Policie šetří miliardovou zakázku ČEZ z Romanovy éry

Marek Pokorný Marek Pokorný
30. 6. 2014 5:30
Sklad pro vyhořelé palivo z Temelína za 1,5 miliardy měla dodat narychlo založená česká pobočka slovenské firmy CEEI. Podle soudu ji skrytě vlastnil lobbista a bývalý šéf Úřadu vlády.
Pohled na jadernou elektrárnu Temelín. Snímek ze 14. března 2011.
Pohled na jadernou elektrárnu Temelín. Snímek ze 14. března 2011. | Foto: Reuters

Praha – Zdánlivě banální soudní spor dvou podnikatelů o firemní miliony přinesl nečekaný vedlejší produkt. U soudu zazněly tak závažné informace, že policie dostala příkaz znovu otevřít odložené vyšetřování jedné z největších zakázek polostátní energetické firmy ČEZ z éry bývalého ředitele Martina Romana.

Detektivy tak opět zajímá možné korupční pozadí tendru za 1,5 miliardy korun na stavbu meziskladu vyhořelého paliva z Jaderné elektrárny Temelín.

Soutěž z roku 2007, kdy vládl kabinet Mirka Topolánka z ODS, vyhrál uchazeč, který jako jediný podal nabídku: narychlo založená česká organizační složka slovenské firmy CEEI s matkou v Lichtenštejnsku a utajenými majiteli.

"Máme to na stole,“ potvrdila pro deník Aktuálně.cz pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejíž úřad na obnovené vyšetřování dohlíží.

Podrobnosti Bradáčová odmítla sdělit. Uvedla jen, že prověřování bude trvat delší dobu, protože policie musí objednat znalecké posudky a právní pomoc ze zahraničí.

Neznámá firmička s utajenými vlastníky

Případ začal v roce 2007, kdy ČEZ vypsal soutěž na výstavbu jaderného meziskladu, kam by ukládal vyhořelé palivo z Temelína. Stavba musela být hotova do léta 2010, jinak hrozila odstávka elektrárny.

Nabídku do soutěže podal jediný účastník a ČEZ jej nechal vyhrát. Nevadilo mu přitom, že firma v minulosti nedělala žádnou podobně technologicky náročnou stavbu, vznikla krátce před vypsáním soutěže a nešlo dohledat skutečné vlastníky.

ČEZ za to dokonce dostal pokutu 390 tisíc korun od antimonopolního úřadu. Podle něj měla být firma CEEI vyřazena ze soutěže, protože nesplnila kvalifikační předpoklady a nedoložila požadované reference.

Energetici ale svůj postup obhajují: vypsali prý veřejnou soutěž a za to, že CEEI jako jediná podala nabídku, nemohou. "V případě veřejného výběrového řízení nelze ze zákona nikoho vyloučit s ohledem na vlastníky. Nemůžete dát takovouto podmínku," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Přesto se na případ ještě před dokončením skladu poprvé vrhli policisté. Podnět dal detektivům kabinet Topolánkova nástupce Jana Fischera. Kriminalisté, ale ani agenti tajných služeb však tehdy údajně nepřišli na nic protizákonného.

Když se dva hádají...

Odhalit pozadí soutěže tak zřejmě pomůže až nynější vyšetřování, které spustil soud. Před ním se dohadují podnikatelé z firmy CEEI, která jaderný mezisklad dodala ve spolupráci se stavební firmou PSG Zlín.

Spor přitom paradoxně vyvolal muž, o kterého se policie zřejmě bude hodně zajímat: bývalý šéf Úřadu vlády z 90. let a nynější zdatný lobbista Jiří Kovář.

Kovář se stal v říjnu 2008 jednatelem CEEI. Později ale podal trestní oznámení na svého předchůdce Martina Petera a jeho kolegu Jakuba Smolku. Kovář je obvinil, že firmu tunelovali a připravili ji o téměř sto milionů korun.

Jiří Kovář

Počátkem devadesátých let vlivný politik ODS a poslanec federálního shromáždění v letech 1990 až 1992, byl i jedním z vyjednavačů o rozpadu federace.

Koncem roku 1992 se stal ředitelem Úřadu vlády, tuto pozici musel ale po necelém roce opustit. Část jihomoravské ODS ho obvinila, že chtěl vydírat některé poslance této strany dokumenty o údajné spolupráci s StB, které neoprávněně získal z ministerských archivů.

V devadesátých letech čelil také podezření, že přijal dvoumilionový úplatek za privatizaci cihelen Hodonín. Je aktivní golfista, v roce 2011 neúspěšně kandidoval na prezidenta golfové asociace. Je prezidentem Golf Clubu Austerlitz ve Slavkově u Brna.

Trestní oznámení dostala na stůl pražská žalobkyně Dagmar Máchová, kterou nyní poslanci chtějí nechat odvolat z kauzy Opencard. Kovářovi dala zapravdu a jeho soky obžalovala.

Jenže před soudem se situace změnila. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 7 Jana Miklová obžalobu od Máchové rozcupovala a Petera se Smolkou osvobodila.

