Praha - Politici by neměli svévolně obcházet pravidla demokracie, vzkazuje sněmovně Ústavní soud. Poslanci je však obcházejí i během týdne, kdy je na to právě soudci Ústavního soudu důrazně upozornili a zrušili ústavní zákon, jímž chtěli poslanci dospět k předčasným volbám.
Co se stalo? Změnit pravidla voleb, rozpočtu i maturit a dokonce zavést novou sociální dávku, to vše chtějí poslanci stihnout bez jakýchkoli diskusí, které jim předepisuje ústavní pořádek.
Běžná norma za dva dny
Zákony vznikají podle přísných pravidel. Obvykle je navrhuje vláda, která nechá zákon posoudit všemi významnými veřejnými institucemi. Zhruba po dvanácti měsících hotová a prodiskutovaná norma doputuje do sněmovny, která o ní smí jednat nejdříve deset dnů po obdržení vládního tisku.
Rychlejší je postup při poslaneckém návrhu zákona. Poslanec pošle návrh k posouzení vládě, která je povinna odpovědět do třiceti dnů. Cesta od napsání k prvnímu projednání sněmovnou trvá jen dva měsíce.
Podle zákona není možné, aby sněmovna zákon projednala rychleji než za 70 dnů.
Všechna zmíněná pravidla poslanci obcházejí pomocí různých triků a výjimek. Nejčastější jsou tzv. přílepky, kdy je možné změnit zákon načtením pozměňovacího návrhu dva dny před jeho definitivním schválením. Tímto způsobem například v květnu poslanci obrali stát o 70 miliard z emisních povolenek a přidělili je energetickým společnostem.
| Nepřehlédněte: Dokument - Kompletní zdůvodnění ÚS k dnešnímu rozhodnutí |
Změna ústavy a rozpočtu do tří dnů
Přílepkem dnes chtějí poslanci změnit důležité demokratické pravidlo o volebních termínech. Kampaň a příprava voleb se zkrátí z 60 na 50 dnů v jednání, které začalo v úterý a skončí v pátek.
Stejně rychle se má změnit ústava, aby se nemuselo dlouho čekat na volby.
Další variantou je použít výjimečné pravidlo o schválení zákonů, které se týkají bezpečnosti státu a jeho občanů. V takovém případě nemusí sněmovna o zákonu jednat 70 dnů, ale může všechno stihnout během jednoho dne, v tzv. prvním čtení.
Tímto způsobem sněmovna odložila už podruhé maturity, které se přitom s nemalými finančními náklady připravují od roku 2003.
Rychle na rozpočet
Stejný postup zvolili poslanci při zkrácení lhůt, podle kterých se má projednávat nejdůležitější zákon země, státní rozpočet.
Právě u rozpočtu by měli poslanci důkladně kontrolovat, jak chce vláda utrácet peníze daňových poplatníků. Proto zákon předepisuje, ab měl rozpočty nejméně třicet dnů pro jednání ve všech sněmovních výborech.
Návrh šéfa rozpočtového výboru Bohuslava Sobotky, ať výbory jednají o vládním návrhu rozpočtu jen pět dnů, schválili poslanci také bez jakékoli diskuse. Učinili tak přesto, že se samotná vláda Jana Fischera dožadovala důkladnější kontroly.
Týden na změnu sociálního státu
Při změně volebního zákona a také při novele zákona o Státním fondu rozvoje bydlení využili poslanci další trik. Ponechali všechna tři čtení, kterými musí projít každý zákon, odhlasovali ale zkrácení lhůt mezi jednotlivými kroky.
Nad změnou pravidel demokracie a nad zavedením nové sociální dávky tak nebudou diskutovat sedmdesát dní, ale pouze necelý týden.
| Projděte si speciál: Vše o volebním patu: Dokumenty, zpravodajství, zákony i rozhovory |
