Troubky: Kdyby byla vůle, už nás před povodní chrání

Pavel Baroch
20. 5. 2010 19:32
Když velká voda opadne, jakoby se na ní zapomnělo, říká ministryně Bízková
Troubky v květnu 2010.
Troubky v květnu 2010. | Foto: Petr Protivánek

Troubky - Když ve středu v pozdních večerních hodinách navštívila Troubky Rut Bízková, ministryně životního prostředí a předsedkyně Ústřední povodňové komise, byla nevelká obec u Přerova ještě z části pod vodou.

"Je to smutný pohled," řekla Aktuálně.cz bezprostředně poté, co viděla povodňovou spoušť. A to velká voda nezbourala polovinu Troubek jako v roce 1997 a nezabila devět tamních obyvatel.

"Jenže když má někdo vodu v baráku, je to pro něj pořád špatné," dodala Bízková. Velká voda přitom zkraje týdne dorazila do Troubek ze stejného směru jako před třinácti lety.

Vodohospodáři tehdy slibovali, že Troubky - symbol povodní 1997 - a další obce podél Bečvy ochrání nový velký poldr u Teplic. "Jenže se v tomto směru neudělalo nic," postěžoval si starosta Radek Brázda.

Když voda opadne, všichni zapomenou

Ministryně Bízková souhlasí s tím, že se na rozdíl od integrovaného záchranného systému, který po několika povodňových zkušenostech funguje dobře, protipovodňová ochrana zanedbala. I v Troubkách.

"Ve chvíli, kdy voda opadne, všichni na to jakoby trochu zapomenou," řekla Aktuálně.cz Bízková. Kdo podle ní nese vinu na tom, že po třinácti letech velká voda znovu vyháněla obyvatele Troubek ze svých domovů, ovšem neuvedla.

"Špatně se říká, kdo a co měl všechno udělat. A také jsem poznala, že Troubky jsou snad nejhorším místem na ochranu před povodněmi na celé Moravě," poznamenala.

Jedna hráz nepomůže

Troubky leží na téměř ideální rovině. Řeka Bečva obec obchází velkým obloukem zleva a vlévá se kousek pod vsí do řeky Moravy.

V okolí obce jsou navíc štěrkopísky, což protipovodňovou ochranu také komplikuje. Špatně postavená hráz nebo jiná ochrana by mohla způsobit, že voda podteče a Troubky se ocitbou ve velkém rybníku.

Troubky doplácí i na to, že Bečva je nad obcí poměrně výrazně zregulovaným tokem. Zatímco v minulých stoletích se Bečva vlnila přírodou v křivolatých meandrech, teď teče pozvolným obloukem.

Mapa ukazuje původní koryto Bečvy (červená čára) a jeho současnou podobu (modrá barva)

Foto: http://amapy.centrum.cz

Lidé v Troubkách měli letos štěstí, že se stejně jako v roce 1997 nepřihnala zpětná povodňová vlna také z Moravy, že je zatopila "jenom" voda z Bečvy. Ještě ve čtvrtek v poledne byla asi čtvrtina vsi stále pod vodou, i když jinde už byla pryč.

"Situace v Troubkách je nesmírně složitá. Když se postaví hráz na jednom místě, může se stát, že voda přiteče vedle," řekla Aktuálně.cz Bízková.

Nejlepším řešením je poldr, tvrdí Povodí Moravy

Povodí Moravy odmítá, že by se protipovodňovou ochranou Troubek a další obcí u Bečvy nezabývalo. Tvrdí, že se touto otázkou zabývá od roku 1999, kdy začaly vznikat různé studie a varianty ochrany.

"Jako nejvhodnější řešení, které doporučuje i zpracovatel projektu společnost Pöyry, je kombinace poldru v oblasti Teplic nad Bečvou a zkapacitnění řeky-ohrázování toku," sdělila Aktuálně.cz mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová.

Jenže: Od roku 1997 se ještě nekoplo do země a jenom přibývají další a další papíry s různými posudky. A obálky s dopisy vlastníkům pozemků. Stovky lidí totiž neodpovídají na žádosti o odkoupení parcel v plánovaném poldru.

