Mimo jiné musí zvládnout finesy unijní problematiky i francouzštinu. Materiál, kolik lidí a jakými kurzy musí pro potřeby předsednictví projít, dnes na vládu nese ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Už předem však dokument zkritizovalo sedm klíčových úřadů. Ty považují požadavky Černínského paláce za nereálné.
Tisíc a jeden nárok
Stát, který unii předsedá, musí koordinovat ostatní země. Vybírá klíčovou agendu pro dané období a laicky řečeno: Musí být ostatním členům EU k ruce ať už jde o obsah i organizaci chodu pětadvacítky.
"Zkušenosti z jiných členských států EU, které již unii předsedaly, ukazují, že adekvátní přípravou by měly projít všechny osoby, které budou do přípravy a výkonu předsednictví přímo zapojené," píše se v takzvaném "Národním programu vzdělávání zaměstnanců k zajištění předsednictví ČR v Radě EU".
Příprava zaměstnanců státní správy musí být zacílena nejen na prohlubování jazykových znalostí - včetně zvládnutí odborné terminologie pro jednotlivé oblasti. Lidé se musí také naučit, jak vést jednání. Jak koncipovat dokumenty. Jak pracovat s médii. "Rovněž by měli projít kurzem řízení práce ve ztížených a krizových podmínkách," stojí v dokumentu.
Největší nároky přitom padnou na hlavu vedoucích 380 pracovních skupin a podskupin Rady. Každý z nich (ministerstvo zahraničí počítá s 350 lidmi - někteří mohou zabezpečovat více skupin současně) by již za tři roky měl dosáhnout na třetí, tedy nejvyšší stupeň zkoušky z anglického a franouzského jazyka.
"Nižší" euroúředníci musejí mít z francouzštiny alespoň druhý stupeň, výjimečně - pro administrativní zázemí - postačí ještě menší znalost tohoto jazyka.
Francouzština? To pěkně děkujeme
Zejména apel na franouzštinu přitom popudil šest ministerstev plus Český statistický úřad.
Požadují, aby zástupcům, které do organizace předsednictví vyšlou, stačila nižší znalost tohoto jazyka.
"Nechápeme, proč zrovna francouzština je tak vypíchnutá," uvedla před časem například mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.
Francouzština je přitom vedle angličtiny druhým pracovním jazykem unie. Všechny důležité instituce navíc sídlí ve frankofonních zemích - Belgii, Lucembursku a Francii. A mimochodem - naprostá nechuť Francouzů hovořit na půdě EU jinak než mateřštinou je již pověstná.
Ministr zahraničí proto hromadné "Ne" výuce francouzštiny nechápe.
"Nevím, jak už to mám kolegům ve vládě a na ministerstvech vysvětlit. Že právě frankofonní evropské země nám budou poskytovat své informace ve čtvrtek odpoledne a v pátek bude potřeba mít pozici... Tam není čas na překládání," uvedl Svoboda před jednáním kabinetu.
Jak udržet vzdělané úředníky?
Otázkou je, jak tyto vyškolené úředníky ve státní správě udržet. Dokument totiž nijak neřeší motivaci zaměstnanců.
Počítá pouze s tím, že jednotlivé resorty - které musí podle předem daných počtů nanominovat pracovníky na školení - za jejich vzdělání zaplatí z vlastního (byť navýšeného) rozpočtu. O odměnách za zvýšení kvalifikace nehovoří.
"Poskytneme lidem vzdělání, ale kdo zaručí, že ještě před rokem 2009 neodejdou ze státní správy?" táže se mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. "A na druhou stranu: Obáváme se, že pokud se požadavky - na francouzštinu například - nesníží, mnoho schopných lidí odejde. Tak vysoké nároky prostě za plat, který mají, nemusí mít za potřebí," dodává.
Cyril Svoboda chce právě tuto otázku řešit na vládě. Soudí, že řešením by mohly například být takzvané stabilizační smlouvy.#reklama
