Praha - Exprezident Václav Klaus ve své nové knize "Česká republika na rozcestí, Čas rozhodnutí", kterou napsal spolu s "kolektivem Institutu Václava Klause" a ve které rozebírá příčiny "dnešní krize" české společnosti, označuje za největší nebezpečí pro českou demokracii to, co nazývá soudcokracií.
Knihu vydal teď, krátce před předčasnými volbami do sněmovny.
"Soudcokracie, tj. rostoucí moc a skutečně nekontrolovatelná vláda nikomu neodpovědných osob a institucí především v justici a represivních složkách, je dnes vzhledem ke slabosti politických stran a apatii či naivitě široké veřejnosti hlavním nebezpečím demokratického vývoje," píše doslova Klaus.
Kromě samotných trestních soudů do problémů ale zahrnuje policii a státní zastupitelství, které "se vyvázaly z jakékoliv politické a vůbec veřejné kontroly a kriminalizací politiků propojenou s jejich řízenou mediální dehonestací se pokoušejí zásadně překreslit politickou scénu a de facto ovládnout zastrašenou exekutivu i legislativu".
S Klausem na knize spolupracovali např. bývalí hradní podřízení Ladislav Jakl či Jiří Weigl, Stanislava Janáčková, ekonom Dušan Tříska.
"Kárná řízení nepomohou"
Zároveň v závěru své nové knihy navrhuje Klaus řešení: úpravou zákonů posílit odpovědnost vlády i Parlamentu "za fungování represivních složek státu", konkrétní úpravy ale už nespecifikuje.
Z předchozího textu je nicméně zřejmé, že jedinou cestu vidí v opětovném snížení nezávislosti policie i státních zastupitelství. Podle něj totiž přecházejí z jednoho extrému ("podřízení stranickým orgánům" v době totality) do druhého ("totální nezávislosti, nepostižitelnosti, a tudíž neodpovědnosti").
Slova o "soudcokracii" nejsou ve slovníku Václava Klause nová, posun je v tom, že ji označuje za "hlavní" hrozbu demokracie a řadí ji mezi příčiny společenské krize. Právě neodůvodněným protahováním soudních řízení, které je čistě v rukou soudů, odůvodnil Václav Klaus svou kontroverzní lednovou amnestii.
"Pád Nečasovy vlády a následné události jsou toho jasným a varujícím příkladem," varuje Klaus.
Zákon o státních zástupcích pod stolem
O nezávislosti justice se nicméně začalo intenzivně mluvit i ve sněmovně právě po pádu Nečasova kabinetu a tzv. Nagygate, kdy po vzetí do vazby Nečasovy pravé ruky Jany Nagyové kvůli podezření ze zneužití vojenské zpravodajské služby slibovalo státní zastupitelství další zásahy pro vážnou trestnou činnost.
Poslanci tehdy měli probírat nový zákon o státním zastupitelství, který by naopak posílil nezávislost vyšetřovacích orgánů. Kvůli rozpuštění sněmovny ale návrh zákona spadl pod stůl.
