Praha - Premiér Petr Nečas podepsal smlouvy se zástupci církví o finančních náhradách v rámci přijatého zákona o církevních restitucích.
Šéf vlády poté na tiskové konferenci uvedl, že je přesvědčený, že pokud bude Ústavní soud rozhodovat uvážlivě a spravedlivě, zrušením zákon o restitucích nehrozí, a proto si mohl dovolit podepsat smlouvy s církvemi již nyní. Stát má podle nich vyplatit v následujících třiceti letech církvím 59 miliard korun.
K pátečnímu podpisu smluv totiž došlo navzdory tomu, že Nečasův kabinet má na jejich signaci čas do konce září, a opozice napadla zákon o církevních restitucích u Ústavního soudu. Poslanci ČSSD navíc narychlo požádali Ústavní soud, aby předběžným opatřením podpis smluv mezi vládou a církvemi zakázal nebo v případě, že to nestihne, pozastavil jejich účinek.
"Bylo by korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv s církvemi nespěchala. Právně jí ale v tuto chvíli nic nebrání," reagoval generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.
"Lze říci, že si vláda musí být vědoma, přistoupí-li k podpisu smluv ještě před rozhodováním Ústavního soudu, značných finančních nákladů pro stát, jež by mohly vzniknout v případě, že by Ústavní soud později návrhu vyhověl," uvedl Langášek.
Soudci se do pátku nesejdou, plénum zasedne až příští týden.
Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka může podepsání smluv s církvemi vést ke značným finančním ztrátám. "Slušná, solidní vláda by určitě neuzavírala smlouvy, než věc projedná Ústavní soud," vyjádřil se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka s tím, že nevidí žádný důvod, aby vláda v záležitosti spěchala.
"K podpisu nedochází narychlo, ale dlouhodobě plánovaně. Termín byl navržen dříve, než byla žádost k Ústavnímu soudu podána," kontroval Nečas s tím, že socialisté s kritikou současného termínu hrají jen "politické tanečky".
"Nevidíme důvod, proč čekat na rozhodnutí Ústavního soudu," tvrdil ještě před podpisem smluv ministr financí Miroslav Kalousek (TOP09)
Podle smluv, které má Aktuálně.cz k dispozici, bude finanční náhrada vyplacena ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách, od druhé výplaty bude potom částka navyšována o průměrnou inflaci.
Smlouvy také obsahují ustanovení, podle kterého se může vláda s danou církví dohodnout na možnosti vypořádat celou částku nebo její část prostřednictvím převodu, nebo potvrzuje závazek státu vyplácet dotčeným církvím a náboženským společnostem po dobu přesně 17 let příspěvek na podporu činnosti.
Bratská jednota baptistů se během pátku rozhodla, že finanční náhradu nepřijme. Za komunistického režimu utrpěla zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chce vrátit k samofinancování sborů, jelikož i ve své historii získávala prostředky tímto způsobem.
