Praha - Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, kterou počátkem roku vyhlásil prezident Václav Klaus. Pod dokument se nakonec podepsalo 30 členů horní komory.
Návrh nakonec směřuje jen proti té části amnestie, která zastavila delší než osmiletá trestní stíhání, u nichž hrozí nejvýše desetileté vězení.
Je založen na tom, že tato amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků.
"Rozsah a podobu amnestie, kterou vyhlásil prezident Klaus a odsouhlasil premiér Nečas, považuji za nepřijatelnou a devastující pro občany a právní stát. Je nepřijatelné, aby se takovýmto způsobem zastavovalo stíhání podvodníků a dával generální pardon tunelářům. Občanům je nutné vrátit důvěru v principy právního státu a spravedlnost, proto senátoři využívají všech svých sil k tomu, aby nespravedlivou amnestii výrazně omezili," uvedla 1. místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková.
Může soud amnestii přezkoumávat? To není jisté
Senátoři zatím nemají jisté, že se Ústavní soud bude jejich návrhem věcně zabývat. Předseda soudu Pavel Rychetský v neděli uvedl, že soudci budou muset nejprve vyhodnotit, zda amnestii vůbec mohou přezkoumávat. "Tedy jestli je vůbec možné, aby skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta republiky," uvedl v televizi Prima.
Pochybnosti o tom mají i někteří ústavní právníci. Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) k tomu spolu se senátorkou a bývalou ústavní soudkyní Eliškou Wagnerovou nejprve plánují uspořádat slyšení s experty. Chtějí na něm probrat také chystanou změnu ústavy, která by byla namířena proti prezidentskému právu zastavovat trestní stíhání.
Jedna z autorek právní podoby návrhu Hana Marvanová však již dříve pro Českou televizi uvedla:
"Jsme přesvědčeni, že amnestie může být předmětem posuzování, zda její část je, nebo není ústavní. K tomu je oprávněna právě skupina senátorů, která může navrhnout zrušení části právního předpisu."
Problémem návrhu je ale to, že amnestie není právním předpisem, a ÚS se tak nemusí stížností vůbec zabývat.
Marvanová ale s takovým rozhodnutím nesouhlasí. Podle ní již dříve došlo k případům, kde ÚS podobné právní akty, které nejsou označeny jako právní předpis, zkoumal a zrušil je, ať už úplně, nebo částečně.
Proti amnestii protestují i obě místopředsedkyně Senátu
K Dernerové se pod návrh podle jejích slov připojili například předseda Senátu Milan Štěch, obě místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL a nezávislých a Alena Gajdůšková (ČSSD), která k předložení návrhu proti amnestii ohlásila na odpoledne briefing v sídle Ústavního soudu.
"Byla porušena základní práva a svobody docela velkého množství lidí. Odhaduje se až 150 000 lidí, u nichž bylo porušeno právo na spravedlivý proces a na ochranu majetku," zdůvodnila podání návrhu dopoledne v České televizi.
Návrh podepsali také exministr vnitra František Bublan (za ČSSD), vyřazený prezidentský kandidát Tomio Okamura, Marta Bayerová (KSČM), zemanovec Vladimír Dryml, protikorupční aktivista Libor Michálek, předseda klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar nebo Jan Horník, který vede klub složený převážně ze senátorů za koaliční hnutí Starostů, vypočítávala Dernerová.