"Pokud vyplynulo podezření ze spáchání trestného činu, tak se týkalo úplně jiného skutku a jiných podezřelých," uvedla Miklová a nepřímo ukázala právě na Kováře.

Šedá eminence v pozadí

"Nerozpornou se jeví verze, že to byl Kovář, který coby lobbista zajistil CEEI tu zakázku. Zní to věrohodně, bylo prokázáno, že jako šedá eminence v pozadí se účastnil všech důležitých schůzek," uvedla Miklová ve svém verdiktu.

Podle soudu byli právě Kovář s největší pravděpodobností spolu s Peterem skrytými majiteli CEEI v době získání zakázky. Peter to už dříve přiznal, Kovář to naopak rezolutně odmítal. A tvrdil, že jde o Peterovy výmysly.

Kovář - nyní prezident Golf Clubu Austerlitz ve Slavkově u Brna - se ke kauze odmítá podrobněji vyjádřit. Popírá však, že by za zakázkou stál on. "Nemám důvod se k tomu vyjadřovat. U získání zakázky jsem nebyl, pro mě je to uzavřená věc," řekl rezolutně.

"Jestliže nikomu nevadí, že zaměstnanci firmy vyvedou devadesát milionů, a soud je dokonce osvobodí, tak nemám, co bych k tomu dál říkal," dodal Jiří Kovář.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Norové při návratu do SP získali ve skiatlonu všech šest medailí

Norská reprezentace v běhu na lyžích při návratu do Světového poháru po téměř dvou měsících zcela ovládla skiatlon v Lahti. V závodě žen na 2×7,5 km zvítězila Therese Johaugová před Helene Marií Fossesholmovou a Heidi Wengovou. Jejich týmoví kolegové na dvojnásobné trati si rozebrali medaile v pořadí Emil Iversen, Sjur Röthe, Paal Golberg.

Závody SP v běhu na lyžích v Lahti (Finsko) - skiatlon:

Muži (2×15 km):

1. Iversen 1:10:18,4, 2. Röthe -0,4, 3. Golberg -6,6, 4. Krüger (všichni Nor.) -9,5, 5. Bolšunov (Rus.) -20,9, 6. Holund (Nor.) -28,7, 7. Cologna (Švýc.) -32,8, 8. Niskanen (Fin.) -33,0, 9. Burman (Švéd.) -35,8, 10. Moch (Něm.) -41,8.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Bolšunov 1391, 2. Jakimuškin (Rus.) 660, 3. Manificat (Fr.) 588, 4. Melničenko 571, 5. Bělov 562, 6. Malcev (všichni Rus.) 525, …42. Novák 105, 77. Šeller 24, 91. Pechoušek 10, 94. Černý 10, 95. Kalivoda 8, 102. Fellner 5, 103. Knop (všichni ČR) 5.

Ženy (2×7,5 km):

1. Johaugová 37:45,1, 2. Fossesholmová -28,1, 3. H. Wengová (všechny Nor.) -29,6, 4. Anderssonová (Švéd.) 29,7, 5. Digginsová (USA) -30,1, 6. Něprjajevová (Rus.) -1:02,5, 7. Kallaová (Švéd.) -1:02,8, 8. Stadloberová (Rak.) -1:02,8, 9. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:02,8, 10. Kalvaaová (Nor.) -1:07,4.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Digginsová 991, 2. Brennanová (USA) 824, 3. Stupaková 802, 4. Sorinová (obě Rus.) 780, 5. Anderssonová 743, 6. Něprjajevová 715, …16. Razýmová 310, 38. Janatová 92, 46. Beranová 53, 65. Hynčicová 20, 73. P. Nováková (všechny ČR) 12.

před 34 minutami

Zemřel slavný televizní moderátor Larry King

Ve věku 87 let zemřel legendární americký moderátor Larry King, informovala televize CNN, na níž moderátor po desetiletí vedl svou talkshow Larry King Live, v níž zpovídal prezidentské kandidáty, celebrity, i hosty z každodenního života. King byl začátkem ledna hospitalizován s covidem-19.

Podle prohlášení mediální společnosti Ora Media zemřel King v sobotu ráno v nemocnici Cedars-Sinai v Los Angeles, kam byl podle CNN převezen na začátku roku kvůli těžkému průběhu covidu-19. Oznámení však příčinu Kingova úmrtí neuvádí.

CNN vysílala Kingův pořad Larry King Live po dobu 25 let, za něž moderátor natočil přes 6000 dílů. Pořad skončil v roce 2010, King se však o dva roky později vrátil na obrazovky na stanici Ora TV, kde třikrát týdně moderoval pořad Larry King Now.

Moderátor měl podle CNN cukrovku 2. typu a za svůj život čelil řadě zdravotních obtíží, včetně několika infarktů, kvůli nimž v roce 1987 podstoupil čtyřnásobný koronární bypass. V roce 2017 oznámil, že trpí rakovinou plic, kterou se mu však po operaci podařilo překonat.

Další zprávy