Praha - Násilí v Sýrii, pošlapávání lidských práv v Bělorusku a k tomu české ministerstvo školství a jeden z jeho (dnes už bývalých) zaměstnanců. To všechno jsou témata pro OSN.
Světová organizace zkrátka loni řešila i v Česku bouřlivě propíraný případ Ladislava Bátory, bývalého poradce ministra Josefa Dobeše.
Konkrétně to byl Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace a stalo se tak krátce před Bátorovým odchodem z resortu školství.
Dosud neznámá okolnost jeho působení ve veřejném životě vyšla najevo v souvislosti se zprávou výboru OSN z loňského léta, kterou se ve středu bude zabývat česká vláda.
Kvůli zprávě OSN si má kabinet také odhlasovat doporučení, aby lidé s extremistickou minulostí nepracovali ve státní správě coby "vládní poradci a úřední osoby".
Směrem k Bátorovi
Kritika na adresu Česka začíná ve zprávě větou: "Výbor je znepokojen projevy nenávisti, rasismu a xenofobie v politice a médiích, které zahrnují prohlášení vysokých politických činitelů."
"Výbor je také znepokojen informacemi, které uvádí, že bývalí členové extremistických politických stran slouží jako vládní poradci, včetně ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy," zní.
Jméno Ladislava Bátory tu sice výslovně nepadá, ale z úředníků a exúředníků ministerstva školství tomuto profilu nápadně odpovídá. Už proto, že před lety kandidoval ve sněmovních volbách jako jeden z lídrů extremistické Národní strany, která měla ve svém programu například vystěhování Romů do Indie.
Že šlo konkrétně o Bátoru, potvrdila Aktuálně.cz vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. "Zpravodajka Anastacia Crickleyová byla velmi znalá českých poměrů. Na jednání v srpnu zmínila přímo bývalého kandidáta Národní strany působícího na ministerstvu školství," řekla Šimůnková.
"Kritika byla oprávněná," dodala.
Nikdo takový u nás nepracuje
Na jednání výboru OSN byl podle Šimůnkové i zástupce ministerstva školství. To ale v reakci na zprávu světové organizace nemíní, že by kritika patřila právě jemu. "Za opodstatněnou kritiku Výboru pro odstranění rasové diskriminace OSN nepovažujeme, protože nikoho takového pan ministr ve svém týmu nezaměstnává," vzkázal Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Radek Melichar.
Na otázku, zda mohla kritika z mezinárodní instituce mít vliv na ukončení spolupráce úřadu a Bátory, už však úředník neodpovídá.
"Chápu, že vaše otázky směřovaly k osobě pana Bátory, ale k němu se už jak pan ministr Dobeš, tak i tiskový odbor MŠMT vyjadřovali opakovaně a jednoznačně," dodal Melichar.
Dokumenty o působení Bátory u Dobeše:
Dobeš se svého podřízeného, podle svých slov "svědomitého člověka a národovce", vždy zastával a jeho práci si pochvaloval. Ministr také přiznal, že mu ho doporučili "lidé z okolí Hradu". Bátora se vždy těšil podpoře prezidenta Václava Klause.
V srpnu 2011, kdy se v Ženevě o diskriminaci v Česku jednalo, byl Bátora ředitelem personálního odboru Dobešova ministerstva školství. Kromě dalších funkcí měl podle nedávného zjištění deníku Insider na starosti tento euroskeptik také evropské fondy, které, jak se nyní ukazuje, ministerstvo příliš nezvládá.
Letní krize kvůli Bátorovi
Právě v době letních prázdnin také nabral na síle vládní spor kvůli Bátorovi. Ministři TOP 09 kvůli jeho urážkám na adresu vicepremiéra Karla Schwarzenberga odmítali chodit na vládu.
Šéf TOP 09 a ministr zahraničí byl silným kritikem Bátory, proti angažmá radikálního konzervativce na ministerstvu školství vystupovali také čeští experti na lidská práva a představitelé občanské společnosti.
Bátora nakonec rezignoval v říjnu loňského roku. Do začátku toho nového ale u Dobeše působil dál jako poradce na minimální úvazek. Navíc také vyšlo najevo, že Bátora coby odchodné od svého šéfa dostal 250 tisíc korun.
Deník Insider se pídil po Bátorově platu. Podle tabulek bral necelých 60 tisíc korun měsíčně, bez speciálních odměn.
Půda OSN nebyla jediné mezinárodní hřiště, kde Česko schytalo kritiku za Bátoru. Například při návštěvě premiéra Petra Nečase v Izraeli čekala na vládní průvod hrstka demonstrantů na nejvýše pietním místě, v památníku holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě.
Místo Bátory Romy
Bátora se v Praze také pustil do sporu s velvyslanci významných spojenců Česka kvůli pochodu Gay Pride Prahou.
OSN Česku doporučuje, aby se podobným angažmá do budoucna vyvarovalo. "Výbor naléhá, aby smluvní strana zajistila, že bývalí členové extremistických stran nebudou najímáni jako vládní poradci nebo úřední osoby," stojí v dokumentu. Jako doporučení pro všechny členy kabinetu si toto usnesení má ve středu odhlasovat i Nečasův tým.
OSN Česko ve své zprávě podobně jako další mezinárodní instituce kritizuje za diskriminaci Romů, zvlášť v oblasti školství a bydlení a přístupu na trh práce.
Namísto bývalých extremistů by podle expertů mělo naopak Česko ve státní správě a veřejných institucích zaměstnávat více Romů.
"Výbor doporučuje, aby smluvní strana podnikla konkrétní kroky k zajištění efektivní desegregace romských dětí, žáků a studentů a zajistila, aby nebyli připravováni o svá práva na vzdělání jakéhokoliv typu a úrovně," stojí také v materiálu.
"Výbor dále doporučuje, aby provedla plnou konzultaci se zainteresovanými Romy ohledně vzdělání a podporovala povědomí o právech Romů a zlepšila jejich možnosti vypořádat se s diskriminací, kterou zažívají," dodávají experti z OSN.
