Pobouření nad KSČM: Omlouvá totalitní vraždu z 50. let

Martina Machová Martina Machová
16. 11. 2008 21:00
Poprava agenta byla podle parlamentní strany pochopitelná

Chrastava - Při výročí 17. listopadu a v době, kdy se komunisté v některých regionech vracejí k moci, se parlamentní Komunistická strana Čech a Moravy zastala totalitních zločinů svých předchůdců z padesátých let.

Až dosud polistopadoví komunisté veřejně tvrdili, že politické procesy, teror a popravy v Gottwaldovském Československu byly "omyly, přehmaty a nedopatření". Nyní však jejich mluvčí tehdejší zločiny oficiálně omlouvá vysvětlením, že se jim režim nemohl vyhnout.

V roce 1952 komunisté popravili rodáka z Chrastavy na Liberecku Rudolfa Fuksu. Po krátké emigraci přišel tehdy dvaadvacetiletý Fuksa tajně do Československa jako takzvaný agent-chodec. Na základě udání byl však zadržen a odsouzen k trestu smrti.

"Rudolf Fuksa se aktivně postavil proti systému, který zcela legitimně zvítězil a na počátku padesátých let byl podporován převážnou většinou obyvatel Československé republiky," uvedla ve svém písemném vyjádření mluvčí KSČM Monika Hoření.

Komunisté tehdy i dnes: Agenti šli vraždit

Mluvčí sice připustila, že z dnešního pohledu lze uvažovat o tom, že Fuksovo "provinění" nemuselo být trestáno smrtí, zvláště při jeho mladém věku. To však podle Hoření neplatí jako měřítko pro padesátá léta.

"V dobové realitě, kdy agenti-chodci přicházeli do republiky také s pověřením vraždit a ničit společenský majetek, vypadala situace jinak," tvrdí Monika Hoření. "Aktivity, které Fuksa vyvíjel, byly posuzovány daleko přísněji, než to odpovídalo jejich významu, což ale bylo charakteristické pro celý tehdejší svět, včetně USA."

Historici i pravicoví politici, kteří příběh Rudolfa Fuksy znají, jsou stanoviskem parlamentní KSČM pobouřeni.

Vyznamenání? Nezasluhuje si

Příběh Rudolfa Fuksy se v posledních týdnech objevil v médiích poté, kdy někteří zastupitelé Chrastavy odmítli muži popravenému komunisty umístit v obci pamětní desku.

Rudol Fuksa je na fotografii první zleva se svými příteli
Rudol Fuksa je na fotografii první zleva se svými příteli | Foto: Rodinný archiv Jindřicha Šnýdla

V Den válečných veteránů 11. listopadu se však agentu-chodci dostalo významnějšího ocenění. Ministryně obrany Vlasta Parkanová vyznamenala Rudolfa Fuksu řádem Zlaté lípy in memoriam.

Oficiálně tak byl oceněn účastník takzvaného třetího odboje, který se stal obětí procesů v padesátých letech, a jemuž ve městě, kde prožil klíčové roky svého života, formální uznání odpírají.

"Byl vyznamenán za zásluhy, které jsou jednoznačně prokázané. Nominaci jsme konzultovali s Vojenským historickým ústavem a ministerstvu není znám jediný důvod, proč by nemělo k vyznamenání dojít," vysvětlil Vladimír Lukavský z tiskového odboru ministerstva obrany.

Dnešní komunisté ovšem zásadně nesouhlasí. "Je možné politovat mladého člověka, který se dostal do střetu zájmů, a doplatil na to svým životem. Nelze ho však rozhodně považovat za nějaký mravní vzor pro současnost," prohlásila mluvčí KSČM Monika Hoření.

Novinář a spisovatel Karel Pacner, který se osudům agentů-chodců věnuje, označil tvrzení Moniky Hoření za účelová a lživá.

Rudolf Fuksa

Rudolf Fuksa
Foto: Rodinný archiv

  • 1930
    Narozen v Motyčíně u Kladna
  • 1945
    Přišel s rodiči do Chrastavy
  • 1951
    Jako pohraničník přešel u Železné Rudy. Poté se jako agent vrátil a byl v Klatovech při zpět do Německa zadržen
  • 1952
    Odsouzen k trestu smrti jako zběh a vlastizrádce
  • 2008
    Byly objeveny poslední dopisy z cel smrti, včetně dopisů Rudolfa Fuksy
  • 11. listopadu 2008
    Rudolfu Fuksovi uděleno Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky
  • Ocenění náleží významným osobnostem za hrdinství v boji proti nacismu, za obranu demokracie a obnovu Československé republiky

Agenti-chodci byli podle něj hrdinové, kteří se postavili proti komunistické diktatuře. Vyjádření mluvčí komunistů ukazuje, že strana neslevila z terminologie a nazírání padesátých let, míní Pacner.

