Troubky - Aby Troubky a další obce na Bečvě mohly být chráněny novým poldrem před opakovanými povodněmi, muselo by kvůli tomu padnout na čtyřicet domů.
"Jde o stavbu za dvě miliardy, která se dotkne tisíce pozemků se 770 vlastníky a vyvolá demolici čtyřiceti staveb, mezi nimiž jsou hospodářské budovy, rodinné domy a chaty," řekla Aktuálně.cz Eva Grodová, mluvčí Povodí Moravy.
Právě neochota majitelů poskytnout na stavbu poldru své pozemky a další nemovitosti je podle Grodové hlavní překážkou, proč se suchá hráz u Teplic nad Bečvou ještě nezačala stavět.
O poldru u Teplic nad Bečvou se začalo vážně hovořit po roce 1997, kdy Troubky zaplavily první katastrofální povodně. Teď, po třinácti letech zaplavila Troubky velká voda znovu. Povodí Moravy tvrdí, že poldr - největší v zemi - spolu se systémem malých hrází je pro ochranu Troubek a dalších obcí podél Bečvy nejlepší protipovodňovou ochranou.
Šebesta vyzval k novému jednání s majiteli
Ministr zemědělství Jakub Šebesta vyzval Povodí Moravy, aby neprodleně znovu oslovilo vlastníky pozemků.
"Věřím v sílu lidské solidarity," řekl Šebesta. "Osud Troubek svou tragikou snad pohne vlastníky k tomu, aby pozemky uvolnili a nepožadovali přemrštěné ceny."
Přísná bruselská povodňová pravidla
Jenže o novém poldru za dvě miliardy korun se nakonec nemusí rozhodovat v Troubkách, Brně, kde sídlí Povodí Moravy, nebo v Praze, ale v Bruselu.
"Stavba podobných přehrad je v rozporu s principy protipovodňové politiky Evropské unie," řekl Aktuálně.cz Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha. Dodal, že mezi tyto principy patří také to, aby řeka měla dostatečný prostor.
Mapa ukazuje regulaci Bečvy nad Troubkami. Červená čára znázorňuje původní tok, modrá ten současný.
V místě plánovaného poldru navíc leží dvě chráněná území, která jsou součástí evropské sítě Natura 2000. Podle Poštulky nemůže Česko počítat s tím, že by dostalo na stavbu poldru jediné euro z Bruselu.
A navíc zemi hrozí sankce za to, že nová suchá hráz zničí nebo ohrozí dvě evropsky významné lokality.
Jedna pokuta už padla
Před dvěma lety přitom Česká inspekce životního prostředí udělila společnosti Revita Bečva pokutu 800 tisíc korun za to, že poškodila část jedné z tamních evropských významných lokalit Hustopeče-Štěrkáč.
Firma bez povolení navážela do chráněného území zeminu, rozšiřovala cesty na úkor lesních porostů, těžila štěrkopísky a těžkou technikou poškozovala přírodu.
Existuje plán, jak dát řece větší prostor
Zdeněk Poštulka z Hnutí Duha uvedl, že poldr u Teplic nad Bečvou není zapotřebí, protože existuje ekologicky šetrnější varianta, jak Troubky a další obce chránit před povodněmi.
Podle studie profesora Otakara Štěrby, zakladatele katedry ekologie na Palackého univerzitě v Olomouci, by se dokonce bez větších zásahů do přírody dalo zachytit více než 50 milionů metrů krychlových vody, tedy takřka dvojnásobek toho, s čím počítá nový poldr.
Odlehčovací kanál u Troubek
Muselo by se využít takzvaných tlumivých rozlivů řeky na zhruba 2,5 tisících hektarů nově vysázených lesů a luk podél Bečvy. Tam, kde by to nebylo možné, by se sídla chránila hrázemi. Tlumivé rozlivy se běžně používají například v Německu nebo ve Francii.
U Troubek by navíc mohl vzniknout umělý odlehčovací kanál, kam by se řeka mohla při vysoké hladině rozlít.
"Je to samozřejmě optimální varianta, v úvahu připadají i různá kompromisní řešení," poznamenal Zdeněk Poštuka z Hnutí Duha. Dodal, že na tento typ ochrany, která by byla výrazně levnější než dvoumiliardový poldr, by přispěla i Evropská unie.
Navíc by se všechny pozemky ani nemusely vykupovat, stát by mohl zemědělcům protipovodňovou výsadbu a údržbu porostů dotovat. Podél Bečvy by se navíc mohla pěstovat i biomasa do tepláren či elektráren.
Poldr už stál 3 miliony, byť se ještě nezačalo
Povodí Moravy uznává, že chráněné oblasti evropské sítě Natura 2000 mohou vybudování suché hráze u Teplic zkomplikovat. "Stavbu poldru skutečně mohou zbrzdit evropsky významné lokality v místě stavby," řekla Aktuálně.cz Eva Grodová, mluvčí Povodí Moravy.
I tak ovšem podnik trvá na tom, že poldr v kombinaci s ohrázováním Bečvy je tím nejlepším řešením. Mluvčí Grodová uvedla, že různé studie, průzkumy a projekty už stály 3 miliony korun. Jejich součástí bylo i posouzení vlivu na chráněná území a vzácné živočišné a rostlinné druhy.
