Co může dnešní sociální demokracie voliči nabídnout?
Myslím si, že sociální demokracie toho může pořád nabídnout hodně, hlavně v otázce dostupnosti veřejných služeb. Tím myslím, že už nestačí držet status quo - držet jenom to, že něco bude bezplatné, ale rozvíjet to.
Co přesně myslíte?
Když se třeba v pohraničních regionech podíváte na statistiky, spisy nebo vzdělávací indikátory, tak zjistíte, že kvalita veřejných služeb, zejména v oboru školství, je nízká a neumožňuje studentům překročit stín vlastních rodičů.
Chcete kandidovat na místopředsedu. Jaká by byla tři témata, se kterými byste šel do voleb, kdybyste se podílel na řízení strany?
Určitě přerod ekonomiky z montovny na sociální ekonomiku. Ta počítá s pracovními místy, s vysokou přidanou hodnotou a hlavně se zaměřuje na ty skupiny obyvatel, které jsou znevýhodněné na trhu práce.
Dá se tedy říct, že je vaším příkladem Skandinávie?
Určitě. Já si myslím, že bychom měli mít ambici být Švédskem střední Evropy. Máme dost podobné podmínky.
Jaké?
Máme podobně obyvatel. Švédsko bylo ve dvacátém století dost průmyslovou zemí, stejně jako je dnes Česko. Hlavně si myslím, že máme smysl pro inovace. Bude to znít blbě, ale jsme takový národ Přemka Podlahy. Není to ale jenom kutilství na zahrádce. Máme spoustu vědců, kteří se probojovali na světovou špičku.
Co by bylo pro vás další téma?
Taky je pro mne otázka bydlení. Nájem a ceny bydlení rostou o 13 % ročně. Dneska už si ani střední třída nevydělá na vlastní byt v paneláku.
Jak ale tohle chcete řešit?
Sociální demokracie by měla přijít s velkými veřejnými investicemi. To znamená stavět městské nebo obecní nájemní bydlení, které bude dostupné pro střední a nižší třídu. Potom podpoří iniciativnější skupiny lidí, třeba v Německu se tomu říká baugruppe.
Můžete vysvětlit, co to je?
Dá se říct, že to jsou družstva, soukromá výstavba bez developerů. Oni si tak o marži developerů snižují cenu bydlení. Na co tady čekáme už třicet let, je sociální bydlení s regulovaným nájmem pro sociálně slabší.
A třetí věc?
Třetí věc je regulace exekuční epidemie, co tady máme. Čtyři a půl milionu exekucí, v tom asi 800 000 lidí. Půl milionu z nich má mnohočetné exekuce, takže nemají úplně vyhlídku na to zařadit se do normálního života.
Jak byste to řešil? Jsou tady rodiny, které jsou zadlužené na generace.
U extrémní zadluženosti by se měl rozfázovat osobní bankrot.
Takže změkčit podmínky? Zákon osobní bankrot umožňuje.
Ano. A myslím, že se to může rozfázovat, ale toto už je řešení důsledku. Myslím, že se musíme podívat i na to, jak se lidé k těm půjčkám dostávají.
Když jsme u těch dluhů, sociální demokracie bude muset v nejbližší době řešit nejenom problémy svých voličů, ale i své vlastní. Je extrémně zadlužená, mluví se až o miliardě. Hrozí, že ztratí své sídlo. Jak to vyřešíte?
Myslím si, že jeden z propadů sociální demokracie byl postaven na kauze Altner. Znedůvěryhodnělo nás to tím, že pokud bychom mluvili o exekucích a sami je nedokázali zaplatit, tak nám lidi nebudou věřit. První věc je vypořádat se s těmi pozůstalými za stovky milionů po právníkovi Zdeňku Altnerovi.
Pokud jde o mladou generaci v sociální demokracii, jaká je situace? Scházíte se, jste propojeni? Je to síla, která může v sociální demokracii něco udělat?
Myslím si, že mladá generace může mít na únorový sjezd velký vliv, protože jedeme úplně od nuly. Představte si, že se vám restartoval počítač a vy teď potřebujete operační systém, který do něj dáte. Ten může být zmodernizovaný tak, aby se na něm podíleli jak mladí, které bych chtěl ve vedení skupiny reprezentovat, tak další skupiny.