"Rudolf Fuksa a další jsou hrdinové svobodného světa, proto nemohou být hrdiny dnešní, stále bolševické komunistické strany," komentoval přístup současných komunistů publicista.

Útěk, návrat, poprava

Co přesně se téměř před šedesáti lety stalo? Role Rudolfa Fuksy jako agenta-chodce byla krátká. Poté, co emigroval do západního Německa, byl v utečeneckém táboře jako bývalý pohraničník kontaktován americkou tajnou službou CIC.

Absolvoval krátký výcvik a po měsíci se vrátil do Česka. Zde měl spolu s dalším emigrantem Jiřím Hejnou vytvořit zázemí pro činnost větší domácí skupiny odboje proti komunistickému režimu a vrátit se do Německa.

V Plzni se ale náhodou potkal s kolegou od pohraniční stráže a ten jej šel udat. Tehdejší bezpečnost si na oba mladíky počkala na nádraží v Klatovech, kde je zatkla. Byli odsouzeni k trestu smrti.

"Agenti-chodci měli přinášet informace o stavu armády, ekonomiky, dopravy, o náladách obyvatelstva, o odvozu jáchymovského uranu do Sovětského svazu a podobně. Paní Hoření lže, když tvrdí, že tito lidé přicházeli do republiky vraždit," říká publicista Pacner.

Co vymýšlejí komunisté

Za "lidsky i historicky odpudivé" považuje vyjádření komunistické mluvčí také senátor za zelené Jaromír Štětina. Jeho komise pro posouzení ústavnosti KSČM se nedávno obrátila na vládu s žádostí o prozkoumání, zda polistopadoví komunisté neporušují zákon.

"Jestliže mluvčí KSČM tvrdí, že Rudolf Fuksa postavil proti legitimnímu systému a byl nepřítelem lidu, který si přál komunistický režim, schvaluje politickou vraždu. Je to jen důkaz snahy cílevědomé KSČM falšovat naše nedávné dějiny," míní Štětina.

"Jaksi zapomínají, že popírání nacistické a komunistické genocidy je podle zákona trestné. KSČ v roce 1948 vyhlásila občanskou válku československé společnosti a Rudolf Fuksa patří k tisícům jejích obětí," uvedl senátor.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Biden schválil nejrozsáhlejší investice do klimatu a zdravotnictví v dějinách USA

Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Klimatický balíček pošle 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA v boji proti klimatické krizi. Odborníci odhadují, že zákon by mohl do roku 2030 vést ke snížení emisí v USA přibližně o 40 procent ve srovnání s úrovní z roku 2005, píše list. Norma také omezuje ceny některých léků a zavádí minimální daňovou sazbu pro velké společnosti.

Demokraté návrh prezentují jako krok ke snížení inflace. Přijetí zákona je pro Bidenovu administrativu významným úspěchem.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zemřel režisér německý Petersen, proslavil ho Nekonečný příběh Dokonalá bouře

Ve věku 81 let v Los Angeles zemřel německý filmový režisér Wolfgang Petersen. Jako jeden z mála německých filmových tvůrců se dokázal prosadit v Hollywoodu. Natočil akční filmy jako Dokonalá bouře (2000) nebo Smrtící epidemie (1995), ale i kultovní a dobrodružný Nekonečný příběh (1984). O jeho úmrtí informovala agentura DPA.

Petersen zemřel v pátek ve svém domě v losangeleské čtvrti Brentwood na rakovinu slinivky, uvádí filmový magazín Deadline.

Rodák z německého Emdenu na pobřeží Severního moře maturoval na prestižním hamburském gymnáziu, později studoval divadelní vědu a nakonec absolvoval berlínskou filmovou a televizní akademii. Začínal jako herec a asistent režie v Hamburku, sám točit začal po škole.

Za kamerou stál při natáčení několika dílů krimiseriálu Místo činu a výrazně na sebe upozornil celovečerní prvotinou Jeden z nás dvou (1974).

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Zimbabwe zemřelo na spalničky 157 lidí, nakažených rychle přibývá

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo 157 lidí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Podle agentury Reuters je nejvíc případů v populaci neočkovaných. Celostátně za minulé čtyři dny stoupl počet nakažených z 1036 na 2056, oznámila ministryně informací Monica Mutsvangwaová. Podle ní je nejvíc případů v rodinách příslušníků náboženských sekt, jež nevěří v účinnost očkování.

Ministerstvo zdravotnictví zintenzivnilo očkovací program před zářijovým začátkem školního roku, vláda se snaží komunikovat s místními a náboženskými představiteli a získat pro očkování jejich podporu.

Reuters píše, že spalničky jsou dalším zdrojem zátěže pro zimbabwské zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků a stávkami zdravotníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy