Vzletná, leč v zásadě prázdná slova. Tak by se dala charakterizovat dnešní řeč Ursuly Plassnikové, rakouské ministryně zahraničí. Její země přebírá od Britů od ledna předsednictví v Evropské unii a z projevu ministryně nelze vyčíst, kam bude alpská federace pětadvacítku směrovat.

"Po právě proběhlém summitu cítím ulehčení, že se podařilo shodnout na rozpočtu pro roky 2007 až 2013. Konečně se můžeme věnovat běžné a potřebné legislativě," uvedla Plassniková, aniž by však naznačila, o co konkrétně půjde.

Daňový rébus

Dá se tak pouze odhadovat, co měla na mysli, když říkala, že "zůstávají nevyřešené problémy". Po Britech Rakousko zdědilo například problematiku daní z přidané hodnoty.

Hodnocení britského předsednictví NAJDETE ZDE..

Francie požaduje trvalou výjimku, aby restaurační služby směly být ve snížené sazbě. Česko chce totéž pro dětské plíny. Navíc bojuje za prodloužení přechodného období pro stavební práce nebo energie. Delší přechodná období požadují i další unijní nováčci, kteří neměli šanci si vyjednat výjimky trvalé.

Není lady jako lady

Plassniková pak přece jen jmenovala některá zásadní témata, která rakouské předsednictví čekají, nicméně u žádného nenaznačila, jakým způsobem se jim chce věnovat. Jde například o mírové projekty na Balkáně, náboženský dialog, a to především s islámem. Několikrát zopakovala, že jejím cílem je přiblížit Evropu občanům.

To úzce souvisí také s oživením evropské ústavy, kterou odmítli v referendech Francouzi a Nizozemci a na čas uvrhli unii do letargie. "Je těžké nyní říct, jak budeme v otázce ústavní smlouvy postupovat. Je třeba navrhnout choreografii kroků, které bude třeba podniknout," vyhnula se otázce po konkrétních záměrech rakouská ministryně, které se podobně jako kdysi Margaret Thatcherové přezdívá "železná lady". Při jejím projevu však novináři marně hledali paralelu mezi oběma političkami.