Spokojenost s fungováním demokracie vyjádřilo 55 procent dotázaných, před třemi lety jich bylo o sedm procentních bodů méně. V porovnání s rokem 2020 jsou Češi ale stále kritičtější, před čtyřmi lety bylo s demokracií v Česku spokojeno 62 procent lidí.
Zatím nejoptimističtěji se k fungování demokracie v Česku stavěla česká veřejnost v únoru 2019, kdy spokojenost vyjádřilo 67 procent lidí, a nejhůře naopak v únoru 2013, kdy bylo spokojených 33 procent lidí, uvedli autoři průzkumu.
O dva procentní body na současných 54 procent se od roku 2021 zvýšil podíl těch, kteří se hlásí k názoru, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Současně se však o čtyři body zvýšil i podíl respondentů ochotných akceptovat za určitých okolností autoritářský režim. K této variantě se nyní kloní 27 procent lidí. Necelá pětina stejně jako před třemi lety tvrdí, že jí je jedno, jestli je v zemi demokratický, nebo nedemokratický režim.
S fungováním demokracie jsou méně spokojeni ti, kteří považují životní úroveň své domácnosti za špatnou, a voliči ANO, KSČM a SPD. Lidé do 30 let a voliči KSČM jsou i častějšími zastánci autoritativního způsobu vlády. Starším lidem, lidem se špatnou životní úrovní a voličům ANO a SPD je častěji jedno, jaký režim v zemi je.
Centrum pro výzkum veřejného mínění se rovněž dotazovalo na to, jestli je v Česku s lidmi zacházeno rovnoprávně a spravedlivě. Podle 59 procent ano, podle 39 ne. Proti roku 2021 se tak názor veřejnosti na tuto otázku nijak významně nezměnil, přičemž od roku 2017 převládá názor, že je s občany zacházeno rovnoprávně a spravedlivě. V předchozím období 2004 až 2016 s výjimkou let 2011 a 2015 dominoval názor opačný.
Mezi veřejností dlouhodobě ale převládá názor, že v republice jsou respektována lidská práva. Přesvědčeno je o tom 75 procent dotázaných, proti roku 2021 jich přibylo o šest bodů.
Centrum pro výzkum veřejného mínění udělal průzkum v době od 15. března do 2. června a dotazoval se tisícovky lidí starších 15 let.
