V polovině příštího týdne chce Topolánek prezidentovi předložit seznam členů své budoucí vlády. Teoreticky je možné, že Klaus ho zároveň jmenuje premiérem.
"Abyste nespekulovali, my jsme si to pracovně nazvali mezizprávou," zpochybnil takovou možnost prezident při tiskové konferenci. Zároveň však oznámil, že si přeje, aby nová vláda nastoupila co nejdříve.
Vláda ČSSD až do konce června
Sociálnědemokratický ústavní expert Zdeněk Jičínský míní, že prezident by se měl držet zavedeného postupu. Podle ústavního článku 73 má podat dosavadní Paroubkova vláda demisi až poté, co se ustaví nová sněmovna. "Do té doby nemá důvod demisi podávat," řekl Jičínský.
Teprve po demisi předchozího premiéra by měl prezident jmenovat nového spolu s jeho ministry. Ustavující schůze sněmovny začne zřejmě 27. června, do té doby by tedy měl Klaus se jmenováním počkat.
Infobox
VZPOMÍNKA NA DVA PREMIÉRY
- 30.11.1997 Premiér Klaus podává demisi, prezident Havel ho pověřuje dalším vedením vlády.
- 17.12.1997 Havel jmenuje novým premiérem Tošovského. Na poslední schůzi Klausovy vlády děkuje ministrům za práci.
- 2.1.1998 Havel jmenuje ministry Tošovského vlády. Ti vystřídají ve Strakově akademii a na ministerstvech členy vlády Klausovy.
- 28.1.1998 Sněmovna hlasuje o důvěře Tošovského vládě.
Havlův precedens
Expert ODS Jiří Pospíšil potvrzuje, že mezi právníky převládá názor, že prezident má počkat na demisi. "Ale existuje i jiný výklad, že to není nutné. Rozhodně to ústava prezidentovi nikde nezakazuje," upozornil Pospíšil.
Výklad, že prezident nemusí čekat na demisi starého premiéra, označuje Jičínský za nesprávný. Konstrukci české ústavy totiž neodpovídá stav, kdy vládnou dva premiéři.
Pospíšil však namítá, že záleží na tom, jaké zvyklosti se prosadí. Česká republika už vládu dvou premiérů zažila v druhé polovině prosince 1997. Tehdy prezident Václav Havel jmenoval Josefa Tošovského předsedou vlády, ve Strakově akademii však stále úřadoval odstupující Klaus.
Pravomoci dvou premiérů se během čtrnácti dnů společného vládnutí nekřížily. Tošovský měl na starost pouze sestavení nového kabinetu, Klaus běžnou vládní agendu. Počátkem ledna Havel jmenoval celou Tošovského vládu a ta vystřídala svou předchůdkyni.
Třetí šance pro Paroubka
Podle obou výkladů Topolánek obsadí ministerstva svými lidmi až po Paroubkově demisi. Pak požádá sněmovnu o důvěru. Pokud by ji nedostal, může Klaus jmenovat nového premiéra, který převezme vládu stejným způsobem, jako Topolánek od Paroubka.
Kdyby neuspěla ani druhá Klausova volba, musí jmenovat třetím premiérem člověka, kterého mu navrhne předseda sněmovny.
Z toho pohledu je důležité, jestli ODS přistoupí na požadavek ČSSD a svěří vedení sněmovny některému ze sociálních demokratů. Pak by vznikla teoretická možnost, že při třetím pokusu sestavit vládu doporučí šéf sněmovny znovu Paroubka.
Při volebním patu se nedá říci, která alternativa má větší šanci na úspěch. Pokud se obě největší strany nedomluví na společném postupu při hlasování o důvěře vládě, může rozhodnout přechod jednoho poslance do jiného klubu.
Cepl: Nepředbíhejte!
S tím, že všechny možnosti jsou otevřené, souhlasí jeden z tvůrců ústavy Vojtěch Cepl. Spekulace ale jsou podle něho zbytečné: "Tady se neustále předbíhá sled událostí. Všichni přemýšlejí nad tím, zda bude o jeden hlas méně nebo více, až vláda bude žádat o důvěru, a všichni vycházejí z prohlášení předsedů stran, že oni ručí za své poslance. Poslanci jsou ale svobodní, nechme sněmovnu pracovat," připomněl, že poslanci hlasují podle svého svědomí.
Proto také není podle Cepla žádný důvod řešit variantu, kdo bude zvolen předsedou sněmovny a koho by třeba pověřil při možném třetím pokusu o sestavení vlády. "Zatím jsme na začátku," zdůraznil Cepl.
