Reportáž - Je to jako dětská hra se stavebnicí. Stačí fantazie, volný prostor a neomezené možnosti. Těžařské společnosti si takhle můžou "hrát" pořád. Místo umělé hmoty a kostek ale mají k dispozici volnou krajinu.
Rekultivace je to zaklínadlo, které jim umožňuje za státní peníze měnit krajinu k obrazu svému.
Jedním z takových projektů Sokolovské uhelné za více než miliardu korun je vybudování obřího 500hektarového jezera po vytěženém lomu Medard na Sokolovsku.
Napouštět se začne nejdříve za dva roky. Přesto už nyní tato událost hýbe regionem. Vznikají plány na stavbu desítek budov jako je sportovní hala, konferenční centrum, hotely, nebo třeba letiště.
Některé obce nečekají, až voda zaplní jámu, a začaly stavět.
Díra centrem rekreace
Habartov je malé panelákové město. Betonovému náměstí dominuje betonový sedmipatrový kolos s výhledem na rozlehlou jámu po těžbě. Paneláky lemují také hlavní třídu 1. Máje a v paneláku sídlí i městský úřad.
"Ze špinavé hornické díry se staneme centrem rekreace a vzdělání," libuje si ve své kanceláři starosta města Ivo Zemek. "Bude to drastická a obrovská změna."
Starosta Zemek je ze svých kolegů nejvíc nadšený z projektu na vybudování jezera a souvisejících areálů.
Není divu, podle studie totiž právě na jeho katastru má vyrůst nejvíce staveb. Konferenční a hotelové centrum, krytý bazén, golfové hřiště, či bydlení nad vodou.
Vedení pětitisícového města vdechly plány novou energii. "Už připravujeme pozemky pro stavbu rodinných domů a supermarketu," říká starosta. "Příští rok začneme stavět."
Přestože voda zaplní jámu nejdříve v roce 2013, už v příštím roce vyroste v Habartově na 46 rodinných domků s výhledem na jezero. A ještě v tomto roce chce město postavit na kopci vyhlídku.
Těžařská firma kdysi zlikvidovala celý původní Habartov, a město si muselo pozemky, které mu dříve patřily, od Sokolovské uhelné koupit. Přesto si starosta spolupráci s firmou pochvaluje.
"Prodali nám to celkem lacino," říká a chválí si i způsob rekultivací. "Jsem spokojený. Nejen že zahlazují po těžbě, ale budují další věci. Buďme rádi, že to tak dělají. Nám to pomůže, zvýší se počet obyvatel, turisté u nás nechají peníze."
Aby se urychlil a sjednotil postup všech obcí inicioval starosta vznik pracovní skupiny, která bude koordinovat jednotlivé projekty.
Držíme se zpátky
S tím, jak na mapě okolí budoucího jezera ubývá staveb, ubývá také nadšení starostů.
Menší obce Citice i Bukovany se drží zpátky. I jim těžba vzala jejich původní obec a její domy dnes leží na okraji jámy. Z megalomanských plánů však nadšeni nejsou.
"Nadšení z toho nejsme, namalovat se dá do studie cokoliv. Ale jaká bude realita," ptá se starosta Bukovan Miroslav Stropek. "Držíme se zpátky, nevěřím, že na to budou peníze."
Přede dveřmi do starostovy kanceláře ale visí mapa plánovaného jezera. Se samotným zatopením lomu totiž starosta souhlasí.
"Určitě to zlepší životní prostředí a v zimě tu nebudeme mít černý sníh," říká. "Připravili jsme parcely na 14 rodinných domů s tím, že budou mít výhled na jezero. Čím dřív bude, tím víc lidí nalákáme."
Na stavby na březích ale starosta moc nesází. "Pokud bychom z toho měli mít zisky, pak by ty pozemky měly být obce," říká. Problém je ale v tom, že patří Sokolovské uhelné.
Na to si stěžuje starosta obce Citice. "Stanou se z toho velmi lukrativní pozemky, které historicky patřily nám," říká Josef Sháněl. "Měli by nám je vrátit, ale to Sokolovská uhelná nechce."
Starosta obce, která je sevřená nejen obří jámou, ale také železnicí, elektrárnou a průmyslovou zónou, poukazuje na to, že přestože oni jsou tím postiženým, peníze dostane někdo jiný.
"Ty státní miliardy na to určené nedostanou naši lidé, ale firmy, které na tom ještě vydělají," říká starosta Sháněl. "Peníze půjdou jim a u nás bude akorát parkoviště a zvýší se doprava."
Bude to veliké
Lidi v obcích, kteří žijí na okraji jámy, se na změnu většinou těší. Horší to totiž prý být už nemůže.
"Parníky, rekreace, jo, to bude veliké," pochvaluje si plány Luboš Žoldán sedící s manželkou a kočárkem před panelákem na náměstí v Habartově. "Ne, jako teď, vůbec nic tu není. Jediné, co se dá dělat je jezdit s kočárkem pořád dokola."
Stejně jako v Habartově i v Bukovanech jsou jedinou zábavou hospody, bary a sázkové kanceláře. V tisícihlavých Bukovanech jsou hned dvě a místo kostela dominují celému náměstí.
"Vůbec nevím, že by tu mělo být jezero," říká Gabriela Gažijová sedící s dcerkou opodál. "Není to špatný nápad, tady se stejně nedá nic dělat."
Jediné, čeho se společně s kamarádkou Andělou obávají je, aby jim nezbourali paneláky, ve kterých žijí. "Snad to jezero neplánují místo nich."
To Jiří Horký už jedno takové stěhování zažil. "Vesnici, kde jsem žil, zničili, vytěžili uhlí a nás vystěhovali do paneláků," vzpomíná. "Nic jsme s tím nemohli dělat, stejně ani nemůžeme nic dělat s tím, že tu bude jezero. Aspoň budeme moc lovit ryby."
Pan Antonín Kozák, který dříve v lomu pracoval si dokonce půjčil od starosty studii, aby věděl, co se tu přesně chystá. "Nevěřím, že to tak bude," říká. "Jezero jo, ale ty stavby. Nevěřím, že by sem někdo jezdil na rekreaci."
Stát to zaplatí
Přípravy na zatápění jezera jsou už ale v plném proudu. Zaplavení lomu Medard bude stát zhruba více než miliardu korun. Peníze na to vyčlenilo ministerstvo financí z 15 miliard určených státem na zahlazení škod po těžbě.
Do roka by mělo být zasypáno dno do potřebné výšky. Pak se může začít napouštět. Za vodu, kterou Sokolovská uhelná bude čerpat z Ohře, nemusí podle zákona firma nic platit.
Napouštění by mělo skončit v roce 2013.
