Nový volební zákon v praxi. Babišova vláda nemusela vzniknout a ODS shánět přeběhlíky

Barbora Doubravová
27. 5. 2021 17:10
Nový volební zákon by ubral křesla hnutí ANO, v roce 2006 by naopak Mirkovi Topolánkovi přihrál většinu. Dosavadní pravidla zvýhodňovala silné subjekty a ty menší naopak tratily. Novou úpravou přepočtu hlasů na mandáty by se strany měly dočkat zisku křesel, který bude více odpovídat podpoře od voličů. Poraženými nových pravidel mohou být Piráti a starostové, radovat se z nich naopak může ČSSD.
Volby 2017 - ANO - Vedení hnutí ANO  ve volebním štábu.
Volby 2017 - ANO - Vedení hnutí ANO ve volebním štábu. | Foto: Lukáš Bíba

Nový volební zákon prošel oběma parlamentními komorami a v květnu ho podepsal i prezident. Nejistota, kterou v únoru vyvolal Ústavní soud zrušením části dosavadního zákona, je tak zažehnána. Jak se tedy budou na podzim přepočítávat poslanecké mandáty a jak by dopadly poslední volby z roku 2017, kdyby se "jelo" podle nynějších pravidel? Například současná vláda Andreje Babiše by optikou nového zákona pravděpodobně vůbec nemohla vzniknout. Hnutí ANO by totiž mělo o devět poslanců méně.

Původní volební pravidla totiž znevýhodňovala menší strany, těm velkým naopak přinášela značný bonus. Nejmenší STAN tak v posledních volbách potřeboval k zisku jednoho mandátu přes 43 tisíc hlasů, dvakrát víc než hnutí ANO. 

"ANO dostalo o 15 mandátů víc oproti tomu, kdyby se volilo silně poměrným systémem," vypočítává politolog Petr Sokol. Nový přepočet, podle kterého se bude volit v letošních podzimních volbách, by Babišově straně připsal 69 křesel místo fakticky získaných 78, což by v součtu s mandáty pro ČSSD a vládu donedávna tolerující KSČM těsně nestačilo na většinu. 

Naopak mandáty navíc by novela přihrála Starostům a nezávislým i TOP 09, kteří se v posledních volbách jen těsně dostali přes pětiprocentní hranici. STAN by si přilepšil o tři poslance, TOP 09 o dva. Nově by menší strany neměly být po volbách tak moc osekány na mandátech jako doposud.

Problém nepoměrně nízkého zisku křesel se dotkl taky Strany zelených v roce 2006. Právě její výsledek před patnácti lety bývá považován za první křiklavý moment odhalující nedokonalost původních pravidel. Strana se ziskem přes šest procent hlasů obdržela jen tři procenta mandátů, tedy šest křesel. 

Rozdíl byť jen v několika málo mandátech, který by nová volební úprava pro volby z roku 2006 znamenala, by byl zásadní. Z volebního klání tehdy vzešla pracně sestavená Topolánkova vláda. Straně zelených, která zásadně tratila, by nový systém přihrál o dva mandáty navíc, a tudíž by Topolánkovu kabinetu utvořenému z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených zajistil většinu. Vláda tehdy disponovala 100 poslanci a získala obtížně důvěru sněmovny jen díky hlasům dvou přeběhlíků z ČSSD.

Co je jinak? Nový přepočet a méně propadlých hlasů

Ústavní soud v únorovém nálezu dosavadnímu systému předně vytýkal, že porušuje rovnost voličských hlasů a šancí kandidujících subjektů. Zákonodárci museli kvapně reagovat a přijít s návrhy na nový volební zákon, který by tyto výtky reflektoval.

Zásadním institutem určujícím, kolik poslanců té které strany bude nakonec zasedat ve sněmovně, je formule přepočtu hlasů na mandáty. D’Hondtovu metodu přepočtu, která v kombinaci se čtrnácti nestejně velkými kraji narušovala podle soudců princip rovnosti hlasů, soud vyškrtl.

Nový zákon na to reaguje zavedením takzvané Imperialiho kvóty a druhého skrutinia, tedy druhé celostátní úrovně, v níž se budou mandáty nově přerozdělovat. Právě druhým skrutiniem má být zajištěna vyšší poměrnost systému.

Nejdříve se tedy mandáty rozdělí mezi úspěšné strany na úrovni jednotlivých krajů, k přepočtu hlasů na mandáty bude použita Imperialiho kvóta (viz infobox) s tím, že uskupení obdrží poslance dle svého výsledku v regionu.

Imperialiho kvóta a D'Hondtova metoda

D’Hondtův dělitel

Až do přijetí nového volebního zákona se hlasy na mandáty přepočítávaly pomocí tzv. D’Hondtovy metody. Celkový počet mandátů, tedy 200 křesel obsazovaných ve sněmovně, se na základě počtu odevzdaných hlasů dělí mezi jednotlivé kraje, kterých je 14. D'Hondtův dělitel spočívá v tom, že se počet získaných hlasů každé strany v daném kraji postupně dělí řadou celých čísel (tedy 1, 2, 3 a tak dále). Tyto vypočtené podíly u všech stran se pak seřadí a nejvyšší zbytky dělení znamenají přidělení mandátu straně. D’Hondtův dělitel v praxi znevýhodňoval malé strany, a to v kombinaci s v Česku nestejně velkými kraji. Poslanecká křesla totiž přerozděluje nejdřív největším stranám. Pokud je tedy mandátů v kraji málo (to je případ Karlovarského či Libereckého kraje), na menší strany se vůbec nemusí dostat.

Imperialiho kvóta

U nově zavedené Imperialiho kvóty se pro přepočet hlasů na mandáty nejprve určí tzv. krajské volební číslo, a to tak, že se součet voličských hlasů všech stran v kraji vydělí počtem tam rozdělovaných mandátů zvýšeným o dva. Uskupení pak obdrží poslance dle svého výsledku v regionu. Zvýšení o dva lehce sníží hodnotu volebního čísla, a tím pádem se na úrovni krajů přidělí více mandátů. Pak přijde ještě na řadu druhé skrutinium, které započítá i zbylé hlasy, které se nepovedlo rozdělit napoprvé. Přepočet hlasů na mandáty dle Imperialiho kvóty spolu se zavedeným druhým skrutiniem pomůže ke zmírnění nerovností mezi tím, kolik hlasů potřebují jednotlivé strany na zisk mandátu.

Zbylá křesla, která se takto nepovede rozdělit, se přerozdělí ve druhém skrutiniu na celostátní úrovni. Tento mechanismus kompenzuje nerovnost mezi hlasy potřebnými na mandát, kterou v posledních volbách trpěly STAN i TOP 09 a před patnácti lety kvůli ní výrazně narazila Strana zelených.

Rok 2006 ukázal i na nespravedlnosti mezi jednotlivými kraji. Zelení tehdy s výsledkem 9,5 procenta na Liberecku nedosáhli ani na jednoho poslance, zatímco ve velkém Moravskoslezském kraji jim ke křeslu stačilo získat pod pět procent hlasů.

Na Liberecku, kde se přerozděluje jen osm mandátů, je tedy podstatně těžší dosáhnout na poslanecké křeslo než v Moravskoslezském kraji, který disponuje 22 nebo 23 mandáty. Čím menší je kraj, tím nižší šanci tam mají malé strany uspět, protože původní D’Hondtův dělitel (viz infobox) přidělil křesla nejprve největším subjektům.

Politolog Sokol vysvětluje, že právě druhé skrutinium by malým subjektům mělo získat mandáty, na které by dřív nedosáhly. "Poměrnost se projeví v tom, že zatímco dříve všechny hlasy, které Zelení v Libereckém kraji v roce 2006 získali, propadly, nový systém ty zbytky díky druhému skrutiniu zapracuje a všechny získané hlasy se započítají," popisuje Sokol. 

Ve druhém skrutiniu však strany mandáty obdrží postupně v těch krajích, kde jim zůstalo nejvíc nevyužitých hlasů. Když opět využijeme příměr z minulosti, Straně zelených by tak zbytek hlasů nemusel nutně připadnout na poslance přímo v Libereckém kraji, ale mohl jim dopomoct získat mandát v jiném kraji. 

Oslovení experti se ale většinou shodují, že novela neodstranila zásadní nedostatky ohledně nerovnosti ve voličských hlasech. "Klíčový problém nerovnosti nebyl v původní metodě přepočtu hlasů na mandáty, ale ve značně rozdílné velikosti čtrnácti krajů," objasňuje politolog Jakub Charvát z Metropolitní univerzity v Praze.

"Pro toho, kdo chce vyhrát příští volby, zákon není nic dobrého"

Nový mechanismus v současné chvíli neprospívá koalici Pirátů a starostů, kteří jsou v čele předvolebních průzkumů a již paradoxně patřili mezi kritiky předešlých volebních pravidel. 

"Seskupením do koalice se Piráti a STAN v podstatě stali velkou stranou," podtrhuje politolog Josef Mlejnek. "Pro toho, kdo chce vyhrát příští volby, zákon není nic dobrého. Jedním z důvodů vzniku dvou koalic bylo fungování dosavadního systému. STAN a Piráti, kteří by na starých pravidlech nyní mohli vydělat, se těmi stížnostmi střelili do nohy. Optikou současných preferencí by si měli trhat vlasy z hlavy," říká politolog Sokol.

Dodává, že kdyby nový zákon vznikl například o rok dřív, Piráti by možná do koalice nešli: "Už v krajských volbách měli ke koalicím spíš odpor. I ODS by možná šla samostatně," dodává.  

