Praha - I v příštím roce se v zadluženém Česku budou lít peníze do betonu. Stavět se bude na sedmi dálnicích, sedmi rychlostních silnicích a sedmnácti silnicích první třídy.
Celkově jde o dopravní investice v hodnotě 96 miliard korun. A rozhodly o nich hlasy sociálních demokratů, komunistů, a lidovců.
Rekordní rozpočet v krizovém roce
"Žádnou dopravní stavbu v příštím roce nebude třeba zastavit," oznámil po hlasování ve sněmovně místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Státní fond dopravní infrastruktury dostane rekordní částku 96 miliard, která je o čtvrtinu vyšší, než loni. Z toho půjde padesát miliard na stavbu dálnic a silnic, dvacet miliard na železnice, za osmnáct se budou opravovat vozovky a koleje. Zbylé peníze se utratí za systém elektronického mýta a provoz dopravního fondu.
Rekordní výdaje jsou podle Sobotky nezbytné kvůli chybné investiční politice minulých vlád: "Stavby se zahajovaly zcela chaoticky a teď se musí dokončit," vysvětlil místopředseda ČSSD.
"Skutečně jsme v situaci, kdy máme rozestavěnou kupu staveb a teď už jenom hledáme viníka," připustil nedostatky v plánování i ministr dopravy Gustáv Slamečka, který rozpočet sněmovně předkládal.
Sám však odpovědnost odmítl. Plán výstavby na sedm či osm let měla podle něho navrhnout vláda a schválit parlament. Z předchozích vlád se o to však pokusil pouze kabinet Jiřího Paroubka, který práci nedokončil.
Plán, který nevyšel
Důsledkem je, že ambiciózní program dopravních investic nebude mít očekávaný výsledek. Evropská unie slíbila na dostavbu silniční sítě 160 miliard, které se mohou čerpat do roku 2015 z operačního programu Dopravu. Čeští politici chtěli peníze využít k tomu, aby se česká síť dálnic vyrovnala západní Evropě.
"Většina staveb, které jsou k tomu vhodné, se skutečně do operačního programu zařadila. Ale ukazuje se, že peníze nestačí. Pak už zdroje mít nebudeme. Je to začarovaný kruh, ze kterého v této chvíli není cesta ven," popsal situaci poslanec Lubomír Suk (ODS), který je od minulého týdne předsedou dozorčí rady dopravního fondu.
Podle Suka je nezbytné, aby příští vláda prozkoumala investiční plány a jasně určila priority. Těm pak musí zajistit přednostní financování. "Není možné, aby jednotlivé lobbistické skupiny nebo krajští politici proti těmto prioritám stavěly svoje zájmy," odsoudil dosavadní praxi Suk.
Také Sobotka doporučuje prozkoumat, jaký přínos budou mít jednotlivé stavby, a od těch méně efektivních upustit.
Pět let bez výsledku
Z rozestavěných úseků se v nejbližších letech dokončí jen dvě velké stavby. Jižní část pražského okruhu má být podle rozpočtu fondu hotova napřesrok v listopadu, dálnice D8 přes České středohoří za další dva roky. Obě z nich se však začaly stavět několik let před přílivem evropských peněz.
Do roku 2015 se má z větších projektů dokončit ještě dálnice D3 z Tábora přes České Budějovice na rakouskou hranici a rychlostní silnice, které spojí Prahu s Karlovými Vary a Chebem, Prahu s Chomutovem, Hranice s Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem.
Politici však nechtějí slibovat, že se některá z nich skutečně dokončí. V této chvíli jsou rozestavěny stavby téměř za 400 miliard. I kdyby se ceny nezvyšovaly, při rekordním přísunu 50 miliard korun ročně by se stihly nejdříve v roce 2017.
Předseda Suk připomíná, že v plánu přitom nejsou peníze na rychlostní silnici R35, kterou jako alternativu k přeplněné dálnici D1 označila za svou hlavní prioritu Topolánkova vláda.
Pět miliard deficitu navíc
Občanští demokraté spolu se stranou TOP 09 nakonec pro rozpočet dopravního fondu nehlasovali. Vadilo jim, že ČSSD po dohodě KSČM přesunula pět miliard z fondu na platy státních zaměstnanců. Levice sice peníze vrátila, ale využila k tomu příjmy z dividend společnosti ČEZ. To je podle pravicových stran nepřípustné.
"Dopravní investice tak financoval i předchozí ministr financí Miroslav Kalousek," hájil postup své strany Sobotka.
Kalousek oponoval s tím, že Sobotka na rozdíl od něho využitím peněz z dividend zvyšuje výdaje státního rozpočtu a tím i jeho schodek. Podle evropské metodiky se totiž dividendy státních firem do příjmů rozpočtu nepočítají.
Ovšem i poslanci pravicových stran se účastnili přerozdělení dvou miliard, které umožní zahájit nové stavby například na karlovarské silnici, anebo mezi Hradcem Králové a Jaroměří.
Proti hlasovali také Zelení. "Stát na dálnicích neuvěřitelně plýtvá. Umožňuje totiž kartel státního investora a stavebních firem," vysvětlil kritický postoj předseda Ondřej Liška. Podle něho musí příští vláda nejen jasně stanovit priority další výstavby, ale také změnit pravidla, aby vyloučila při dopravních investicích předražování a případnou korupci.
