Stala jsem se součástí vysoké hry, aniž bych o to stála. Tak by se dala stručně charakterizovat knižní zpověď podnikatelky Libuše Barkové, která se dostala do blízkosti politiků Stanislava Grosse, Jaroslava Tvrdíka či zastřeleného Františka Mrázka.
"Neřekla bych ani, že jsme s Grossovými byli přátelé, spíš hodně dobří známí," tvrdí podnikatelka v knize Osud jménem Barková, v níž formou rozhovoru na bezmála sto šedesáti stranách hovoří o svém dětství, podnikání, vztahu s vysokými politiky, kandidatuře do Senátu nebo o své vazbě kvůli obžalobě z pojistného podvodu.
Šárka: Standa je hotový anděl
Žádných pikantních odhalení na Grosse či jiné politiky se ovšem čtenář nedočká. Jak se píše na přebalu knihy, Barková se takovým tématům úmyslně vyhnula. "Libuše Barková nemá nic takového zapotřebí."
Barková spíše znovu opakuje více či méně známé historky a názory, a obahacuje je o některé detaily.
Popisuje například své seznámení s Grossovými. Jeho žena Šárka totiž byla zákaznicí jejího kadeřnického a kosmetického studia. Chodila tam, když ještě "pracovala ve sněmovní kantýně" a s Grossem se teprve sbližovala.
"Vyprávěla mi, jak se seznámila s úžasným klukem. Jak je skromný, trochu nepořádník, ale jinak hotový anděl. Ze srdce jsem jí to přála," píše Barková.
Gross mi pomoc nenabídl
Tvrdí, že nikdy nevyužila Grossova vysokého postavení k tomu, aby získala výhody pro sebe nebo jiných podnikatelů.
Barková uvádí, že vztahy s Grossovými dostaly trhlinu v době vládní krize kvůli nejasnému financování Grossova luxusního bytu, kdy se na veřejnosti probírala také podnikatelská spolupráce mezi Šárkou a Libuší Barkovou, v jejímž domě sídlil noční podnik.
"Ze začátku mě ještě Standa utěšoval, ať si z toho nic nedělám, že to určitě přejde. Ale pomocnou ruku mi nikdy nenabídl. Nevyčítám mu to. V takových chvílích každý myslí sám na sebe, každý si chrání především svoji kůži," soudí Barková.
Jakýkoli podíl na vládní krizi a Grossově pádu odmítá, i když přiznává, že jí to někteří sociální demokraté vyčítají. "Copak může jedna slabá ženská položit vládu? Já nejsem madam Pompadour!" brání se Barková.
Mrázek mi nabízel čtyřicet milionů
Ve své knize Barková tvrdí, že se jí zavražděný podnikatel František Mrázek pokoušel získat k tomu, aby ovlivňovala Grosse a další politiky ve svůj prospěch.
"Mrázek mi nabízel nejprve deset a později čtyřicet milionů," tvrdí Barková. Nabídku prý odmítla. V knize popisuje, že se s Mrázkem seznámila, když chtěla prodat své auto. "Zájemcem" o její vůz byl právě Mrázek.
"Chtěl mě koupit nebo dostat do úzkých, aby se mnou mohl snadno manipulovat. Ale tohle nebyla kariéra, po které bych toužila," píše Barková.
Bez konkrétních podrobností tvrdí, že se následně objevily pokusy o její vydírání nebo že jí "náhodou" nevycházely některé obchody.
"Mrázek mi později řekl, že by nikdy nevěřil, že má ramena toho tolik unesou," chválí se Barková. "Mýlil se, když se domníval, že já jsem zrovna ten klíč, jenž by mu otevřel dveře, za kterými lze měnit politiku v jeho zájmu."
Tvrdíka si spletla se svým dlužníkem
Barková popisuje i své seznámení s tehdejším ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem, kterému pak v roce 2002 pomáhala v předvolební kampani na Vysočině.
Poprvé se sešli na jakési společenské akci, kde byla Barková s Grossovými.
"Seděla jsem u jednoho stolu se Šárkou a Standa u druhého s nějakým mužem," vzpomíná Barková. Gross ji pak pozval, ať si přisedne.
"Jeho společník mi byl povědomý. A tak mu povídám: Nedlužíte mi náhodou peníze? A on na to překvapeně: Já jsem ministr obrany."
