* Interview je součástí seriálu, v němž zpovídáme kandidáty na post ředitele ČT. * Dosud jsme publikovali rozhovory s Milanem Šímou, Petrem Dvořákem a Fero Feničem, zítra přineseme rozhovor s Janem Vávrou.
Praha - Kandidát na generálního ředitele České televize Roman Prorok v ČT před lety pracoval, když moderoval diskusní pořad V pravé poledne. Působil také jako poradce předsedy Senátu Petra Pitharta a mluvčí Českého statistického úřadu.
Jeho nejvýznamnější funkcí byl post mluvčího Fischerovy úřednické vlády. Prorok to pokládá jako potenciální ředitel veřejnoprávní televize za výhodu.
"Nezapomínejte na to, že to byla z principu vláda expertů a její zcela apolitický premiér musel umět denně balancovat mezi politickou reprezentací čtyř partají. Přitom nepotřeboval být nikomu za nic vděčný a nikomu nic nedluží. Ředitel televize veřejné služby na tom musí být stejně. Stykům s politiky se z logiky věci vyhnout nemůže, ovšem - jak jsme často říkali - na délku paže," řekl Prorok v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak chcete ČT změnit - z pohledu vnitřního fungování?
Shodou okolností jsem nedávno pro Českou televizi dokončil autorský dokument Sluha jako fenomén o historii vzniku inscenace Národního divadla Sluha dvou pánů. Jako externí autor a producent jsem tak prošel bezprostřední zkušeností s aktuálním systémem po zavedení restrukturalizace. Ta zkušenost je velmi rozporuplná, proto se chci ze všeho nejdřív seznámit s původním smyslem a cílem restrukturalizace, protože si myslím, že v praxi přinesla mnoho nezamýšlených důsledků.
Pakliže by těmi zamýšlenými důsledky byly úspory ve finanční i personální oblasti, větší transparentnost výroby, zkvalitnění programu a především jeho řízení, bylo by to fajn.
A jaký v tom tedy vidíte problém?
Mám velké pochybnosti. Vnitřní fungování musí být podřízeno jedinému cíli a tím je efektivně vyráběný kvalitní program. Řídicí struktura musí být jednoduchá a transparentní, kompetence a odpovědnosti vyjasněné a zřetelné tak, aby se v nich orientovali i externí partneři, kterým se musí dostat důstojného zacházení. Nebudu se ale dopouštět laciné a líbivé kritiky, protože reformovat tak složitou instituci, jakou je ČT, není snadné.
Anketní dotazník
- Který pořad v ČT se vám líbí a proč? Zmínil bych spíše žánr nebo typ pořadů, které České televizi velmi sluší a nikdo jiný je točit a vysílat nebude, a tím jsou dokumentární cykly mapující například prostřednictvím audiovizuální paměti či historických dokumentů naši nedávnou minulost. Proto jsem velmi natěšený na cyklus o Reinhardu Heydrichovi. Rozmarná léta českého filmu byl podle mne velmi zajímavý projekt a rád bych, aby podobný cyklus by vznikl o divadle, hudbě nebo výtvarném umění.
- Který pořad v ČT vám naopak nesedí a nejraději byste ho zrušil, protože podle Vás nepatří na veřejnoprávní obrazovku? Nebylo by teď fér říkat, který pořad bych zrušil. Je to věc systémová. Existují pořady, které se vyrábějí jako programová vata plnící jakýsi televizní paušál bez hloubky, protože jsou relativně laciné. Pak je otázkou, zda z drobných peněz za takové formáty neudělat větší hromádku a za ní natočit něco kvalitního a hodnotného.
- Budete usilovat o zvýšení koncesionářského poplatku? Za optimální bych považoval, kdyby se politická reprezentace dovedla shodnout na indexaci poplatků.
- Jak chápete veřejnoprávní poslání ČT a jak ho chcete rozvinout? Nepoužíval bych obrat "veřejnoprávní", ale spíš sousloví "televize veřejné služby". Tu definuje zákon o České televizi, Statut a Kodex ČT. Co však postrádám, je obecnější shoda na formách a způsobech, jak tuto službu naplňovat. Ředitel by měl k takové shodě aktivně přispět a taky k tomu, aby předcházel pochybnostem. Ve své koncepci jsem mj. napsal, že Česká televize je jistota, a takovou musí i zůstat.
Televize je složitý mechanismus, do kterého je snadné nasypat písek, ale mnohem těžší je ho od toho písku vyčistit a dobře promazat. Mým cílem je učinit z ČT právě ten dobře namazaný stroj s ekonomickou spotřebou a kvalitním výkonem.
Jak chcete ČT změnit - z pohledu, který bude vnímat divák?
Nejtěžší, ale nejdůležitější je, aby diváci vzali Českou televizi za svou, a proto se musí snažit získávat respekt vším, co svým koncesionářům nabízí, a nabízet jim to, co nenajdou jinde.
Generální ředitel není od toho, aby vymýšlel pořady a program. Měl by být tím, kdo nastavuje směr, vytváří co nejlepší podmínky pro tvůrčí proces a podporuje ho. Jde o to nastavit solidní a dostatečně robustní organizační, rozpočtovou i personální situaci. S tím souvisí to, co jsem říkal na začátku. Navíc - do řídicí struktury, která by měla být co nejracionálnější, se musí vrátit řízení, tvorba a koordinace programu, která bude respektovat základní profilaci jednotlivých programů. Určité osamostatnění kanálů není marná myšlenka, ale jen za podmínky maximálního využití jejich synergie.
Co v tomto směru považujete za nejdůležitější?
Klíčová je profilace české Jedničky tak, aby se skutečně stala jedničkou na televizním trhu. Nemyslím jen sledovaností, která se příliš fetišizuje, ale kvalitou, pestrostí a vkusem. V tom by měla být alternativou soukromým stanicím. ČT1 zůstane většinovým kanálem prezentujícím to nejlepší, co televize veřejné služby vyrobí nebo nakoupí. Rád bych, aby Jednička byla servisem, který informuje, vzdělává a taky vkusně baví. Měla by být zdrojem orientace lidí v současných složitostech života. A z faktu, že z ČT1 zmizí reklama, lze učinit obrovskou přednost!
Dvojka má velmi dobře nakročeno stát se alternativou uspokojující náročné publikum. To se rozhodně netýká jen - řekněme - zralé generace, ale i mladých, dynamických lidí, kteří by ocenili kupříkladu inteligentní humor, pořady o alternativní kultuře i životních stylech. Na ČT2 patří přenosy nebo záznamy unikátních koncertů, divadelních inscenací, špičková díla světové a domácí kinematografie. Díla, která pro Českou televizi vznikají, by měla mít ambici stát se součástí kulturního fondu a dědictví. I v tom je televize veřejné služby unikátní a nezastupitelná.
Vysílání je ale už jen konec celé dráhy, kterou musí každý pořad projít. Důležitý je počátek, tím je aktivní dramaturgie, která vyhledává, pěstuje a podporuje původní tvorbu a zejména mladé autory. Její roli bych posílil.
Jaká je vaše představa hospodaření, úspor, struktura managementu či propouštění?
Víte, představy jsou jedna věc a realita druhá. Moje informace vycházejí dominantně z otevřených zdrojů a ty říkají, že rozpočet na příští rok by mohl zůstat vyrovnaný. Potíž nastane v následujícím období, kdy se v plné míře projeví ztráty některých zdrojů příjmů.
Proto se už dnes musí začít šetřit, ale na pravých místech. Úspory se nesmí dotknout kvality výroby a vysílání, stejně tak jako technického rozvoje. Často slýchám a čtu, jak z televize odtékají peníze do číchsi kapes za předražené zakázky. Výrobní náklady mne hodně zajímají a dost o tom vím ze své současné praxe nezávislého producenta. A taky vím, jak ČT při jednání o rozpočtu dokumentu Sluha jako fenomén doslova obracela každou korunu. Rozpočet byl striktně nepřekročitelný a činil 150 tisíc. Veškeré vynaložené náklady jsem musel detailně vyúčtovat.
Chci věřit, že to samé platí i v případě mnohamilionových projektů. A je lhostejné, zda jsou vyráběny v kapacitách ČT, nebo vně. Je navíc špatné, když lidé z branže mluví o tom, že si při výrobě projektů pro ČT raději najímají externí síly, které jim připadají pružnější, vstřícnější a levnější. A pokud by opravdu platilo, že jsou levnější, těžko pak argumentovat, že se tak jenom přihrávají kšeftíky. Každopádně je to jedna z věcí zasluhujících mimořádnou pozornost.
O struktuře managementu jsem už mluvil, měla by být úsporná, efektivní a pružná jako celá televize.
Jaké jsou z vašeho pohledu slabiny a silné stránky současné ČT?
Silnou stránkou je nepochybně zpravodajský kanál ČT24. Je to splněný sen i naplnění služby veřejnosti. Lidé, kteří stáli u jeho zrodu a rozvoje, mají můj obdiv. Velmi mne zajímají plány na nutnou inovaci hlavní zpravodajské relace - Událostí. Hodně se mluví o jejich nízké sledovanosti, ale málo o tom, jaká je struktura lidí, kteří si je zapnou. Pokud jsou to diváci přemýšliví, aktivní a vzdělaní, lidé s vlivem na své okolí, pak bych nebyl příliš znepokojen.
O některých slabinách jsem už mluvil a nemám potřebu to extendovat a předvádět se v rozhodnosti. Jsem totiž přesvědčen o tom, že mnoho lidí oprávněně hrdých na to, že nosí dres ČT - stejně jako jsem na to byl hrdý i já -, dobře ví, co zlepšit. A o ty bych se rád opíral.
Jaké máte vlastnosti, zkušenosti, které vás na tento post kvalifikují? Co můžete podle vás ČT přinést?
Rád bych se mýlil, ale myslím, že manažerské zkušenosti s řízením firmy o téměř třech tisících zaměstnancích nemá žádný z kandidátů. O sedmimiliardovém rozpočtu nemluvě. Co se týče řízení televize jako takové, tak Petr Dvořák patrně nemá konkurenci. Řídicí praxí ale nedotčený rozhodně nejsem.
Téměř sedm let jsem stál po boku šéfa ČSÚ Jana Fischera a jako člen porady vedení a kolegia předsedy ČSÚ jsem se zúčastňoval všech významných manažerských rozhodování. To vás hodně vyškolí a já měl špičkového mentora. A navíc, do téhle instituce jsme oba přišli v okamžiku, kdy byla její důvěra a věrohodnost těžce poškozena a šlo o to, vrátit tuzemské statistice dobrou pověst. Podařilo se to. Česká televize je na tom teď podobně.
Jako šéf tiskového odboru a mluvčí vlády, který byl 14 měsíců denně v bezprostřední blízkosti premiéra při každodenním rozhodování s dopady na celou společnost a koneckonců i Evropu, jsem si snad taky neudělal ostudu. Ve své koncepci se netvářím jako ten, kdo má ke všem problémům klíče, ale nabízím závazek předložit do čtvrt roku komplexní a reálný Plán udržitelného rozvoje České televize do roku 2017.
Je pro vás výhoda, nebo naopak nevýhoda, že jste se jako mluvčí kabinetu dostal do těsné blízkosti nejvýznamnějších českých politiků? Nehrozí, že kvůli tomu budete snáze politicky ovladatelný?
Jednoznačně je to výhoda. Ta 14měsíční praxe ve Strakově akademii mne hodně vyškolila. Nezapomínejte na to, že to byla z principu vláda expertů a její zcela apolitický premiér musel umět denně balancovat mezi politickou reprezentací čtyř partají. Přitom nepotřeboval být nikomu za nic vděčný a nikomu nic nedluží.
Ředitel televize veřejné služby na tom musí být stejně. Stykům s politiky se z logiky věci vyhnout nemůže, ovšem - jak jsme často říkali - na délku paže. A jsem přesvědčen, že politici o tomhle principu vědí a budou ho respektovat. Nechci se vracet do historie, ale připomenu jen, že z ČT jsem před 11 lety odešel proto, že tehdejší generálové se více báli o svoje frčky než o své vojáky. To v mém případě nehrozí.
Pokud byste se stal ředitelem ČT, z čeho byste měl největší obavu, že se vám váš záměr nevydaří?
Snažím se přistupovat k věci s maximální pokorou. Nemaluji vzdušné zámky, aniž bych byl schopen vnímat realitu. I to je sice možná cesta, jak zaujmout, ale s rizikem tvrdé konfrontace s reálným stavem a hořkými kompromisy. Pak přijde skládání účtů, z něhož nelze vyjít beze ztrát. Neslibuju, že každý den vyjde na modré obloze sluníčko. Nikomu.
