Praha - Ministr životního prostředí Martin Bursík se vrátil z několikadenní cesty po Japonsku a USA, kde jako představitel Evropské unie vyjednával podobu nové mezinárodní dohody, která by měla chránit Zemi před globálním oteplováním.
Tvrdí, že příprava nového závazku, který by měl být podepsán na konci roku v Kodani, je na dobré cestě. Nenarušilo ho ani světové tažení prezidenta Václava Klause proti všem, kteří varují před dopady klimatických změn.
"Za celou dobu jednání ve Spojených státech vůbec nikdo nezmínil jméno Václava Klause," řekl Bursík bezprostředně po svém návratu.
Bursík si to vysvětluje tím, že američtí politici Klausovy aktivity nezaznamenali, anebo názory českého prezidenta neberou vážně. Právě ve Spojených státech přitom Klaus vystupuje poměrně často.
Klaus chce ještě přitvrdit
Český prezident přitom hodlá ve svých antiklimatických aktivitách přitvrdit.
Napsal to v předmluvě ke knize významného britského politika Nigela Lawsona Vraťme se k rozumu - O globálním oteplování střízlivě a bez emocí, která právě vyšla v českém překladu. Lawson v ní zastává stejné názory jako Klaus.
"Pro mne z toho všeho, po pečlivém prostudování knihy, plyne závěr, že mám být se svými názory ještě tvrdší a nemilosrdnější, než jsem byl dosud," vzkázal českým čtenářům Klaus.
Evropa sníží emise až o 30 procent. A co USA?
Mezivládní panel pro klimatickou změnu konstatoval, že je potřeba omezit emise skleníkových plynů o 25 až 40 procent, aby se podařilo stabilizovat globální teploty pod dvoustupňovou hranicí nárůstů do roku 2100.
Evropská unie se přitom zavázala, že do roku 2020 sníží své skleníkové emise o 30 procent, pokud se připojí USA a další vyspělé země.
Právě USA se za prezidenta George Bushe bránily přijmout jakýkoli mezinárodní závazek na redukci skleníkových plynů. To se mění za vlády nového prezidenta Baraka Obamy.
"Ve Washingtonu poznáte, co to je změna klimatu," řekl Bursík, který v USA jednal také s Carol Browner, poradkyní prezidenta Obamy pro klima a energetiku.
Jenže USA zatím počítají s tím, že své emise do roku 2020 sníží jen na úroveň roku 1990, což je asi patnáct procent. "Předpokládáme, že předloží ještě ambicióznější plán," věří Bursík.
Japonsko vybírá ze šesti variant
Japonsko je s ročními emisemi 1,6 miliard tun oxidu uhličitého šestým největším světovým producentem skleníkových plynů.
Tamní vláda hodlá do června vybrat jeden ze šesti scénářů redukce skleníkových plynů, přičemž jen dva z nich odpovídají doporučení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu.
Bursík po jednání s japonskými politiky věří, že Japonsko vybere správně. "Je tam politická vůle," konstatoval Bursík. Právě na rozhodnutí vyspělých průmyslových států čekají rozvinuté země, aby se rozhodly, jak se ke globálnímu oteplování postaví. Klíčovou roli mají především Čína a Indie.
Bez nich nebude ochrana světového klimatu účinná. "Bez účasti rozvojových zemí to nepůjde," dodal Bursík.
