odsudku. Nabízím řešení, díky němuž by se podobná situace neopakovala," reagovala na nechuť kolegů Karolína Peake.
K tomu, aby návrh prosadila, potřebuje tři pětiny ze všech poslanců a tři pětiny z přítomných senátorů, což je při plné účasti v Senátu celkem 169 hlasů.
