"Prezident vyjádřil svou podporu chorvatskému prezidentovi Stjepanu Mesićovi za jeho odmítavý postoj k připravované restituční smlouvě," uvedl Klausův mluvčí Petr Hájek. "Prezident také označil případnou ratifikaci této smlouvy za nebezpečný precedens."
A to proto, že uzavření podobné smlouvy by znovu oživilo citlivé otázky česko-německého odškodnění, zvláště pak majetkové nároky odsunutých Němců uzamčené na základě dekretů prezidenta Beneše.
Klaus si již kvůli postoji české diplomacie k chystané smlouvě pozval ke konzultacím ministra zahraničí Cyrila Svobodu a premiéra Jiřího Paroubka; právě vláda má v zahraniční politice hlavní slovo.
Odškodné pro vysídlence
Chorvatská vláda v říjnu oznámila, že byla dokončena jednání o dohodě, kterou chce odškodnit příslušníky bývalé německé menšiny, kteří byli po válce vysídleni do sousedního Rakouska.
Dohoda má podle rakouské agentury APA za majetek zabavený v roce 1944 až 1945 podle výnosů Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ) poskytnout určité odškodnění původním majitelům nebo jejich dědicům, pokud mají nyní rakouské občanství a pokud už nebyli odškodněni rakouským státem.
Mluvčí rakouských vládních lidovců (ÖVP) pro záležitosti vyhnanců Norbert Kapeller označil podle APA dohodu za "příklad pro řadu dalších států" a vyzval Česko a Slovinsko, aby chorvatský příklad následovaly.
Odmítl úvahy, že ochota chorvatské vlády je "protislužbou" za to, že rakouská vláda významně přispěla k zahájení vstupních rozhovorů Chorvatsku s EU.
Mají se zrušit dekrety AVNOJ?
Chorvatsko bylo za války samostatným státem bojujícím na straně nacistického Německa.
AVNOJ koncem války rozhodla o vysídlení německojazyčné menšiny, takzvaných Dunajských Švábů, z tehdy obnovované Jugoslávie s ohledem na roli, kterou menšina hrála během nacistické okupace. Ostatní bývalé jugoslávské republiky, které za války na straně Německa nestály, rušení dekretů AVNOJ odmítají.
Proti záměru záhřebské vlády premiéra Iva Sanadera se ohradil prezident Mesić, který prohlásil, že "napravování komunistických
nepravostí, které již byly vyřešeny mezinárodními smlouvami, by ohrozilo fungování státu".
Protestoval ale například i bývalý sociálnědemokratický premiér Ivica Račan. "Uzavření dohody s Rakouskem bez toho, že by byla řešena otázka Chorvatů, kteří zahynuli v koncentračních táborech v Rakousku, Itálii a Německu, je morálně i politicky nepřijatelné," řekl Račan.
Itálie - my také chceme odškodné
Do sporu se zapojila také Itálie, jejíž ministerstvo zahraničí reagovalo rozhořčeně na zprávy o dohodě s Rakouskem a dožadovalo se obdobného odškodnění italských občanů.
Chorvatská vláda na to dnes odpověděla tím, že je již delší dobu připravena k dohodě také s Itálií, ale její uzavření zdržuje právě italská strana.
Zřejmě ve snaze uklidnit rozbouřenou debatu zveřejnilo chorvatské ministerstvo spravedlnosti na své internetové stránce prohlášení, podle něhož se má plánovaná dohoda s Rakouskem týkat jen osob, které měly v roce 1938 (před německou anexí Rakouska) a v roce 1945 po osvobození rakouské občanství, a majetků, které byly vyvlastněny až po roce 1955.
Navíc prohlášení připomíná, že odškodnění by se nevztahovalo na osoby, které již byly odškodněny jinak. Přesto předchozí odhady uváděly, že nárok na odškodnění by mělo asi 10 tisíc lidí. #reklama
