Vlček není Čunek, říká o bytové aféře šéf ČSSD - čtěte ZDE
(Předchozí část obsáhlého rozhovoru s Jiřím Paroubkem)

A: Stále ještě můžeme sociální demokracii považovat za stranu, která bude sestavovat příští vládu? Podle čeho můžeme poznat, že se chce vrátit?

Záleží, jak se nám podaří zvládnout proces modernizace, jak se nám bude dařit vybírat vhodné lidi do funkcí, aby byli schopni trošku oslovit veřejnost, aby byli atraktivní. Mám ambici představit veřejnosti několik nových, mladých tváří...

A: Prozradíte nám, o koho jde?

Třeba pan Tejc, se kterým počítám do vysokých pozic na ministerstvu vnitra. Na jeho přípravě bude určitě spolupracovat František Bublan. Mám představu i o dalších lidech.

A: Jejich jména nechcete zatím říkat?

To je předčasné. Ale jedním z nich Michal Hašek, stínový ministr zemědělství, který na sobě velmi pracuje a který má velmi dobrou pozici i mezi svými o hodně staršími kolegy v klubu. Je tu Petr Petržílek v oblasti životního prostředí. Obávám se, že ostatní strany lidi takového kalibru nemají. Chci vyhledávat další lidi a stranu předám v lepším stavu, než jsem ji přebíral ale k tomu zase není mnoho zapotřebí.

A: V minulých volbách jste nezískali příliš mnoho mladých lidí. Jak chcete zařídit, aby vás volili? Loni dali hlas liberálnějším stranám, jako jsou ODS a Zelení.

Třicet procent ve věkové kategorii 18 až 30 let vůbec není špatný výsledek. Jiná věc je, že by to mohlo být třeba 35 nebo 40 procent. Na tom budeme pracovat, ale chtěl bych se zabývat všemi našimi slabinami. Pokud jde o cílové skupiny, jsou to vedle mladých lidí vzdělanější lidé, lidé ze středních vrstev, je to středový volič, který volil spíše ODS než sociální demokracii.

Máme analýzy o tom, kdo nás volil, a je zajímavé, že ze středních vrstev nás volili lidé z nejvyšší příjmové skupiny a velmi málo nás volili lidé, které bych v těch středních vrstvách nazval "losery", kteří trvale ztrácejí a přesto se za součást středních vrstev považují.

Pro každou z těchto cílových skupin, ještě bych dodal, že tam patří Praha, musíme mít programy. Pokud jde o mladou generaci a střední vrstvy, tak budeme v politických funkcích preferovat lidi nezatížené minulostí, se vzděláním na nových vysokých školách.

A: Více než o program jde o to ukázat, že ČSSD je také stranou mladých lidí?

Program nemáme špatný už dnes. Jde o to, kdo ho bude prezentovat.

A: Když pětadvacetiletý mladík uvěří, že právě ODS zajistí nízké daně a kvalitní vzdělání, jak byste ho přesvědčil, že má raději volit sociální demokracii?

Sociální demokracie přece není proti nízkým daním, jen je nechce snižovat za každou cenu. Chce bezplatné vzdělání a harmonickou společnost, kde je bohatství rozdělováno rovnoměrně. Jestli ten mladý člověk dá přednost ideji solidarity, je to náš volič, jestli dá přednost spíše individualistickému přístupu, je to volič spíše pravicových stran.

A: Nebojíte se, že nepřesvědčíte dost mladých lidí? Když se vrátíme k případu pětadvacetiletého mladíka, ten přece věří, že se obejde bez pomoci státu, tak proč by měl být solidární k nezaměstnaným v Ústí nebo v Ostravě?

Uvidíme, co přinesou měsíce a roky vlády ODS. I ta zkušenost s mladými něco udělá.

V našem čele není řezník

A: Když mluvíme o modernizaci ČSSD, hovoříte často o změnách stanov. Co by se podle vás mělo změnit?