"Majetkoprávní vypořádání je v současné době hlavním problémem, abychom mohli postoupit k výstavbě poldru," tvrdí mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová.

Například jen v zátopovém území poldru má pozemky 641 osob, z nichž téměř celá polovina vůbec nereagovalo na výzvy a urgence k jednání.

"Kdyby byla opravdová vůle, určitě by to nějak šlo," myslí si ovšem starosta Troubek Radek Brázda. Povodí Moravy namítá, že má vůli problém vyřešit.

"Vlastníci pozemků na veřejných projednáváních zpracovatelům studií a projektů vyčítali, že existuje  málo variant, právě veřejnost požadovala další a další propracovávání, ustupování nebo rozšiřování podle vyjádření určité zájmové nebo místní skupiny obyvatelstva," uvedlo Povodí.

Do roku 2013 poldr nebude

Neustálé průtahy se ovšem nelíbí Olomouckému kraji.

"Tlačíme na Povodí Moravy už léta. Na každém setkání o tom mluvíme," řekl Aktuálně.cz krajský mluvčí Ivo Heger.

Dodal, že kraj zahrnul plánovaný poldr do všech svých rozvojových a územních plánů. "Naší snahou je to posunout, ale do roku 2013 poldr nebude. Povodí Moravy ho nemá ve svém plánu," konstatoval Heger.

Proč za 13 let Povodí Moravy problém s majiteli pozemků nevyřešilo? A neexistuje jiné řešení, jak Troubky a další obce ochránit? Na to Povodí neodpovědělo a omezilo se jen na obecné konstatování, že se "realizace poldru řeší a průběžně se o něm jedná".

Peníze proti velké vodě

  • Od roku 2002 investoval stát podle ministerstva zemědělství na protipovodňovou ochranu zhruba 3,4 miliardy korun.
  • Nejvíce peněz šlo do Povodí Moravy: 1,23 miliard
  • Z evropských fondů má jít do protipovodňové ochrany asi 2,5 miliardy korun.
  • Dalších 6 miliard je určeno na optimalizaci vodního režimu krajinu.
  • Podle studií ministerstva zemědělství by bylo zaptřebí investovat do roku 2021 asi 50 miliard.

Nemůžeme čekat na další povodeň

Další otálení se nezamlouvá ani ministryni životního prostředí Rut Bízkové. "Další velká voda může přijít třeba už v létě," řekla Aktuálně.cz Bízková

Dodala, že teď, dokud se na nynější povodně ještě nezapomnělo, je ideální doba na řešení. "A máme na to i peníze z evropského operačního programu životní prostředí," připomněla Bízková.

Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha s odvoláním na studii profesora Otakara Štěrby, zakladatele katedry ekologie na Palackého univerzitě v Olomouci uvedl, že Troubkám  mohlo pomoct odlehčovací rameno Bečvy, kam by se voda při povodních rozlila.

A komplexní řešení ochrany obcí podél Bečvy vidí Poštulka rovněž ve Štěrbově studii. Stačí využít takzvaných tlumivých rozlivů, které se jako protipovodňová ochrana využívají v Německu nebo ve Francii.

Jde o to, že by se v místech, kde je to možné, vysázely podél Bečvy nové lesy a louky, kam by se pak voda rozlila. V zastavěných místech by se domy chránily hrázemi. Zatímco velký poldr má stát asi dvě miliardy korun, tato varianta by byla výrazně levnější.

Troubky jsou mementem, říká Bízková

Ministryně životního prostředí Rut Bízková se dohodla se starostou Troubek Radkem Brázdou, že se seberou všechny dílčí projekty, které existují, připraví se nejlepší protipovodňová ochrana a začne se co nejdříve uskutečňovat.

"Všechno má svá pro a proti, velký poldr nebo ochranný val před obcí. Musíme teď dát všechno dohromady a vymyslet komplexní řešení. Není čas na dlouhé bádání. Troubky jsou mementem," řekla Aktuálně.cz Bízková.

Starostovi Brázdovi se tento postup zamlouvá. "Pokud se to udělá tak, jak jsme se dohodli, pomůže to nejen Troubkám, ale i ostatním obcím," věří Brázda.

 

Právě se děje

Další zprávy