V srpnu 2016 se pro někdejšího policistu Antonína Vostárka z obvodního ředitelství Praha II, kam spadají Vinohrady, Nové Město nebo Smíchov, uzavřel jeho trestní příběh. Tehdy Nejvyšší soud rozhodl, že jeho postih za zneužití pravomoci úřední osoby a podplacení platí. Vostárek dostal zákaz sloužit ve sboru po dobu pěti let a pokutu 125 tisíc korun. Pokud by ji nezaplatil, šel by na rok do vězení.
Vostárek vystupoval coby zaměstnanec společnosti, která zprostředkovává služby. Od filmových produkčních firem se nechal najímat k zajištění volného prostranství pro natáčení. Odměnu dostával za to, že na plac dohodí kolegy od policie. Právě oni se starali o průjezdné silnice, vyklizení ulic a o další podobné potřeby štábů. Vostárek je pak vyplácel.
Vedle trestu z jeho nepřijatelného chování vzešel další následek. Musí vrátit výsluhu, na kterou má každý bývalý policista nárok. Zpět do sboru pošle 407 900 korun. Minulý týden o tom rozhodl Nejvyšší správní soud. Před touto instancí se chtěl Vostárek bránit proti rozhodnutí ministerstva vnitra, jež o odebrání výsluhy rozhodlo původně.
Z výsluhy bezdůvodné obohacení
"Z vyplaceného výsluhového příspěvku se stává bezdůvodné obohacení okamžikem zrušení rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku. Tento okamžik je zcela zásadní skutečností pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení," zní jeden z klíčových argumentů senátu soudce Viktora Kučery, jenž zamítl Vostárkovu kasační stížnost.
O jeho výsluhu se začalo hrát v září 2011. Tehdy ředitel zmíněného pražského policejního ředitelství rozhodl o propuštění Vostárka ze služby. Bylo to dva měsíce poté, co policistu začali kvůli práci pro filmaře stíhat žalobci. Právě kvůli obvinění dostal vyhazov. Propuštěním ze služby z takového důvodu ztrácí příslušník nárok na výsluhu.
Jenže Městský soud v Praze Vostárkovo stíhání zastavil. Instance takto konala podle zásady, že za jednu věc nelze trestat dvakrát. Coby první trest posoudil už jeho propuštění ze sboru. Policistovi v tu chvíli začala nabíhat výsluha, počítala se od prvního dne po vyhazovu. Za každý měsíc dostal 10 tisíc korun.
Ministerstvo nepromeškalo lhůtu
Do výsluh však v lednu 2015 zasáhl Nejvyšší soud, jenž stíhání Vostárka obnovil. Podle předsedy senátu Michala Mikláše není propuštění od policie trestem v pravém slova smyslu, aby mohlo vyloučit postih kvůli účasti na natáčení. Odbor sociálního zabezpečení ministerstva vnitra Vostárkovi obratem zastavil výplatu výsluh.
V úvodu tohoto textu zmíněné konečné rozhodnutí o trestu pro Vostárka pak přivedlo ministerstvo k tomu, že bývalému policistovi nařídilo výsluhu coby bezdůvodné obohacení vrátit. Vostárek kvůli tomu podal na resort žalobu. Mimo jiné namítal, že právo ministerstva chtít peníze zpět už je promlčené.
"Neoprávněně vyplacený výsluhový příspěvek není majetkovou újmou bezpečnostního sboru, nýbrž bezdůvodným obohacením. (…) Z toho důvodu je nárok na vydání neoprávněně vyplaceného výsluhového příspěvku peněžitým nárokem (…), který se promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě," zněl rozsudek Městského soudu v Praze, jenž Vostárkovu žalobu zamítl.
"Za tyto činnosti produkčním společnostem fakturoval jménem firmy (...) předem sjednané smluvní ceny, po obdržení plateb vyplácel spoluobžalovaným dohodnuté odměny v hotovosti, a zároveň si část obdržených plateb v přesně nezjištěné výši ponechával pro vlastní potřebu, přičemž takto vyslal k vykonávání uvedené činnosti jednotlivé spoluobviněné celkem v 38 případech"
Protože se resort nařízením o vrácení výsluhy vešel do šesti měsíců od chvíle, kdy promlčecí lhůta začala běžet, zasáhl včas. Někdejší policista se tento verdikt senátu soudce Jana Ryby snažil zvrátit kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, ten však rozhodl ve stejném duchu jako pražská instance.
"Pro účely posuzované věci je podstatné toliko to, že rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku bylo zrušeno. Neexistuje tak žádný titul, na základě kterého měl (má) být stěžovateli výsluhový příspěvek vyplácen," upřesnil správní soud, z jakého důvodu Vostárek neměl na peníze nárok a proč je musí vrátit.
"Bylo dobře, že tam kluci byli"
"Filmaři si často dělají, co chtějí. Tím, že tam byli kluci, tak je to dobře, protože se tam nic nestalo. Byl to veřejný zájem," argumentoval Vostárek v trestní kauze. Jeho kolegové dohlíželi na bezpečnost při různých natáčeních v Praze, Kladně či na Rakovnicku. "Nedá se říct, že bych je tam posílal. Když se ptali, věděli, že tam můžou jít," dodal.
Vostárek poslal kolegy od dubna do července 2011 zajistit bezpečnost natáčení ve 38 případech. Kolik za to od produkčních firem inkasoval, se zjistit nepodařilo. Jeho kolegové však dostávali dva tisíce korun za směnu. Policisté ale smí pobírat vedlejší příjem jen za přesně stanovené aktivity, jako je vědecká, pedagogická či publicistická činnost. Natáčení filmů mezi ně nepatří.
"V době volna mezi službami či v době čerpání dovolené, (…), v civilu nebo služebním stejnokroji, (…), zastavovali motorová vozidla, bránili jim ve vjezdu do ulice, odkláněli dopravu, (…), prováděli hlídkovou činnost v místech natáčení, čímž umožňovali produkčním společnostem nerušené natáčení audiovizuálních děl," popsaly soudy nezákonnou činnost policistů.
Justice odsoudila k pokutám a zákazu činnosti sedm Vostárkových kolegů za přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Vostárek si přitom měl být vědom, že angažmá příslušníků při natáčení proběhlo "bez zákonného podkladu a bez důvodu v podobě schválené a nařízené policejní asistence" a bylo "v rozporu s ustanoveními zákona o služebním poměru".
