Ostrava - Tisíce tun starých ropných látek z olejových lagun v Ostravě velmi pravděpodobně skončí v sousedním Polsku.
Laguny patří k jedné z největších ekologických zátěží v České republice a v Ostravě se právě rozbíhá projekt, který by tento problém mohl vyřešit.
Podstatou likvidace lagun, za kterou stát zaplatí čtyři miliardy korun, je postupná těžba olejových látek a jejich využití pro výrobu speciální palivové směsi. A tu chce polská firma E-Carbo dodávat do elektráren v Polsku.
"Příprava smluv s odběrateli paliva vrcholí. Jednáme s Elektrárnou Dětmarovice, Energetikou Třinec a vážný zájem má také polský odběratel," potvrdila manažerka projektu Alena Orlíková ze družení Čistá Ostrava.
Firma E-Carbo obchoduje s palivy. Její zástupci dostali vzorky, provedli zkoušky a potvrdili, že mají zájem odebírat pět až deset tisíc tun paliva měsíčně.
"To by mohlo být kolem sto dvaceti tisíc tun za rok a byla by to skoro třetina lagun," potvrdil Vladimír Mutina, výrobní ředitel firmy Bydoza CZ, která nyní připravuje odtěžování lagun.
Olejové laguny
- Olejové laguny v Ostravě jsou produktem chemické továrny, která byla v provozu téměř celé 20. století
- Obsahují asi tři sta tisíc tun ropných látek
- V devadesátých letech prodal stát podnik Ostramo podnikateli Vítězslavu Vlčkovi, který se zavázal i k sanaci území. Firma ale zkrachovala
- Stát nakonec laguny odkoupil za korunu zpět. Hrozilo totiž, že odpady zamoří široké okolí
- Území převzal státní podnik Diamo, který do přípravy na likvidaci lagun investoval 400 milionů korun
- Soutěž na likvidaci vyhrálo sdružení firem Čistá Ostrava. To hodlá ropné látky vytěžit a postupně je spálit například v tepelných elektrárnách
- Podle tohoto projektu mají být laguny vytěžené v roce 2010 a rekultivace území by měla skončit v roce 2015
- Za celý projekt stát zaplatí čtyři miliardy korun
Ve hře jsou také cementárny
Polský odběratel chce palivo dodávat do elektráren s fluidním spalováním. Sdružení firem Čistá Ostrava do té doby uvádělo, že hlavním odběratelem bude elektrárna v Dětmarovicích, která je největší elektrárnou na černé uhlí v Česku.
Ropné látky z lagun měly skončit také v některých českých cementárnách, ve kterých už proběhly spalovací zkoušky, například v Čížkovicích, Radotíně a Prachovicích. "Cementárnám plánujeme palivo dodávat až od roku 2009 po ukončení zkušební etapy," vysvětlila Orlíková.
Laguny v Ostravě obsahují asi tři sta tisíc tun ropných látek, které se tady hromadily od počátku dvacátého století. Nejdříve to byly zbytky z rafinérské výroby petroleje, těžkého topného oleje a surových minerálních olejů. Později se tu skladovaly použité motorové oleje svážené do Ostravy z celého Československa.
Po roce 1989 získala areál bývalého podniku Ostramo soukromá společnost Ostramo-Vlček. Ta však zkrachovala a dnes má prostřednictvím státní firmy Diamo toto území opět ve správě stát.
Palivo místo odpadu
Těžba i výroba paliva na zkoušku potrvá půl roku. Čistá Ostrava chce za tu dobu odtěžit přes šestnáct tisíc tun odpadů. Smícháním ropných kalů s vápnem a uhlím vznikne asi čtyřicet tisíc tun paliva.
Zásadní vliv na likvidaci olejových lagun v Ostravě mělo červencové usnesení vlády, kterým ministři uzavřeli spor o klasifikaci materiálu, který úpravou ropných látek vznikne. Vláda souhlasila s tím, že produktem z lagun nebude nebezpečný odpad, ale palivo.
Kdyby produkty z lagun byly nebezpečným odpadem, muselo by se s nimi zacházet podle mnohem přísnějších podmínek. To prosazovalo například ekologické sdružení Arnika a také ministerstvo životního prostředí.
Pro sanaci lagun by to byla obrovská komplikace, která by celý projekt zbrzdila a možná úplně zastavila. Laguny jsou přitom obrovský ekologický problém nejen pro území Ostravy a obyvatele města, ale také třeba pro některé druhy ptáků.
Například labutě je především v zimě považují za vodní plochu a po dosednutí na olejovou hladinu hynou.
Čtěte více: Toto je laguna smrti. Tady se labutě musí střílet
"Vláda udělala zásadní rozhodnutí, které nám umožní dodržet termín zpracování lagun do konce roku 2010," shrnula šéfka projektu Alena Orlíková.
Sdružení Arnika postup vlády neschvaluje "Směs vyrobená z lagun by měla být rozhodně posuzována jako nebezpečný odpad," tvrdí Jindřich Petrlík z Arniky. "Tak by bylo zaručeno dodržování přísnějších podmínek a důsledněji zajištěna ochrana zdraví lidí."
