Policie chystá vznik centrály boje proti organizovanému zločinu. Budeme efektivnější, slibuje si

ČTK Vojtěch Blažek ČTK, Vojtěch Blažek
Aktualizováno 8. 6. 2016 14:11
V roce 2020 by měla v Česku začít fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu. Centrála by měla pět specializovaných oddělení, která by se zabývala organizovaným zločinem, terorismem, kyberkriminalitou, nejzávažnější hospodářskou kriminalitou a korupcí. Od reorganizace koncepce policie si policejní prezident Tomáš Tuhý slibuje efektivnější boj proti organizovanému zločinu. Propouštění v plánu není. Na vznik nové policejní centrály proti organizovanému zločinu panují mezi poslanci různé názory.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Policie ČR

Praha - Česká policie chce začít budovat Národní centrálu proti organizovanému zločinu, v níž by bylo pět speciálních oddělení. Policisté by se zabývali organizovaným zločinem, terorismem, kyberkriminalitou, nejzávažnější hospodářskou kriminalitou a korupcí. Oznámil to ve středu policejní prezident Tomáš Tuhý. Pokud plány policie získají podporu, mohla by centrála začít fungovat v roce 2020. Organizační struktury nového útvaru chce vedení policie začít připravovat od letošního 1. července, budoucím krokem by měl být vznik Národního kriminálního úřadu.

Cílem vzniku centrály je podle Tuhého to, aby se vedl boj proti organizovanému zločinu z jednoho místa. Činnost policie by měla být efektivnější než nyní. Podobně podle Tuhého pracují i policejní sbory v jiných zemích, jako je Rakousko, Francie, Německo či Velká Británie. Centrálu chce zřídit také Europol, dodal. Policejní prezident také zdůraznil, že k změnám nedochází okamžitě. "Není to tak, že se od 1. července mění celá koncepce policie," uvedl.

Tuhého náměstek Zdeněk Laube na středečním zasedání sněmovního bezpečnostního výboru uvedl, že zřízení centrály vychází i ze starších rozborů, až teď jsou pro ni splněny podmínky v podobě tabulkových počtů policistů i peněz. "Tentokrát jsou protiargumenty v osobní rovině," soudí.

K červenci by měla vzniknout centrála a její sekce. Ředitel vzejde z nabídkového řízení. V listopadu by měl management předložit návrh struktury v rámci sekcí.

Z informací z jednání výboru vyplynulo, že návrh na reorganizaci policie by měl ještě podepsat ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr ve výboru poznamenal, že si ještě nechává zpracovat rozbor, zda změny nemůžou ovlivnit nynější trestní řízení.

Plánovaná reorganizace policie podle Tuhého navazuje na dřívější koncepci, která chce v příštích čtyřech letech zvýšit počet policistů o 4000, aby bylo ve sboru přes 44 tisíc lidí. Nabírání nových policistů by podle Tuhého mělo ovlivnit i vznik centrály proti organizovanému zločinu. "Pokud bychom policisty dobrali, tak jsem přesvědčen, že by se koncepce mohla naplnit v roce 2020," řekl Tuhý.

V médiích se v minulých dnech objevily informace, že nové plány policie mají za cíl sloučit dva elitní útvary - Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování finanční kriminality a korupce. Tím by se měl vyřadit ze hry šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Policejní prezident to odmítl. "Každý z manažerů má budoucnost v těchto útvarech. Pokud bude mít zájem (Šlachta) se podílet na spoluproblematice, kterou zabezpečuje, jeho místo je tam pevně zakotveno," řekl Tuhý s tím, že nikdo o své místo nepřichází. Připustil také, že by Šlachta naopak mohl postoupit do "vyšší úrovně".

Plány na reorganizaci se v minulých dnech staly terčem kritiky například ze strany žalobců včetně nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nebo protikorupčních iniciativ. Sloučení útvarů by podle jejich názoru mohlo například ovlivnit vyšetřování složitých kauz, velký útvar by mohl také ovlivnit kvalitu vyšetřování. Obrátili se kvůli tomu na premiéra Bohuslava Sobotku nebo na poslance z bezpečnostního výboru.

Tuhý úvahy kritiků odmítl. Policie podle něj naopak chce specialistům nabídnout rozvoj a motivační program. "Nenastavujeme k 1. červenci žádnou změnu, která ohrozí kauzy, které v současné době probíhají," zdůraznil Tuhý. Policisté zůstávají na svých místech a od července se začnou vytvářet struktury centrály po organizační stránce, aby mohla za čtyři roky fungovat. Zároveň se tím podle Tuhého zajistí, že vytváření centrály nebude mít vliv na prověřované kauzy. "Jsem přesvědčen, že pokud z jednoho místa budeme cílit boj proti organizované zločinnosti, tak je to správný směr," řekl Tuhý.

Názory poslanců na superúřad se různí

Na vznik nové policejní centrály proti organizovanému zločinu panují mezi poslanci různé názory. Pochyby kritiků vyvolává zejména to, že by se v podstatě pod společným vedením ocitli elitní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování finanční kriminality a korupce. Mluvilo se o rivalitě mezi nimi. Vedení policie záměr zřízení Národní centrály proti organizovanému zločinu hájilo. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se postavil proti případné politizaci záležitosti.

K největším kritikům zřízení centrály, která má vzniknout už s červencem, patřil Ivan Gabal (KDU-ČSL). Stejné argumenty, jako nyní používá policie, měl podle něj bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer, když měnil policejní struktury. Výsledkem bylo to, že finanční kriminalita byla čtyři roky mimo kontrolu, uvedl Gabal. Poukazoval taky na to, že změny nebyly dost konzultovány se státním zastupitelstvím, a přečetl výtky nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Pochyby vyjádřil i Zdeněk Ondráček (KSČM). "Výkon činnosti těchto útvarů je diametrálně odlišný," řekl.

"Policii neřídí prokurátor, policii řídí policejní prezident. Ať si prokurátor řeší svou agendu," oponovala Jana Černochová (ODS). Podobně hovořil předseda výboru Roman Váňa (ČSSD) i Chovanec. "Za strukturu a výkon policie odpovídá policejní prezident. S údivem sleduji, kdo všechno se zapojuje do debaty, jakou strukturu má policie mít," podotkl Váňa a zmínil i různé nevládní organizace. Chovanec zdůraznil, že pokud by se policie zpolitizovala, nechtěl by být ministrem vnitra.

Podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by sloučení mohlo být prospěšné. "Ale jsme v České republice a víme, jak se mají tyto útvary rády," podotkla. Chovanec věří v to, že určitá rivalita spolupráci útvarů neznemožní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 37 minutami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných, z toho několik vážně, si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následný požár v obytném domě. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné. Informovala o tom švédská média.

Podle televizní stanice SVT bylo 23 zraněných dopraveno do nemocnice, ale jen pět z nich převezly sanitky. Většinou se jedná o lehčí zranění, nicméně některá jsou vážná. Veřejnoprávní rozhlas SR hlásil, že hospitalizováno bylo 25 lidí.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Probíhá evakuace několika stovek lidí, někteří vyskočili z oken domu, sdělil SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů. Požár, který se po výbuchu rozhořel, zatím není pod kontrolou.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Před pařížským soudem začínají svědčit oběti teroristických útoků z roku 2015

Před pařížským soudem ohledně teroristických útoků z listopadu 2015 začnou v úterý svědčit oběti a poškození. Informoval o tom místní tisk. Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků, při kterých zemřelo v Paříži a okolí 130 lidí.

Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít zhruba 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Paušální daň pro příští rok vychází 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy