Praha - Šest a půl tisíce propuštěných vězňů, úspora hrubým odhadem 180 milionů korun ročně nebo definitivní konec (nikdy nezřízené) věznice ve Vidnavě, kvůli které policie vyšetřovala exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.
To je bilance Klausovy novoroční amnestie tak, jak ji Nečasově vládě teď předkládá Pospíšilův nástupce Pavel Blažek ve zprávě, kterou má Insider k dispozici.
Zpráva sice přiznává, že dopad amnestie do provozu jednotlivých věznic ještě zkoumá, v případě kontroverzní Vidnavy má jasno.
"Vězeňská služba navrhla ministerstvu spravedlnosti po provedené důkladné analýze nezprovozňovat areál Vidnava na Jesenicku, a to jako přímý důsledek amnestie," píše se v Blažkově zprávě pro vládu.
Areál bývalého kněžského semináře koupilo ministerstvo za řízení Jiřího Pospíšila za 29 milionů korun a plánovalo jeho rozšíření až na 200 míst pro vězně v příštích letech. Prvních 30 míst mělo být připravených vloni v listopadu - což se nestalo a už ani nestane.
Policie přitom právě kvůli tomuto areálu vyšetřovala i Jiřího Pospíšila, protože objekt ministerstvo koupilo podle informací od policie do soukromého překupníka.
Končí i Drahonice
Stejně tak jasno má ministr Blažek v případě věznice v Drahonicích, jak píše ve zprávě pro ministry: "Rozhodnutí je účinné ke dni 1. 5. 2013 a je konečné. Provoz této věznice je z ekonomického hlediska pro Vězeňskou službu ČR dále neudržitelný."
Podobně se vězeňská služba rozhodla "dočasně zakonzervovat" 3 pobočky věznic (nikoli samostatné věznice): bývalé uprchlické a utečenecké tábory ve Velkých Přílepech u Prahy (v provozu jako ženská věznice), Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku(teprve připravovaná jako mužská věznice) a v Poštorné u Břeclavi (také ještě nezprovozněné).
Ministerstvo ale vcelku realisticky počítá s tím, že kapacity zase brzy naplní. "Jakmile nastane potřeba navýšení vězeňských kapacit, budou tyto objekty v krátké době zprovozněny a plnohodnotně využívány jako věznice," říká jednoznačně Blažkova zpráva.
Tato slova poněkud mírní radostný pokřik první poloviny ministerské zprávy, která nadšeně konstatuje, že se - díky amnestii - dostalo Česko na úroveň zemí, jako je Maďarsko, Slovensko nebo Velká Británie: počet uvězněných klesl na 160 na sto tisíc obyvatel, zatímco "před amnestií Česká republika držela smutné prvenství (230 uvězněných na 100 tisíc)".
"Zakonzervování" nevydrží dlouho
Pouhé "zakonzervování" některých věznic ale dává tušit, že ministerstvo nepředpokládá, že by to vydrželo dlouho.
Oněch 180 milionů ročně pak ušetří vězeňství pouze možná - je to "nezávazný odhad", jak své kolegy upozorňuje ministr spravedlnosti. Jeho odhad se totiž opírá jen o odliv uvězněných, odhadnout se ale nedá, kolik jich brzo zase věznice zaplní.
Každopádně nejdražší na provozu "vězeňské populace" (jak uvězněné sama zpráva nazývá) je jídlo (po amnestii předpokládaná úspora 100 milionů korun za rok).
Za energie včetně vody by vězeňství mělo ušetřit 30 milionů a za „ostatní náklady" (ošacení, léky) dalších 50 milionů. Všechny tyto úspory ale platí jen za předpokladu, že počet vězňů zase rapidně neporoste.
Amnestie přinesla i radost, podívejte se:
Zatímco vězni amnestii uvítali, u dozorců je situace právě opačná. Ve Vidnavě už dopředu počítali s pracovními místy (danými i tím, že by věznice potřebovala i dodavatele), "zakonzervované" věznice nebudou potřebovat už zaměstnané dozorce.
"Pro naprostou většinu příslušníků i civilních zaměstnanců má vězeňská služba nabídku jiného uplatnění," uklidňuje Blažkova zpráva. Ostatně přebytek dozorců může být skutečně jen dočasný.
