Se svým názorem byl ve středu senátor za starosty pro Liberecký kraj v menšině. Když si vzal slovo, vysvětloval, že se prezident hrubého porušení ústavy nedopustil, a není tak důvod podávat na něj žalobu.
"V tomto případě nejsme politici, ale žalobci. A pokud žalobce něco předkládá soudu, tak o tom sám musí být přesvědčený. Abych podával žalobu, i když jsem přesvědčený, že prezident se tohoto prohřešku nedopustil, ale ať to teda rozhodne soud, tak to ne," prohlásil senátor Canov.
Překvapivé bylo jeho vystoupení i kvůli tomu, že podle jeho slov byl v senátorském klubu starostů jediný, který hlasoval proti návrhu, další dva starostové se pak zdrželi. Zbývajících šestnáct členů žalobu podpořilo.
Canov svou argumentací nepřesvědčil ani dostatek senátorů z ostatních klubů. Pro podání žaloby na prezidenta se vyjádřilo 48 senátorů, tedy dostatek k tomu, aby se posunula do sněmovny. Pokud tam získá 120 hlasů, doputuje žaloba před Ústavní soud. "Řada mých kolegů moji argumentaci uznávala, ale převážil u nich názor, že by se to mělo zkusit, ať to posoudí soud," říká Canov.
Co se stalo v prvním období, je nežalovatelné
Canov před senátory postupně probral všech osm údajných hrubých porušení ústavy, kterých se měl prezident Zeman dopustit, a u každého z nich vysvětlil, proč podle jeho názoru se o tak závažný přestupek nejedná. Hned pět činů měl Zeman spáchat ještě ve svém prvním volebním období. Je mezi nimi například jmenování Rusnokovy úřednické vlády a její držení u moci, přestože nikdy nedostala důvěru sněmovny.
Podle Canova jsou však takové činy nežalovatelné, protože se staly právě v prvním funkčním období. "To se mělo žalovat, když byl prezidentem poprvé. To, že to Senát neudělal, je jeho chyba," vysvětluje Canov.
Ústavní právník Marek Antoš připouští, že je to věc, o které lze debatovat. Osobně je však opačného názoru. Oba se opírají o zákon o Ústavním soudu, který tvrdí, že "okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu nebo že jeho funkce zanikla uplynutím doby, na kterou byl zvolen, není důvodem k zastavení řízení".
Canov na základě toho tvrdí, že je nutné rozlišovat jednotlivá volební období. "Prezident v prvním období je z pohledu práva jiný prezident, přestože se jedná o stejnou fyzickou osobu," myslí si.
Antoš naopak připomíná, že sankcí za hrubé porušení ústavy je nejen ztráta prezidentského postu, ale i způsobilosti ho kdykoliv znovu získat. "A pokud je možné vést řízení o prezidentovi, který už není v úřadu, pro skutky, kterých se dopustil během svého volebního období, tak není důvod, proč by nebylo možné ho soudit za skutky, kterých se dopustil v minulém období, jenom kvůli tomu, že mezitím vyhrál volby," říká právník.
Otálení s odvoláním Staňka není hrubé porušení ústavy
Odborníci na ústavní právo za nejvážnější Zemanův prohřešek považují momentální kauzu okolo odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování jeho nástupce. Premiér Andrej Babiš navrhl jeho odvolání již na konci května, prezident ho však dlouho odmítal funkce zbavit. Nakonec oznámil, že tak učiní až na konci července.
"Pokud prezident po šesti týdnech oznámí, že do konce měsíce Staňka odvolá, tak to podle mého názoru neodpovídá definici hrubého porušení ústavy. To by muselo být, kdyby řekl, že to nikdy neudělá," říká Canov. Připomíná to, že aby Ústavní soud mohl zbavit prezidenta mandátu, musel by dokázat, že ústavu porušuje "hrubě".
Za úplný nesmysl pak označil bod, ve kterém žaloba prezidentovi vyčítá, že loni nechtěl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho. Zeman trval na tom, že z něj ministra neudělá. Vláda mu pak ustoupila a kromě návrhu na jeho jmenování prezidentovi nabídla, že řízením ministerstva může pověřit předsedu ČSSD Jana Hamáčka, což nakonec i udělal. "Prezident dostal od premiéra alternativní návrhy, mohl si vybrat," vysvětluje Canov.
Poslední bod žaloby se pak týká možného pokusu o ovlivnění soudců. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa ve vyjádření pro média prohlásil, že na něj prezident vyvíjel neformální tlak s cílem ovlivnit rozhodnutí jím vedeného soudu v kauze nejmenování profesorů, přičemž mu Zeman řekl, že by si ho dokázal představit jako šéfa Ústavního soudu.
"Soudce Baxa se vyjádřil v novinách, že mu Zeman nabízel post předsedy Ústavního soudu. Myslím, že nejsem oprávněn jako senátor dopředu soudit, že jeden je lhář a druhý Mirek Dušín. Já o tom vlastně nic nevím. Nebylo dokázáno, že to tak bylo nebo nebylo," vysvětluje Canov.
