Praha - Nedlouho před tím, než se Jiří Šedivý stal v roce 1998 náčelníkem generálního štábu armády, vyřadili Češi z výzbroje obávané balistické rakety Scud.
Podobnými teď haraší a vyhrožuje Kim Čong-un a další dvě - s doletem 4000 kilometrů - už prý naplnily palivo a mají být v pohotovosti.
Aktuálně.cz: Jde stále ještě jen o zastrašování, anebo už o reálnou hrozbu?
Kriminalisté či psychologové by Kimovo chování srovnali s vyhrožováním pistolí. Jenomže tohle může zapůsobit možná tak jednou. Podruhé už musíte vystřelit, abyste před vlastními lidmi či před protivníkem neztratil tvář a respekt. A možná i před konkurenční mocenskou skupinou v KLDR, o níž tu a tam nějaké informace proskočí. Přesně v této situaci na tom teď s Kimem jsme.
Jeho výhrůžky se - řečeno vojenským slangem - pomalu, ale jistě materializují. V poslední době vlastně dost rychle. On těmi raketami nejen hrozí, ale podle všeho je už připravuje k odpálení. Kim se tím pouští do mimořádně riskantní hry. I kdyby teď rakety nakrásně odpálil jen cvičně, jak se říká naslepo, - a některé informace se o tom zmiňují - mohou to Jihokorejci s Američany považovat za útok a Kimovu střelu svými antiraketami zneškodnit. A to bychom byli už jen krůček od obnovení konfliktu mezi oběma korejskými zeměmi. Ty jsou vlastně od korejské války v padesátých letech minulého století (1950 - 1953 pozn. red.) pořád ve válečném stavu.
A.cz: Pokud se tedy Kim i přes hrozby raketového útoku za nějaký čas stáhne, příště ho už vnitřní situace v KLDR či jeho generálové přinutí "ten knoflík zmáčknout"?
Vše tomu podle mě - alespoň zatím - nahrává.
A.cz: Jsou vůbec Američané či Jihokorejci schopni Kimovy balistické rakety sestřelit?
Americké antirakety na torpédoborcích AEGIS určitě. Jsou velmi účinné a mimořádně přesné. Jihokorejci či například Japonci mají střely Patriot. Není to sice AEGIS, ale své si při obou válkách v Zálivu, kdy Saddám Husajn ostřeloval scudy například Kuvajt, odvedly.
A.cz: A je ve schopnostech Kimova režimu americké či jihokorejské cíle zaměřit?
O přesnosti Kimových střel můžeme při pohledu na severokorejské bombardéry Il-28, které v Česku stojí už jen ve Kbelském leteckém muzeu, pouze spekulovat. Velmi hrubého zaměření ale Severokorejci schopni jsou. Pokud se nemýlím, tak jejich rakety dlouhého doletu mají za sebou pouze tři testy. A to je příliš málo na to, abychom mohli o těchto raketách říct, že jsou přesné.
U raket s klasickou hlavicí je chirurgická přesnost nevyhnutelná a tu jadernou - miniaturizovanou atomovku - Severokorejci ještě nemají.
A pokud už probíráme vojenské možnosti Severokorejské armády, tak je dobré vědět, že Jižní Korea má asi dvakrát tolik obyvatel než ta severní. A srovnávat hospodářský potenciál - i ten potravinářský - obou zemí nemá snad ani smysl. Válku dnes nevyhrávají ohromné armády, jakou je ta severokorejská, ale ekonomická síla země. K čemu je vám například velká armáda, když ji nemáte čím nakrmit? Překvapilo mě také, jak staří jsou vojáci Kimova režimu - generalitou počínaje a řadovými bojovníky konče. I tohle o něčem vypovídá.
A.cz: Pokud by došlo k nejhoršímu a Kim raketu - byť jen cvičně - odpálil, spokojí se Američané s jejím sestřelením, anebo to může přerůst v rozsáhlý konflikt?
Těžká otázka. Myslím, že Rada bezpečnosti OSN by v tom případě souhlasila, aby americké, jihokorejské případně možná britské letectvo všechny raketové, letecké a námořní základny Severokorejců, ale i jejich jaderná zařízení, vybombardovali. Severokorejci by zkrátka v několika málo hodinách přišli o všechen potenciál, kterým teď vyhrožují a eskalují válečné napětí. V rozsáhlý konflikt by to ale podle mě nepřerostlo. Ostatně ani Jižní Korea, která je nejvíce ohrožena, nemá ambice svého severního souseda vojensky obsadit.
A.cz: Není to tak dávno, kdy jsme s Američany jednali o umístění jejich protiraketového radaru v Brdech. Máme teď snad litovat, že z toho sešlo?
Američané to mysleli vážně, ale z jednání vycouvali i proto, že umístění radaru by neprošlo Parlamentem. Nikdy jsem těm protestům proti radaru - často mimořádně nekvalifikovaným - nerozuměl. To, že radar v Brdech nebude, považuji za jeden z největších strategických omylů Česka. Teď straší raketami dlouhého doletu Kim Čong-un. Jak to ale bude za pár let s Iránem? A kudy se vydají některé severoafrické státy? Českým politikům vyčítám neschopnost dohlédnout dál než na konec svého volebního období. To není klišé, ale stále a stále opakující se fakt. Radar v Brdech by zajistil bezpečnost Česka před riziky, o nichž dnes ani netušíme.
Asi teď proti sobě popudím dost lidí, ale mně velmi vadí, jak se v Evropě a tedy i v Česku zachází v posledních letech s Američany. Na jedné straně jsme rádi, že nás svými vojenskými schopnostmi mohou bránit a že se na ně můžeme spolehnout, a na straně druhé jim dáváme všemožně najevo, že je tu nechceme. A pak se divme, že ztrácí o Evropu zájem.
A.cz: Nepřipomíná tahle korejská krize tu karibskou z roku 1962?
Ani ne. Rozdíl je v tom, tehdy proti sobě stály dvě mocnosti: USA a Sovětský svaz, jejichž národy si moc dobře pamatovaly hrůzy druhé světové války. A rozdíl je i v tom, že v čele těchto mocností byli rozumní lidé, kteří si - nehledě na mimořádně eskalované napětí - uvědomovali tragické důsledky svých rozhodnutí. Toho není nevyzpytatelný mladíček Kim schopen.
