reklama
 
 

Pobouření nad KSČM: Omlouvá totalitní vraždu z 50. let

16. 11. 2008 21:00
Poprava agenta byla podle parlamentní strany pochopitelná

Chrastava - Při výročí 17. listopadu a v době, kdy se komunisté v některých regionech vracejí k moci, se parlamentní Komunistická strana Čech a Moravy zastala totalitních zločinů svých předchůdců z padesátých let.

Až dosud polistopadoví komunisté veřejně tvrdili, že politické procesy, teror a popravy v Gottwaldovském Československu byly "omyly, přehmaty a nedopatření". Nyní však jejich mluvčí tehdejší zločiny oficiálně omlouvá vysvětlením, že se jim režim nemohl vyhnout.

V roce 1952 komunisté popravili rodáka z Chrastavy na Liberecku Rudolfa Fuksu. Po krátké emigraci přišel tehdy dvaadvacetiletý Fuksa tajně do Československa jako takzvaný agent-chodec. Na základě udání byl však zadržen a odsouzen k trestu smrti.

"Rudolf Fuksa se aktivně postavil proti systému, který zcela legitimně zvítězil a na počátku padesátých let byl podporován převážnou většinou obyvatel Československé republiky," uvedla ve svém písemném vyjádření mluvčí KSČM Monika Hoření.

Komunisté tehdy i dnes: Agenti šli vraždit

Mluvčí sice připustila, že z dnešního pohledu lze uvažovat o tom, že Fuksovo "provinění" nemuselo být trestáno smrtí, zvláště při jeho mladém věku. To však podle Hoření neplatí jako měřítko pro padesátá léta.

"V dobové realitě, kdy agenti-chodci přicházeli do republiky také s pověřením vraždit a ničit společenský majetek, vypadala situace jinak," tvrdí Monika Hoření. "Aktivity, které Fuksa vyvíjel, byly posuzovány daleko přísněji, než to odpovídalo jejich významu, což ale bylo charakteristické pro celý tehdejší svět, včetně USA."

Historici i pravicoví politici, kteří příběh Rudolfa Fuksy znají, jsou stanoviskem parlamentní KSČM pobouřeni.

Vyznamenání? Nezasluhuje si

Příběh Rudolfa Fuksy se v posledních týdnech objevil v médiích poté, kdy někteří zastupitelé Chrastavy odmítli muži popravenému komunisty umístit v obci pamětní desku.

V Den válečných veteránů 11. listopadu se však agentu-chodci dostalo významnějšího ocenění. Ministryně obrany Vlasta Parkanová vyznamenala Rudolfa Fuksu řádem Zlaté lípy in memoriam.

Oficiálně tak byl oceněn účastník takzvaného třetího odboje, který se stal obětí procesů v padesátých letech, a jemuž ve městě, kde prožil klíčové roky svého života, formální uznání odpírají.

"Byl vyznamenán za zásluhy, které jsou jednoznačně prokázané. Nominaci jsme konzultovali s Vojenským historickým ústavem a ministerstvu není znám jediný důvod, proč by nemělo k vyznamenání dojít," vysvětlil Vladimír Lukavský z tiskového odboru ministerstva obrany.

Dnešní komunisté ovšem zásadně nesouhlasí. "Je možné politovat mladého člověka, který se dostal do střetu zájmů, a doplatil na to svým životem. Nelze ho však rozhodně považovat za nějaký mravní vzor pro současnost," prohlásila mluvčí KSČM Monika Hoření.

Novinář a spisovatel Karel Pacner, který se osudům agentů-chodců věnuje, označil tvrzení Moniky Hoření za účelová a lživá.

Rudolf Fuksa

Rudolf Fuksa

  • 1930
    Narozen v Motyčíně u Kladna
  • 1945
    Přišel s rodiči do Chrastavy
  • 1951
    Jako pohraničník přešel u Železné Rudy. Poté se jako agent vrátil a byl v Klatovech při zpět do Německa zadržen
  • 1952
    Odsouzen k trestu smrti jako zběh a vlastizrádce
  • 2008
    Byly objeveny poslední dopisy z cel smrti, včetně dopisů Rudolfa Fuksy
  • 11. listopadu 2008
    Rudolfu Fuksovi uděleno Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky
  • Ocenění náleží významným osobnostem za hrdinství v boji proti nacismu, za obranu demokracie a obnovu Československé republiky

Agenti-chodci byli podle něj hrdinové, kteří se postavili proti komunistické diktatuře. Vyjádření mluvčí komunistů ukazuje, že strana neslevila z terminologie a nazírání padesátých let, míní Pacner.

"Rudolf Fuksa a další jsou hrdinové svobodného světa, proto nemohou být hrdiny dnešní, stále bolševické komunistické strany," komentoval přístup současných komunistů publicista.

Útěk, návrat, poprava

Co přesně se téměř před šedesáti lety stalo? Role Rudolfa Fuksy jako agenta-chodce byla krátká. Poté, co emigroval do západního Německa, byl v utečeneckém táboře jako bývalý pohraničník kontaktován americkou tajnou službou CIC.

Absolvoval krátký výcvik a po měsíci se vrátil do Česka. Zde měl spolu s dalším emigrantem Jiřím Hejnou vytvořit zázemí pro činnost větší domácí skupiny odboje proti komunistickému režimu a vrátit se do Německa.

V Plzni se ale náhodou potkal s kolegou od pohraniční stráže a ten jej šel udat. Tehdejší bezpečnost si na oba mladíky počkala na nádraží v Klatovech, kde je zatkla. Byli odsouzeni k trestu smrti.

"Agenti-chodci měli přinášet informace o stavu armády, ekonomiky, dopravy, o náladách obyvatelstva, o odvozu jáchymovského uranu do Sovětského svazu a podobně. Paní Hoření lže, když tvrdí, že tito lidé přicházeli do republiky vraždit," říká publicista Pacner.

Co vymýšlejí komunisté

Za "lidsky i historicky odpudivé" považuje vyjádření komunistické mluvčí také senátor za zelené Jaromír Štětina. Jeho komise pro posouzení ústavnosti KSČM se nedávno obrátila na vládu s žádostí o prozkoumání, zda polistopadoví komunisté neporušují zákon.

"Jestliže mluvčí KSČM tvrdí, že Rudolf Fuksa postavil proti legitimnímu systému a byl nepřítelem lidu, který si přál komunistický režim, schvaluje politickou vraždu. Je to jen důkaz snahy cílevědomé KSČM falšovat naše nedávné dějiny," míní Štětina.

"Jaksi zapomínají, že popírání nacistické a komunistické genocidy je podle zákona trestné. KSČ v roce 1948 vyhlásila občanskou válku československé společnosti a Rudolf Fuksa patří k tisícům jejích obětí," uvedl senátor.

autor: Martina Machová | 16. 11. 2008 21:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama