Rozpočtový medvěd ožil. Kdo zná poslance, má dálnici

Martina Machová Petr Holub, Martina Machová
3. 12. 2009 23:00
Tradice doprovázející dělení rozpočtu, jev zvaný porcování medvěda, přežil i letos.

Praha - Stejná pravidla, stejná částka, stejný užitek. Tradice doprovázející dělení rozpočtu, jev zvaný porcování medvěda, přežil navzdory všem poslaneckým slibům i letos.

Jen s tím rozdílem, že ještě loni rozeslali mimořádné dvě miliardy do volebních obvodů poslanci rozpočtového výboru, letos je vystřídal hospodářský výbor.

Našly se tak státní peníze na přípravu silnice R52 z Brna do Vídně, jejíž trasu zakázal soud, i frézování vozovky kolem rekreačního střediska Koňský Dvůr v osadě Bukovák.

V grafice si prohlédněte seznam silnic, na které se dostalo. Článek pod grafikou pokračuje.

Po dohodě s ministrem

Hospodářský výbor shromáždil všechny návrhy do jednoho pozměňovacího návrhu a ten poslal sněmovně, která nové stavby projedná v pátek.

Potřebné dvě a půl miliardy ovšem nehledá v samotném státním rozpočtu, ale v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který je státem financován.

Šéf výboru Oldřich Vojíř (ODS) tvrdí, že z větší části jde o něco jiného než u klasického medvěda. Změny v rozpočtu poslanci projednali s ministrem dopravy Gustávem Slamečkou, který je podpořil.

Vojíř upozorňuje, že jisté peníze výbor poslal pouze na další úseky silnic, které se už staví. Na karlovarské rychlostní silnici R6 se za sto milionů rozestaví úsek přes Ústecký kraj mezi Petrohradem a Bošovem, u rychlostní silnice R4 na Písek se bude investovat 150 milionů do obchvatu Dubence poblíž Příbrami. Stejná částka urychlí výstavbu silnice Ostrava-Opava.

Rozestavět za 50 miliard

Na další stavby se sice také přesouvají konkrétní částky, podle Vojíře se však utratí pouze v tom případě, že se je podaří získat z Evropské unie, případně se neprostaví na jiných stavbách.

Nejvyšší částky nad 100 milionů jsou rezervovány na přípravu dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře a silnice R49 z Hulína směrem na Zlín, rozšíření dálnice D1 u Brna a zmíněnou "vídeňskou silnici" R52.

Výčet potvrzuje, že poslanci vyšli vstříc Slamečkovi, protože vesměs jde o dálnice, které se nedají financovat z evropských dotací. Multikriteriální analýza, kterou si počátkem roku objednali bruselští úředníci, totiž ukázala, že jejich stavba nepřinese dostatečný hospodářský efekt. Peníze se přitom nenašly ani v českém rozpočtu.

Díky iniciativě poslanců se tak zahájí pět dálničních staveb, přitom každá z nich přijde podle prognózy dopravního fondu na deset miliard.

Za Karlovy Vary, za Zlín

Zároveň poslanci připouštějí, že nasměrovali investice do svých obvodů.

Seznam investic třeba připomíná, že nejsilnější zastoupení v hospodářském výboru mají Karlovarský a Zlínský kraj. Karlovy Vary zastupuje místopředseda výboru Pavel Hojda (KSČM) a místopředseda dopravního podvýboru Lubomír Suk (ODS). "Vysvětlili jsme kolegům, proč je rychlostní silnice R6 do Prahy potřebná, a všichni s námi souhlasili," potvrzuje Hojda.

Na Zlínsku výbor prosazuje nejen R49 z Hulína do Fryštáku, ale také obchvat Valašského Meziříčí a
Vsetína i propojení Zlína a Otrokovic.

"R49 podporuji, protože napojuje strategickou průmyslovou zónu Holešov. Místní komunikace, které tam jsou, nejsou schopny obsloužit desítky investorů," potvrzuje místopředseda výboru Jaroslav Plachý (ODS).

Záhada v Koňském dvoře

Méně významní členové výboru se spokojili s tím, že prosadili menší stavby v okolí svého bydliště.

Obchvat Čáslavi připomíná, že tam bydlí Milan Urban (ČSSD), most ve Skalici u České Lípy upozorňuje na poslance zvoleného za Českolipsko Cyrila Zapletala. (ČSSD).

"Dotázal jsem se na Ředitelství silnic a dálnic v Liberci, co z jejich pohledu hoří, když mám možnost nějakým způsobem zasáhnout. Vytipovali obchvat kolem Skalice, kde je rozpadlá vozovka," vysvětluje svůj zásah Zapletal.

Žadatele některých porcí ze silničního medvěda však není snadno odhalit. Hospodářský výbor přidělil 23 milionů na frézování silnice mezi Klatovy a Horažďovicemi poblíž hotelu Koňský dvůr v osadě Bukovák. Klatovský člen výboru Karel Šidlo (KSČM) popírá, že by o stavbě věděl a sám začal zjišťovat, o co se jedná. "Já jsem tuto silnici neprosazoval," říká Šidlo.

 

 

Právě se děje

před 38 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy