Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.
K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.
"Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit republiku. I přes to ze své pozice vedoucích představitelů republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili," uvedl šéf dozorujícího Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.
Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly. "Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa mělo prokazatelný přímý vliv na členy vlády Československé socialistické republiky a mohlo jim ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, což i v oblasti ochrany státních hranic opakovaně činilo, nikoli však k zabránění použití střelných zbraní," konstatoval Lelek.
Dále upozornil, že Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.
Stíhání se opírá o nalezené archivní dokumenty
Dozorující státní zástupce Tomáš Jarolímek doplnil, že stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. "Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout," uvedl. Všichni tři muži jsou stíháni na svobodě. V případě prokázání viny jim hrozí od dvou do deseti let vězení.
Obvinění je podle žalobců výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Organizace se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Jarolímek doplnil, že aktuální stíhání má souvislost s trestním řízením vedeným v Německu. "Vytvořili jsme s německými prokurátory společný vyšetřovací tým a inspirovali se jejich případy z devadesátých a nultých let," vysvětlil.
Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru KSČ a příslušníky komunistické Pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.
Náhradní téma opozice, tvrdí Filip
Stíhání tří někdejších komunistických funkcionářů považuje předseda KSČM Vojtěch Filip za "náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila". Filip řekl, že u Jakeše a Štrougala jde už o několikátý pokus o stíhání. "Jedno bylo zastaveno, druhé soud odmítl," řekl. Je podle něj na nich, aby se s tím vypořádali, oba mají své advokáty, poznamenal.
Předseda ODS Petr Fiala lituje toho, že stíhání Jakeše a Štrougala nezačalo už před lety. Na spravedlnost ale podle něj není nikdy pozdě.
Štrougala vyšetřovala policie už dříve kvůli zodpovědnosti za smrt lidí, kteří zahynuli při snaze o překročení železné opony. Podezírala ho ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici. Na počátku roku 2016 však Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vyšetřování ukončil a uvedl, že případ byl promlčen.
V roce 2002 soudy někdejší předsedu vlády také pravomocně zprostily obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Státní zástupce kladl Štrougalovi za vinu, že v březnu 1965 jako ministr vnitra překazil trestní stíhání skupiny příslušníků Státní bezpečnosti podezřelých z vraždy tří lidí. Ještě dříve byli Štrougal, Jakeš a dalších pět lidí obviněni za podíl na nezákonném vyzbrojování Lidových milicí. Jejich stíhání ale vyšetřovatelé následně zastavili.
Jakeš pak spolu s Jozefem Lenártem stanul před soudem kvůli tomu, že podle žalobce pomáhal promoskevské skupině ve vedení KSČ k vlastizradě. Ta spočívala ve snaze ustavit takzvanou dělnicko-rolnickou vládu, a legalizovat tak invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V roce 2003 odešli oba muži od pražského vrchního soudu s osvobozujícím rozsudkem.
Kdo jsou Miloš Jakeš, Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar
Miloš Jakeš (†97) - generální tajemník ÚV KSČ z let 1987 až 1989. Je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu. Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. Při demonstracích po 17. listopadu 1989 pak dav často skandoval heslo "Jakeše do koše".
Lubomír Štrougal (95) - předseda federální vlády z let 1970 až 1988. Patřil ke špičkám diktatury KSČ, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let). V pouhých 34 letech se stal členem ÚV KSČ (byl jím až do prosince 1989). Byl mimo jiné čtyři roky (1961-1965) ministrem vnitra, za jeho vedení ministerstva vnitra se údajně zlikvidovala velká část materiálů z 50. let.
Vratislav Vajnar (89) - federální ministr vnitra z let 1983 až 1988. V letech 1958 až 1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1972 působil ve stranickém aparátu. V roce 1981 byl zvolen členem vedení strany, tedy ÚV KSČ, a v roce 1983 jmenován ministrem vnitra Štrougalovy vlády. Byl také poslancem Federálního shromáždění.