Naopak subjekty pohybující se v průzkumech kolem pětiprocentní hranice by z nové úpravy mohly těžit. "Jestli se z nového mechanismu někdo má radovat, jsou to ČSSD a komunisté. Pokud se do sněmovny dostanou tyto dvě strany, tak může nastat situace, kdy rozdíl dvou či tří procent u Pirátů a STAN nebo u koalice Spolu bude znamenat klíčové mandáty potřebné k tomu, aby dvě opoziční koalice měly nad 100 křesel," říká politolog Sokol s tím, že by Piráti a STAN případnou vládní většinu podle starého systému získali pohodlněji. 

"Strany kolem pětiprocentní hranice bude novela znevýhodňovat méně, ale stále půjde o znevýhodňování. V systému stále zůstává určitá výhoda pro silné a nevýhoda pro slabé," mírní optimistické výhledy pro méně úspěšné subjekty Tomáš Lebeda. A také doplňuje, že i za současných pravidel může být pro Piráty a STAN výhodnější postupovat v koalici než samostatně. "Část voličů prostě ráda volí toho, kdo má šanci zvítězit, to by Piráti a STAN patrně bez spojení nedokázali," poznamenává politolog.

Větší šance pro koalice

Společnému postupu nahrává i snížené kvórum pro koalice, které je vedle přepočtu hlasů na mandáty druhou zásadní změnou nového zákona. Pro vstup do sněmovny potřebují nově osm procent dvojkoalice a jedenáct procent vícečlenné subjekty. Strany tedy mohou mít vyšší motivaci ke společnému postupu. Uskupení Spolu by navíc podle politologů mohl původní práh patnácti procent pro spojení tří stran ohrožovat.

Kdo by si polepšil a kdo by ztratil poslanecká křesla?

Procenta hlasů pro jednotlivé strany a zisk mandátů ve volbách 2017 podle původního a nového přepočtu hlasů na mandáty

Strana

Procent hlasů

Faktický zisk mandátů

Mandáty dle nové úpravy

ANO                            

29,64

78

69

ODS

11,32

25

24

Piráti

10,8

22

24

SPD

10,64

22

23

KSČM

7,77

15

16

ČSSD

7,28

15

15

KDU-ČSL

5,80

10

11

TOP 09

5,31

7

9

STAN

5,18

6

9

V pohledech na to, zda nová volební úprava pomůže stabilnějšímu vládnutí, se experti různí. "Vyhrál ten názor, že složení parlamentu má odrážet poměr hlasů odevzdaných při volbách, což snazšímu sestavování vlád nepřispívá, mohou vznikat účelové koalice jen proto, aby se dostaly do parlamentu, ale tam pak bude každá strana prosazovat svou vlastní politiku a jejich počet v parlamentu se vlastně ještě zvýší," odhaduje politolog Josef Mlejnek.

Možná je však i cesta k větší přehlednosti a stabilitě, jak upozorňuje politolog Jakub Charvát z Metropolitní univerzity. "Přibližování stran a jejich spojování do volebních koalicí lze vnímat jako příznivý trend. Postupně může dojít k úplnému splynutí těchto stran, a tedy snížení fragmentace v parlamentu. Může to zpřehlednit volební soutěž," říká.

Oslovení politologové své reflexe opakovaně stáčí k volbám roku 2017, které považují za unikátní. "Byla jedna dominantní strana a řada spíše malých stran, což vytvořilo ideální podmínky pro vznik disproporcí," říká Tomáš Lebeda.

Politolog Sokol připomíná, že z voleb poprvé vzešlo devět parlamentních stran. "Ústavní soud si vzal tento extrém za měřítko a řekl: Musíme zabránit tomu, aby se něco takového mohlo vůbec stát. Přitom k takové disproporci jindy už vůbec nemuselo dojít," dodává Sokol.

Jsme v těžké době a Ústavní soud zachránil naše rovné volební právo, Babišovo vystoupení bylo nehodné státníka, míní poslankyně ČSSD. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 12 minutami

Festival v San Sebastiánu spojí ceny pro nejlepšího herce a herečku

Mezinárodní filmový festival ve španělském San Sebastiánu bude nově udělovat genderově neutrální ceny. Od letošního září samostatné sošky pro nejlepšího herce a herečku nahradí jedno ocenění, Stříbrná mušle pro nejlepší herecký výkon, píše agentura AP. K podobnému kroku se nedávno odhodlala přehlídka Berlinale, pořádaná v německé metropoli.

"Změna vychází z přesvědčení, že pohlaví jakožto společenský a politický konstrukt už nadále není kritériem, kterým bychom se chtěli řídit," vysvětluje ředitel akce José Luis Rebordinos. "Úkolem poroty bude jednoduše rozlišovat dobré od špatných hereckých výkonů," dodává.

Letošní 69. ročník festivalu se koná od 17. do 25. září.

Zdroj: AP
Další zprávy