Nemyslím, že jde jen o změny stanov, i když o ně jde také. Stanovy by měly dát větší prostor přímé demokracii. Na výběru předsedů strany, krajů, ale také okresů se mají podílet větší okruhy členů: u předsedy strany všichni členové, u předsedy kraje všichni členové krajské organizace. To povede k výběru lidí, kteří budou veřejně známí a budou schopni zaujmout nejen stranickou veřejnost. O to nám jde. Tihle lidé se budou prosazovat také na kandidátky do poslanecké sněmovny, krajských voleb.

Protože nemáme primární volby jako v Americe, mohou vliv veřejnosti při výběru kandidátů do určité míry zastoupit také průzkumy veřejného mínění v jednotlivých okresech. Pak budeme debatovat se členy, protože to je jejich rozhodnutí, aby vybrali toho, kdo je nejvolitelnější. Předpokládám, že každá organizace se bude chovat sebezáchovně. Jestli bude člověk, který má velmi slušnou volitelnost kolem čtyřiceti procent, asi by mu členové měli dát přednost před tím, který má osm procent.

A: Říkáte, že mají dostat větší prostor prostí členové. Váš návrh by ale šel interpretovat i jinak. Neposílí se naopak role předsedy strany, protože bude mít silný mandát od všech členů, hovoří se i o tom, že vedení strany by mělo právo zasahovat do volebních kandidátek. Neznamená to, že se výrazně posílí role předsedy?

Určitě se posílí role předsedy a určitě se posílí role předsedů krajů. Je to dokonce žádoucí, protože trochu zatuchlé poměry ve straně je možné rozehnat jen tím, že předsedové budou mít silnější  pozici a pokud to jsou lidé, kteří mají možnost zpětné vazby, tak si budou počínat, aby se něco dalo vytvořit a změnit. A v té straně je potřeba něco změnit.

A: Oslabí se tedy ostatní stranické instituce, třeba předsednictvo a výkonný výbor?

To si nemyslím, protože se v nich bude hlasovat. Předseda strany ani předseda kraje přece nebude diktátor.

A: Měl jste možnost sociální demokracii dobře poznat. Je to strana, které spíš sedí silný vůdce, nebo kde je volnější režim?

Je to strana s volným režimem, ale potřebuje silného předsedu. Musím respektovat jedno i druhé.

A: To znamená, že vůdcové typu Stanislav Gross a Vladimír Špidla nejsou ideální?

Trošku chci tu stranu změnit, aby za pár let už nebyl třeba vysloveně silný vůdce. Ale charismatického člověka v čele bude sociální demokracie potřebovat vždycky.

A: Čím si vysvětlujete potřebu mít v čele, když to řeknu velmi vulgárně, řezníka, který nedovolí žádné vybočení, které stranu poškodí?

Nemyslím si, že v čele sociální demokracie je řezník. Nemyslím si, že ze strany je třeba dělat organizaci, kde se trestá jakékoli vybočování. Nepamatuji kromě pana Melčáka, že bychom v posledních letech někoho exemplárně vylučovali. Naopak pokud jsem si všiml ve Straně zelených, tam byli lidé vylučováni na běžícím pásu. Nevím, o čem mluvíte.

A: Vzpomínám ještě na doby Miloše Zemana, kdy vládl pevnou rukou, pak přišli slabší předsedové a okamžitě se to proti straně obrátilo. Přestala působit jednotně a hodně ztratila.

Jednotně přestala působit také díky médiím. A sociálně demokracie nebyla ani za Miloše Zemana jednotnou stranou. Petra Buzková, Luboš Zaorálek, nebo Stanislav Gross se často vyslovovali kriticky vůči Zemanovi. Bylo to více, než se dnes členové strany vyslovují ke mně.

Paroubek: Zeman hraje stále své hry - ZDE
(přečtěte si další pokračování rozhovoru Aktuálně.cz se šéfem ČSSD)