Co přesně pro to děláte?
Chci oslovit minimálně mladé sociální demokraty, aby mě podpořili. Může to probudit mladší členy v krajských organizacích. Vynořují se jména a nominace a teď mě čeká objíždění krajů. Také se už rozeslal e-mail, kde se ta má snaha oznamuje a to také nebylo zrovna zvykem. Některé kraje jsem už objel a mluvil jsem s lidmi na konferencích.
Kolik je těch mladých?
Statistiku vám teď neřeknu. Ale organizace mají kvóty na mladé. Je tam tak jistá garance, že mladí budou slyšet.
Do jaké míry jste v kontaktu s panem Milanem Chovancem, Janem Hamáčkem či Jiřím Zimolou, kteří mají ve straně velký vliv?
To mě ještě čeká. Plánuji, že se s nimi setkám. Budu se jim snažit vnutit svoji představu a vizi, kterou jsem sepsal při oznámení své kandidatury na místopředsedu.
Co říkáte na to, že se ucházejí o funkci předsedy strany?
Jsou to známé tváře, které dobře vycházejí s Milošem Zemanem. To prokázal i Milan Chovanec, když si při vyhlašování výsledků stoupl na tiskové konferenci za nově zvoleným prezidentem pár metrů od Tomia Okamury. Bohužel jsem zatím neměl možnost s nimi probrat, kam by chtěli ČSSD posunout. Tak doufám, že v následujících dnech nás členy obešlou něčím konkrétnějším a obsahovým.
Vrátím se krátce k prezidentské volbě. Vyhrál pan prezident Miloš Zeman. Proč jste spolu s Idealisty podpořil jeho protikandidáta Jiřího Drahoše?
Tato volba pro mě byla hrozně těžká. Nebyl tam levicový kandidát a to říkám i s vědomím, že obhajoval Miloše Zeman. Tím vyjádřením, že stokorunová hospitalizace na den seniorům neublíží, je důkaz, kam se pan Zeman za ta léta posunul. Určitě je další důvod i jeho postoj k sociálnímu bydlení či příklon k SPD a blízká spolupráce s Andrejem Babišem.
Nemůže vám toto rozhodnutí uškodit?
Možná může, ale nerad bych skrýval své názory na něco, co v jisté míře ovlivňuje podobu české politiky. Měl jsem své důvody, proč jsem nakonec podpořil Drahoše. On prohrál, teď jsme u další kapitoly a stále platí, že chci pomoct ČSSD z toho současného marasmu.
Často mluvíte o pohraničí a Sudetech. Jste ale z Prahy. Jezdíte vůbec do toho regionu?
Jezdím velmi často do Karlovarského kraje. Máme tam chalupu. Určitě ty oblasti máme procestované a to i ty zapadlé oblasti. Není to ale jenom to. Od té doby, co jsem v ČSSD, jsem byl v Ústeckém kraji. Určitě si o Ústí nad Labem neřeknete, že je to klenot severních Čech. Je to velká chyba polistopadové politiky, že se ten region nepodařilo napojit na bohatší část země či na Německo. Jezdím i do Moravskoslezkého či Zlínského kraje.
Ale je to i chyba ČSSD, která tu řadu let vládla.
Ano, myslím, že je to i chyba ČSSD. Nastal čas opravdu velké sebereflexe. Musíme vyhodnotit, kde se staly chyby a napravit je.
Kdo by pro vás byl nejzajímavější předseda ČSSD?
To je těžká otázka, protože jsem se s těmi lidmi ještě nebavil.
Nepostupujete moc diplomaticky, že to nechce říct?
Některé věci se nemají řešit přes média a já vám tady jména prostě říkat nebudu.
Jak se díváte na ten proud Zachraňme ČSSD, kde je například pan Michal Hašek či Jiří Zimola, kteří se chtějí vrátit k té staré sociální demokracii?
Nechci přemýšlet v takových škatulkách. Takhle se stále budeme bít, jestli máme být více liberální či konzervativní. My to ale musíme otočit zpět k sociální politice a být Švédsko střední Evropy.
