Praha - Zhruba 70 procent budoucích důchodců zřejmě bude pobírat o něco nižší penze, než jaké se přiznávají teď.

Vláda totiž ve středu odsouhlasila takzvanou "malou" důchodovou reformou, jak ji navrhl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Ta reaguje na verdikt Ústavního soudu, který konstatoval, že rozdíl v penzích lidí s vysokými příjmy, kteří zároveň do důchodového systému přispívali nejvíc, a mezi lidmi s nižšími příjmy není dost výrazný. Soud zároveň ke konci letošního září zrušil paragraf o výpočtu důchodů.

Změnu, kterou ve středu schválila vláda, musí proto parlament projednat do konce června, aby se mohly vypočítávat důchody pro nové penzisty.

Nečasův kabinet - aby vyhověl verdiktu ústavních soudců - navrhuje posílit "princip zásluhovosti". Musí zvýšit penze desetině lidí s nejvyššími příjmy. Toto zvýšení půjde na úkor většiny penzistů. Jen lidé s nejnižším příjmem nepocítí žádnou změnu.

Novela také snižuje stropy pro placení sociálního pojištění ze šestinásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek.

Norma mění i další podmínky důchodového systému včetně pravidel valorizace, která má napříště probíhat automaticky, tedy vláda nebude moct ovlivňovat její parametry.

Zvýšení důchodů bude napříště možné pokud růst cen, tedy inflace a třetina růstu reálných mezd za rok dosáhnou v součtu alespoň dvou procent. Pak se bude valorizovat o 100 procent růstu cen a jednu třetinu růstu reálných mezd.

Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek přivítal, že se nebude snižovat strop pro odvod pojistného z šestinásobku průměrného platu na trojnásobek, ale na čtyřnásobek.

Zmírní to podle něj dopady na velkou většinu důchodců s průměrnou penzí. "Přestože sociální demokracie by to udělala trochu jinak, neudělala by to na rozdíl od velké důchodové reformy zásadně jinak," dodal.

Kolik stát přihodí a kolik ubere

V praxi to bude vypadat takto: Nejvíce si polepší lidé, kteří pobírali během aktivního života 84 tisíc korun a více. Těm stát přizná penzi přes 18 tisíc korun - dosud je to 16 158.

Lepší důchody, než jaké se přiznávají dnes, budou mít i lidé s příjmem vyšším než 36 tisíc korun měsíčně. Ti si oproti současné praxi polepší zhruba o tisícovku - jejich důchod vzroste ze 14 tisíc na bezmála 15 tisíc korun.

Naopak 70 procent budoucích důchodců bude mít penzi nižší. Zatímco teď jim stát jako základ přiznává zhruba 9 200 korun, pět let poté to bude jen 9 043 koruny.

"Náběh bude postupný a vyrovná to pravidelná valorize," tvrdí ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). "Pro mě je důležité, že bude zřetelnější zásluhovost." Tedy že se zvýší důchody lidem s nejvyššími příjmy.

Nic se nezmění jen pro ty s nejnižšími příjmy - z těch stát ukrajovat nebude. Desetina budoucích penzistů s příjmem do 10 900 korun bude mít dál penzi vypočítanou zhruba na 7 500 tisíce korun.

Penze se ovšem nově navážou na průměrnou mzdu, systém bude nabíhat postupně a průběžně se má valorizovat i se sjednocením DPH na 20 procentech. Ze zvýšení této daně pro řadu zboží a služeb chce stát financovat "velkou" penzijní reformu.

"Velká" reforma se dojednává

"Malou" reformu chtěl ministr Drábek probrat ve vládě až poté, co koalice dojedná parametry "velké" reformy.

Na těch základních se už vládní koalice shodla: penzijní připojištění v soukromých fondech bude jen dobrovolné, reformu bude financovat vyšší výběr daně z přidané hodnoty - koalice chce sazbu DPH sjednotit na 20 procentech s výjimkou sedmi druhů potravin: například ryb, zeleniny nebo potravin pro diabetiky.

Zbývají dojednat návrhy Věcí veřejných, které chtějí, aby byla reforma "více mezigeneračně solidární".

VV navrhují například nižší důchody pro bezdětné, kteří nevychovají nové "plátce do systému". Na to se zatím dívají skepticky obě další koaliční strany: ODS a TOP 09. Ministr Drábek to dokonce označil "za nesmysl".